Při třídění pozůstalosti po svém otci jsem narazil na takovéto zajímavé nástroje (jeden menší a jeden větší).
Chvíli mi trvalo než jsem přišel k čemu to slouží. Jsou to vskutku zajímavé nástroje, se kterými jsem se dosud nikdy nesetkal a ani nevím jak se správně nazývají. Ale v železářství se to v současnosti asi neprodává (spíš bych tipoval dobu První republiky).
Nedávám sem zatím, krom této foto, žádné indicie, zajímá mne, zda někdo (asi spíš z těch starších kolegů) přijde na to, co to je.
Tak hádejte!

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Bohužel nevidím, co je mezi čelistmi, ale děda byl kovář a nějak podobně vypadaly nástroje na závity.

No ty zavitnice jsou sice stare, ale rekl bych ze se daji porad koupit..

Tak vyjdu s pravdou ven, už to nemá cenu tajit.

Je to skutečně na závity, ale ono to závity neřeže není to očko! Ono je válcuje.

Ty oříšky ze zakalené oceli mají v tom V-čku drážky odpovídající příslušnému stoupání a slouží to ne na řezání, ale válcovaní závitů do hladké tvárné tyčky.
Jakmile jsem pochopil na co to může sloužit, tak jsem si to hned vyzkoušel jsem to na kusu hřebíku. Musí se hodně mazat, ale závit je z toho dobrý. Taky jsem zkusil u běžného kupovaného šroubu M3x25mm, kde byl závit asi jen do poloviny, doválcovat ho až co nejblíž ke hlavičce. Šlo to hůř než s tím hřebíkem, přece jen ta šroubová ocel je houževnatější. Největší problém byl s tím jak to za tu hlavičku pořádně upnout No, točit přes drážku šroubovákem - to ani náhodou, zatím co při řezání očkem to většinou jde. Ale nakonec se mi to povedlo - musí se to postupně asi na 4-krát, hřebík šel asi na 2-krát. Každopádně obyčejná M3 matka tam teď krásně jde našroubovat.
Zde je foto výsledku:

Taky by to chtělo sehnat nějaké tabulky jaký průměr tyčky pro to válcování na ten který průměr závitu zvolit, určitě se válcuje do tenčích tyček než je jmenovitý průměr závitu.

Tady přikládám další fotku s detailem rozevřeného V-čka, která napoví víc.

Jinak, kdysi tu byla taková debata o zhotovování koncovek táhel k servům. Na to se nejčastěji používají špejle do výpletů jízdních kol. A někteří varovali před tím, aby se ty závity do běžných ocelových tyček dořezávaly očkem, že je třeba vždy použít ty původní konce s válcovaným závitem, který je proti řezanému závitu odolnější proti lomu. To platilo zejména pro helináře.
Tak mne teď napadlo, že by se na tu výrobu táhel dal využít právě tenhle historický nástroj. Škoda jen, že on začíná od M2,5, (na ta táhla pro menší modely by to chtělo mít i M2), pak jsou tam oříšky pro M3; M3,5, M4 a byly i pro M5 a M6. ale poslední dva oříšky se bohužel ztratily. Aby s tím šlo vůbec řezat, musel jsem na soustruhu vytočit váleček, který je nahradil. Otázkou však je, zda by si to vůbec poradilo s dost tvrdými špejlemi, jestli by se to nemělo válcovat za tepla?

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Zajímavá vlastnost je i ta, že na rozdíl od řezání očkem, které se zakládá vždy na konec tyčky, tak tímhle nástrojem to lze válcovat i od středu ke konci, dokonce to snad ani jinak nejde.

Tak ale kdo ví, jak se ta věc správně nazývá?
Závitnice?

Edit: Vlákno jsem už radši přejmenoval, ať to pro budoucí hledání nemate.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Tak jsem vyhrál zlatého bludišťáka.
Jak se tomu ale říká nevím. Závitnice vypadá jinak.

Jsi si jistý tím válcováním

Pro VTRJ a další - toto je závitořez - závit vzniká řezáním (nasadíme na válcový dřík, postupným dotahováním stavěcího šroubu dosáhneme na několik třísek požadované hloubky závitu). Je to prvorepubliční nástroj, mám jich několik - mám i palcový. Výhodou je možnost nabroušení na rovinné brusce, nevýhodou menší životnost závitořezné čelisti ve srovnání s očkem.

Válcování závitu se provádí válcovací hlavou - nevznikají třísky.

Válcovací hlava:
http://www.shop-admin.cz/userdata/shopi ... alchlv.jpg

Tomáš

_ Někde se prodává něco podobného se špatným popisem Vratidlo k závitníkům Na obr. vidět čelisti - očko
Velmi staré vratidlo pro závitníky - kovářská práce, čelisti 1/2 kpl. NABÍDKA SKONČILA
_ Tím, že očko je dělené lze ho nasadit na mírně větší průměr "Plastické" kovy tvarovat válcováním (mačkáním)
Válcované a ne řezané musí být i na těch špajchnách do velocipedů Průměr závitu je větší než průměr drátu
*) (Mačkané/vytlačené závity jsou u historických nástrojů, na špajcnách jsou nejspíš válcované závity.)

A znáte pilníky na závity? Měl jsem sadu na metriku, stoupání 1-5 po 0,5. Bohužel to nepokrývalo všechny stoupání, co jsou v řadě a navíc mě tu sadu někdo ukradl. Pilníky existovaly i pro imperiální chody.
Nebylo to ale přímo na výrobu ale jen na opravu poškozených šroubů. Já to hlavně používal na opravu závitu po vyvrtání díry do šroubu pro pojišťovací závlačku. Jinak bylo jednodušší použít očko.

Tenhle "závitotvořič" (či jak to správně nazvat) se mi do ruky před mnoha desítkami let také dostal do rukou. Přiznávám, že netuším, jak se s tím mělo vlastně správně pracovat. Myslím, že to bylo spíše na řezání, než nějaké tváření, podobně jako závitové hlavy na závity trubek (topenářské). Bohužel to zmizelo někde ve víru událostí (různá stěhování), takže už to ani nevyzkouším.

_________________
Hitec Aurora 9X

Klasické očko je "ostré", a otvor je konický. Z jedné strany se lépe nasazuje na kuželovitě upravený konec.
Pokud jsem řezal závity na kulatinu mírně silnější než venkovní průměr závitů (hlavně mosaz)
pilníkem jsem si na konci kulatiny udělal kuželový náběh. (Bez něj nešlo očko použít - nasadit na začátek řezu).
Klasické očko prostě ZÁVIT ŘEŽE DO PLNÉHO MATERIÁLU.

Ty novější pilníkové nástroje pro čištění vnějších i vnitřních závitů (metrických i plcových/imperiálních)
se prodávají doposud v různém provedení. Např. AJAX a asi ještě dva další výrobci. Jiný vzhled než ty historické
Závitový pilník, Výrobce: AJAX /-/ Pilníky pro opravu závitu (4) /-/ obnovovačů závitů BAHCO metrický a palcový

Zde si dovolim nesouhlasit. Protože tenhle nástroj závity určitĕ neřeže, ale tváří! Asi to neni pravé válcování (to jsem se zřejmĕ špatnĕ vyjádřil a budu muset název vlákna zas poopravit ), tedy se tváří ne valivým pohybem tvarovacích valečků, ale smykem. Nicmĕnĕ ostré třísky, jako z řezaciho očka, tam nevznikají, jen trochu jemného kovového prachu a je ho nesrovnatelnĕ ménĕ než třísek při řezání.
Další vĕcí je, že výslednýp závit má skutečnĕ trochu vĕtší průmĕr než původní polotovar. Ono je to dokonce i vidĕt na té fotce toho ozavitovaného hřebiku, který na neozávitované části má průmĕr 4,6 mm, zatím co vysledný zavit má 5 mm.
Ani s tímto tvrzenim nemohu souhlasit, protože s topenářskou závitnici na trubky jsem pracoval nejednou a ta závity určitĕ normalnĕ řeže jako klasické očko (třisek je hafo), od kterého se liší jen svojí univerzálnosti. Tedy, že poloha nožů je v značném rozsahu stavitelná a jsou vymĕnitelné, takže ta samá závitnice pokryje více rozmĕrů trubkových zavitů. Navíc mnohé maji stejné stoupaní (nevim teď jistĕ, ale mám za to že 1/2" a 3/4 a pak zas 1" a 1 a 1/2" nebo i 2" maji počet závitů na palec stejný).

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

No, dotyčný asi nedostatečnĕ zkoumal tvar tĕch V-ĕček.
Popravdĕ, i já jsem si v první chvíli myslel, že se jedná o vratidlo. Jen mi nešlo do hlavy proč tam je tĕch V-éček víc? Bylo to zatuhlé rzí, takže dovnitř nebylo vidĕt. Až když jsem to rozhýbal a podíval jsem se tomu na zoubky (doslova ), tak jsem pochopil, že vratidlo to není.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

To VTjr, tak jsem to také myslel. Topenářské závity jsem také řezal. Hlava je udělána tak, že je tam možno řezat závity hned pro vícero průměrů, závisí už jen na seřízení.
A jinak byl to prvorepublikový výtvor, bylo to po mém dědovi, který zemřel někdy kolem roku 1930 na španělskou chřipku.

_________________
Hitec Aurora 9X