Nedávno tu bola diskusia o učení ťažiska pomocou dive testu.
Existuje ešte iná metóda, použiteľná len pre modely s krídielkami:

1. Uviesť model do stabilnej zatáčky s naplno pritiahnutou výškovkou
2. Držať výškovku natiahnutú a krídelká na maximum na opačnú stranu

Sledovať ako model reaguje:
1. rýchla, správna reakcia - ťažisko je príliš vpredu
2. pomalá správna reakcia - ťažisko je správne
3. žiadna, alebo inverzná reakcia - ťažisko je príliš vzadu

Popis na Rcgroups je napríklad tu:
https://www.rcgroups.com/forums/showthr ... dart/page8

Priznám sa, že nerozumiem prečo to tak je, ale vyskúšal som a funguje to.

Tomasi, poslal jsem ti do emailu pohyblivy obrazek, ilustrujici vztah mezi pozici teziste a serizenim modelu a z toho vychazejici naslednou zmenu stability a vykonu z pohledu mechaniky letu.

Muzes ho sem prosim vlozit? Mne se nedari...
TomasC: Hotovo.
Udělal jsem to tak, že jsem GIF přiložil jako přílohu. Následně jsem po odeslání příspěvku klikl na přílohu, které se mi zobrazila v celém okně. Zkopíroval jsem adresu souboru v adresním řádku. Dal jsem upravit příspěvek a vložil phpBB tag IMG.

Tohle ale platí jen pro malé GIFy, kde se neupravuje velikost při ukládání na server.







veka1

Tak to vyzkousim...
A co delat v prubehu s plynem?

_________________
Taranis B; F450 s APM 2.5; Bixler 2

Túto metódu som vyskúšal na elektrovetroňoch F5J a stopalcovkách, v klze, bez motoru.
Pre motorák by som to skúšal pri polovičnom plyne, akrobat by pravdepodobne urobil nejaký pokrivený výkrut. Tam sa musí poloha ťažiska určovať inak. Kedysi bol o tom článok v časopise Modelář.

Mám velkou představivost, ale nějak mně nenapadá, jak by metoda zatáčky (BohusB) mohla fungovat.
Spíš mi příjde, že je to test max. výchylek kormidel, jestli se v této kombinaci jedno z křídel (asi to vnitřní) nedostane do nadkritického úhlu a neztratí vztlak.
Vzhledem k tomu, že poloha těžiště určuje citlivost výškovky, tak si myslím, že by test nakonec mohl fungovat. Ale jen na tom konkrétním modelu a s konkrétně nastavenými výchylkami výškovky a křidélek.
Ale můžu se mýlit.
Petr

21 roků starý návod jak zalétávat akrobaty: archiv/images/servis/trimchart.htm

Samozřejmě, že pokud chceš trimovat třeba visení, tak je potřeba postup aktualizovat.

Akrobaty nelietam, ale to mi nebráni v tom, aby som sa zaujímal o "teóriu" ich letu.

Preto ma v dokumente, na ktorý dal odkaz TomasC, zaujalo toto:

1. neutrály výchylek ........ použijeme trimy na vyrovnání modelu do přímého a vodorovného letu

Nejak som si doteraz myslel, že ideálnym akrobatom by bol dokonale symetrický model, ktorý by letel rovnako v normálnej polohe aj v polohe "hore bruchom". (Vodorovne: s mierne pritiahnutou/potlačenou výškovkou.)

Ale ak v normálnom lete vytrimujem výškovku tak, aby model letel vodorovne (teda neklesal), znamená to, že ak má na krídle symetrický profil, tak po takomto vytrimovaní bude musieť mať mierne pritiahnutú výškovku.

Keď taký model potom obrátim "bruchom hore", tak nebude letieť vodorovne, ale bude postupne smerovať k zemi.

................................................................

Toľko by mi "našepkávala" teória.

Ale prax je u akrobatov možno iná. Rád získam pravdivé informácie.
Ďakujem.

Ideální model neexistuje, stejně jako ideální pilot.

Je to o kompromisech. Jsou piloti, kterým vyhovuje ve vodorovném letu přitaženo. Jsou někteří, kteří to ženou na ostří nože a přitaženo skoro nemají. Oboje má svoje. Někomu vyhovuje, že pro vodorovný let nemusí mít přitaženo a tlačí jen na zádech. Jiný má přitaženo a odtlačeno, atd...

Ten první krok 1. neutrály výchylek je jen začátek. Ale třeba změnu táhel lze přeskočit, s dnešní soupravou to není potřeba. Ale je pořád potřeba myslet na souměrnost. Třeba dvě serva na VOP se musí pohlídat a tak.

Hlavní myšlenkou je, aby jsi s tím dokázal zalétat TY. Nikoliv, když chceš, ale když za sebou máš rozhodčí a přímo před tebou začne v termice točit pták (a ty víš, že to bude těžké) . Nikoliv když ti letadlo "uhne", tak tedy dokončíš nějaký obrat a máš radost, ale když musíš zaletět předepsaný obrat. Kulatý přemet s návratem do stejné výchozí výšky, výkruty stejně rychlé a přesně zastavené, atd.. A k tomu se přidá vítr a model musí obrat zaletět správně.

V žádném případě neříkám, že se musí soutěžit nebo že jen závodníci mají zalétané modely. Jen když se k tomu přidají tyto "nároky", tak je potřeba kvalitního zalétání modelu více vidět.


A taky je potřeba se na model naučit dívat. Mě časem překvapilo, že létám s nepatrně nakloněným modelem (bližší křídlo níž) a to se přemety mění na spirály. Nebo létat opravdu rovně a nikoliv do oblouku, atd..

Samozrejme, je to tak, ako píšeš.

Ale skúsme sa sústrediť skôr na model, ako na pilota (neskôr bude zrejmé, prečo).
Je jasné, že ideálny model neexistuje, ale na druhú stranu si myslím, že niektorý model je (svojim nastavením) k dokonalosti bližšie ako iný.

A akrobatický model, kde vo vodorovnom normálnom lete musím mierne priťahovať a vo vodorovnom lete "hore bruchom" musím rovnakou mierou odtláčať, je (podľa mňa) k dokonalosti bližšie, ako ten, spomínaný v mojom prvom komentári.

Dôvod je ten, že je symetrickejší (aspoň v tomto smere).
Takže keď budem s takým modelom letieť kolmo dole, tak model nebude uhýbať (snažiť sa pomaly dostať do normálnej polohy), tak ako to bude robiť model s "vytrimovano-pritiahnutou" výškovkou.
A rovnaké to bude s kolmým stúpaním.

Nepoznám akrobatickú terminológiu, ale mám dojem, že takýto "vytrimovaný" model bude robiť tzv. sudovité výkruty. Alebo, aby ich nerobil, tak budem musieť "nesymetricky šermovať" s výškovkou.

Keď budem robiť looping (volá sa to premet? neviem) s nejakým polomerom, tak inverzný looping (s rovnakým polomerom) budem musieť robiť s viac odtlačenou výškovkou. Takže dosiahnuť, aby tie dva loopingy boli rovnaké bude väčšia fuška!

Pri nožovom lete bude taký model mierne zatáčať (hoci mu na to nedávam žiadny podnet).

Atď, atď.

Symetrický model zatáčať nebude. A vyššie spomínané (ale aj tie nespomínané) obraty budem robiť s rovnako pritiahnutou a potom zas odtlačenou výškovkou.
A jeho riadenie tak, aby jeho normálne a "inverzné" obraty boli rovnaké, bude jednoduchšie.

Nemá cenu se soustředit jen na model. Je vhodné si uvědomit, proč se to dělá. Já osobně zalétává a trimuji, přesouvám těžiště (i výškově), přeosuji motor, přidávám nelineární mixy, atd... proto, aby se mi s modelem lépe létalo. Nikoliv nějaké teoretické cvičení, ale mým cílem je pocitově lepší model.

Taky nelze vytrhnout je jen bod 1) z tabulky a ostatní ignorovat. Je jasné, že po prvotním vytrimování vodorovného letu nepoletí dobře výkruty nebo bude svisle uhýbat. Je potřeba projít celou tabulku a postupně se řeší další a další vylepšení vlastností.

Někdy je třeba přidat i něco dalšího, třeba když řešíš visení modelu. A pokud se něco nedaří, tak o tom vím a mohu se přizpůsobit.

Ale tohle je o zalétání akrobatického modelu. Třeba pyloňák se zalétává zcela jinak, protože má létat v jiných režimech.

Donedávna jsem si myslel, že je tady pilotů-akrobatů jako máku.
Jelikož mne tohle téma zajímá, čekal jsem, že se ozvou a uvedou věci, podpořené praktickými zkušenostmi, na pravou míru. Ale nic.

Inu, nevadí.
Přesto by mne zajímalo, zda se něco z tohodle zakládá na pravdě.

Dít se to může a nebo taky nemusí. Proto je potřeba každé letadlo při zalétávání nastavit trochu jinak.

Na letadle totiž není jen úhel seřízení, na který si to Atto zjednodušil. Ale třeba výšková poloha křídel a VOP někdy dvě křídla nebo T-canalizer. Křídla mají nějaký šíp a vzepětí. Umístění těžiště je ve všech třech osách a nikoliv jen v podélné ose. Umístění a vyosení motoru.

To všechna a asi ještě víc se projevuje tak, že se model nějak chová. Je rozdíl, jak vrtule ofukuje model (trup, křídlo, VOP, SOP) když letím vodorovně a do motoru teče 12A nebo letím svisle za 40A nebo kolmo dolů za 0A.

Zalétání akrobata je proces. Nemusí se nutně dělat celý, někdy to ani nejde. Ale čím dál se v tabulce dostaneš, tím bude zalétání modelu lepší.
A nebo taky ne , kvalita záletu je o pilotovi. Ne každý pilot dokáže 100%rozhodnout, co je letadlem a co pilotem. To je obyčejné konstatování...