BTW (= na kraj / jen tak bokem) Nevím jak vznikla domněnka o dodatečném domácím tepelném zpracování
měděných lanek (dokonce v plastové izolaci). Asi mým silně "neobratným" vyjádřením - formulací.
_ Má poznámka směřovala k odlišnému povrchovému zbarvení měděného vodiče těsně po zbavení izolace.
Ta škála barev je dost pestrá, a ještě pestřejší je řada faktorů co tu barvu ovlivní za teplot (i blízkých pokojové)
zejména vliv "chemie" okolního prostředí. Chemickou reakcí mohou vznikat oxidy, soli, hydroxidy.
Tažení se provádí za mokra v prostředí tažecí emulze. Mimo dosažení dobré tažnosti (tepelnou úpravou)
je nezbytný i povrch drátů bez "poruch" (např. oxidů a trhlin). Úprava povrchu mořením (zředěná H2SO4).
(Neplatí pro dráty které v předchozím stupněm byly vyrobeny bez poruch, a jejich povrch byl pasivován.)
Při tvarování mědi za studena (tedy i po protažení) se (zlepšená) tažnost zhorší. Po několika dalších
průchodech je nezbytné provést nové (rekrystalizační) žíhání Čistá Cu 370 až 450°C, slitiny 425 až 600°C
_ Pokud při ohřívání je měď ohřívána ve vzduchu (není obklopena inertním prostředím) barví její povrch
vzniklé oxidy. Naopak plamen je barven sloučeninami mědi do zelena.
_ Co je podstatné: Lepší tvárnost - ohebnost mědi získaná ohřátím a prudkým ochlazením je dočasná.
Samovolně s časem klesá. To znamená, že se provádí zejména pro její využití v blízké technologické operaci.
=edit01 Samovolnou vlastnost návratu mědi k původním vlastnostem po tepelné úpravě
mechanických vlastností zmínil Lark
http://www.rcmania.cz/viewtopic.php?f=146&t=80077&start=780Komentář MPml
"igorb píše: "rec ide predsa o tvrdosti ziskanej mechanickym tvarnenim na studeno,
to po zihani na mekko asi tazko samovolne nabehne na povodnu hodnotu"
MPml: "Jak kdy
" By si možná zasloužil dovětek: "Kdy ano, kdy ne".