viita
|
Napsal: ned 07.04.2019 21:30 |
|
Nováček serveru
|
|
|
Registrován: 12.8.2016 Příspěvky: 31 Bydliště: Jihlava
|
MomoBrut píše: Situace kolem CB200 se krapet vyostřila, jeden se chce soudit. To jen pro zajímavost. Kauza je už celkem dlouhá, po shrnutí informací, které jsem našel a mých vlastních zkušeností, bych si dovolil napsat pár vět: 1. Ty vratné pojistky prý Jeti používá ve všech verzích CB100 až CB400, 2. Vratná pojistka se nikdy nevrací plně do svého původního stavu, po obnovení "propustného" stavu jsou parametry nového vypnutí "snažší", tedy nižší proud a nižší teplota, původní parametry se "obnovují" za mnohem delší časový interval, existuje-li nějaká periodická zátěž, jejich chování je pak problematické, kdo s nimi má nějakou zkušenost, ví své, 3. Provedená měření CB udávají nestabilitu pojistky od proudu 3.8 A, kdy je reportováno nestabilní chování, při 4.4 A již vypne zcela stabilně (měření bylo prováděno na profi zařízení na 1 mOhm bočníku, ne pomocí Jeti telemetrie), měřeny byly i časové intervaly, ale tohle snad pro info stačí, 4. Ve zdejším vlákně i jinde mi byly reportované nízké proudy pro serva typicky používaná v obřích akrobatech měřená telemetrií Jeti, která se zásadně liší od hodnot, které naměřím já pomocí profesionálního vybavení i pomocí jiné telemetrie, než Jeti. Já bych se těmito hodnotami neřídil, 5. Je možné, že se nové CB chová "dobře", pokud jsou pojistky častěji aktivovány, může docházet k změně jeho vlastností ... což by odpovídalo vývoji dané kauzy ... 6. Vzhledem k bodu 2, toto zařízení nepatří do systémů se zvýšenou spolehlivostí, to není jen můj názor, 7. Jim Drew položil jen tak mimochodem hezkou otázku ve vlákně, kde se tohle řeší: "Zeptejte se mě, jestli se vratná pojistka používá ve vojenském UAV". Telemetrický systém, který používám, měří s kmitočtem 20 Hz, data se posílají telemetrií dolů v 1s intervalu. Pokud je měřen např. proud, z těch 50 hodnot je dole vidět buď ta maximální z toho intervalu nebo se jí hodnota velice blížící, pokud porovnám log z sd karty na loggeru v modelu s historii telemetrie na displeji vysílače. Tak to má být, tak to má fungovat. Jsem se dočetl, že Jeti zobrazuje data na vysílači s kmitočtem 3 Hz a jsou to okamžité hodnoty, jestli je to pravda, nevím. Může mi někdo říct, s jakým kmitočtem se měří, s jakým kmitočtem a co se zobrazuje? Co je nastavitelný a co není nastavitelný parametr frekvence měření/zobrazení. Prosím o čísla nebo rozsahy čísel ne o JPP. Velmi si vážím Vašeho perfektního a přínosného pojednání s nádechem akademické přesnosti a nevyvratitelnosti. Nicméně , mně, jakožto obyčejného uživatele stále v hlavě vyvstává otázka, zda může při použití daných serv dojít k vypnutí daného výstupu. Jste tedy schopen změřit skutečné hodnoty za letu - provozu palubního systému ,tak, aby bylo zcela jasné ,v jakých proudových zatíženích se pohybujeme prakticky?-řekněme v IMAC režimu a v 3D režimu a nikoli na teoretické úrovni? Předem děkuji.
_________________ S-Bach 300 ,2,75,DLE 111 , S-Bach 342 RC Pilot 2,7,GP123, PA Extra, Edge a Extra RC Fact.
|
|
Nahoru |
|
|
Martin_HU
|
Napsal: ned 07.04.2019 21:32 |
|
Protřelejší uživatel
|
|
Registrován: 7.12.2017 Příspěvky: 106
|
Zdravím, tohle vlákno mě opravdu baví. První věc, která je jasná je, že peníze se musí točit, takže proč nenabídnout „ovcím“ něco co vůbec nepotřebují, ale co vypadá cool. Na našem letišti Modelpark jsem viděl spoustu modelářů, kteří do svých dvoumetrových modelů se šesti analogovými servy narvali úplně nesmyslně powerbox a bez jakéhokoli elektrotechnického vzdělání obhajovali reklamní argumenty výrobců těchto zařízení. Naprosto jednoduchou elektroinstalaci tak doplnili o několik potenciálních zdrojů problémů. Podobná vychytávka jako třeba nakoupit šest špičkových digitálních serv do větroně F5J a připojit je co nejtenčími kabely, ušetří se tak možná dva gramy na váze, co na tom, že na se na tenkým kabelu ztratí polovina napájecího napětí, a při větru 3m/s se do křídel zase narve 200gr balastu. Ale abych se vrátil k tomuto vláknu, je jasné, že polyswitch do elektroniky modelů nepatří, původní určení je do zařízení, které má řádově nižší spotřebu než je vypínací proud, a k aktivaci polyswitche dochází pouze při poruše nebo zkratu zařízení, aby se to nemuselo rozebírat, jako v případě běžné skleněné trubičkové pojistky. Narvat vratnou pojistku s vypínacím proudem třeba 6A do zařízení, kde běžně protéká proud o velikosti kolem 50% této hodnoty je balancování na ostří nože a je to holý nerozum. Napadlo někoho z uživatelů těchto zařízení mrknout na datasheet nějakého polyswitche? Především vnitřní odpor je několik setin Ohmu, což může vypadat zanedbatelně, ale při průměrném proudu v řádu ampér a při velikosti součástky musí hřát … a teplotní závislost je obrovská, běžná vratná pojistka má při 85C vypínací proud poloviční, než je jmenovaný …. Jasně argument „Pepovi“ se v modelu bez powerboxu zablokovalo servo v krajní poloze třeba výškovky, elektronika zkolabovala a modelem spadnul“ je nenapadnutelný, on by totiž Pepa spadnul i s polyswitchem, který by servo možná odpojil, a elektronika by možná dál fungovala, protože ta výškovka by stejně zůstala v krajní poloze. A tak je daleko lepší dráždit hada bosou nohou a narvat do modelu několik potenciálních zdrojů poruchy jako je powerbox s vratnýma pojistkama. Fyzika se prostě ochcat nedá, i když se nás o tom stále snaží europoslanci, především v automobilovém průmyslu, přesvědčit … Takže „kluci“ používejte kurvítka, protože - proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě, vypadá to důležitě, sofistikovaně a výrobce to doporučuje, protože je potřebuje prodat, když už je vyrobil. Výrobci modelů, serv a motorů aspoň mají pořád co prodávat „a vo tom to je“
|
|
Nahoru |
|
|
zdzd
|
Napsal: ned 07.04.2019 21:54 |
|
Moderátor serveru
|
|
|
Registrován: 3.5.2003 Příspěvky: 11187 Bydliště: Břeclav, ČR
|
Martin_HU píše: Zdravím, tohle vlákno mě opravdu baví. První věc, která je jasná je, že peníze se musí točit, takže proč nenabídnout „ovcím“ něco co vůbec nepotřebují, ale co vypadá cool. ... Výrobci modelů, serv a motorů aspoň mají pořád co prodávat „a vo tom to je“
|
|
Nahoru |
|
|
blembondo
|
Napsal: pon 08.04.2019 3:51 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 1.12.2008 Příspěvky: 1714 Bydliště: Lysice,Brno. Obrázky: 12
|
Určitě chápu že se u této diskuze někdo baví.Mě to moc zábavné nepřipadá stejně jako mě nepřipadla zábavná kauza kurvítek v baterkách u Futaby a nebo právě teď u Graupnera.Nikdo není dokonalý a tady jde o bezpečnost a v neposlední řadě o peníze.Budu se opakovat ale jsem rád že to sem Momobrut dal a věnuje tomu svoji energii.
|
|
Nahoru |
|
|
MomoBrut
|
Napsal: pon 08.04.2019 6:04 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 4.12.2003 Příspěvky: 741
|
Martin_HU píše: Zdravím, tohle vlákno mě opravdu baví. První věc, která je jasná je, že peníze se musí točit, takže proč nenabídnout „ovcím“ něco co vůbec nepotřebují, ale co vypadá cool. Na našem letišti Modelpark jsem viděl spoustu modelářů, kteří do svých dvoumetrových modelů se šesti analogovými servy narvali úplně nesmyslně powerbox a bez jakéhokoli elektrotechnického vzdělání obhajovali reklamní argumenty výrobců těchto zařízení. Naprosto jednoduchou elektroinstalaci tak doplnili o několik potenciálních zdrojů problémů. Podobná vychytávka jako třeba nakoupit šest špičkových digitálních serv do větroně F5J a připojit je co nejtenčími kabely, ušetří se tak možná dva gramy na váze, co na tom, že na se na tenkým kabelu ztratí polovina napájecího napětí, a při větru 3m/s se do křídel zase narve 200gr balastu. Ale abych se vrátil k tomuto vláknu, je jasné, že polyswitch do elektroniky modelů nepatří, původní určení je do zařízení, které má řádově nižší spotřebu než je vypínací proud, a k aktivaci polyswitche dochází pouze při poruše nebo zkratu zařízení, aby se to nemuselo rozebírat, jako v případě běžné skleněné trubičkové pojistky. Narvat vratnou pojistku s vypínacím proudem třeba 6A do zařízení, kde běžně protéká proud o velikosti kolem 50% této hodnoty je balancování na ostří nože a je to holý nerozum. Napadlo někoho z uživatelů těchto zařízení mrknout na datasheet nějakého polyswitche? Především vnitřní odpor je několik setin Ohmu, což může vypadat zanedbatelně, ale při průměrném proudu v řádu ampér a při velikosti součástky musí hřát … a teplotní závislost je obrovská, běžná vratná pojistka má při 85C vypínací proud poloviční, než je jmenovaný …. Jasně argument „Pepovi“ se v modelu bez powerboxu zablokovalo servo v krajní poloze třeba výškovky, elektronika zkolabovala a modelem spadnul“ je nenapadnutelný, on by totiž Pepa spadnul i s polyswitchem, který by servo možná odpojil, a elektronika by možná dál fungovala, protože ta výškovka by stejně zůstala v krajní poloze. A tak je daleko lepší dráždit hada bosou nohou a narvat do modelu několik potenciálních zdrojů poruchy jako je powerbox s vratnýma pojistkama. Fyzika se prostě ochcat nedá, i když se nás o tom stále snaží europoslanci, především v automobilovém průmyslu, přesvědčit … Takže „kluci“ používejte kurvítka, protože - proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě, vypadá to důležitě, sofistikovaně a výrobce to doporučuje, protože je potřebuje prodat, když už je vyrobil. Výrobci modelů, serv a motorů aspoň mají pořád co prodávat „a vo tom to je“ Se vším lze souhlasit, naprosto drtivá většina modelářů ví, že elektrika kope. Ti lepší ví, že existuje sousloví Ohmův zákon, umí podělit nebo vynásobit dvě čísla, ale správně ho použít do důsledků umí jen absolutní minimum. Možná jen se to nemuselo říct tak strašně narovinu.
|
|
Nahoru |
|
|
MomoBrut
|
Napsal: pon 08.04.2019 6:10 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 4.12.2003 Příspěvky: 741
|
Mám k dnešnímu dni 147 kompletních letových logů průměrně 12minutových startů. Létána jak přesná, tak 3D tak XA. Jsou to naprosto reálné záznamy, žádná teorie. Logováno jedním až dvěma SM Unilogery2, zpočátku na kmitočtu 20 Hz, nyní už delší dobu měřím jen na 10 Hz. Až bude čas, zase něco napíšu.
|
|
Nahoru |
|
|
viita
|
Napsal: pon 08.04.2019 6:43 |
|
Nováček serveru
|
|
|
Registrován: 12.8.2016 Příspěvky: 31 Bydliště: Jihlava
|
MomoBrut píše: Mám k dnešnímu dni 147 kompletních letových logů průměrně 12minutových startů. Létána jak přesná, tak 3D tak XA. Jsou to naprosto reálné záznamy, žádná teorie. Logováno jedním až dvěma SM Unilogery2, zpočátku na kmitočtu 20 Hz, nyní už delší dobu měřím jen na 10 Hz. Až bude čas, zase něco napíšu. To je fajn , budu rád za takové informace, není u mě nutnost obhajovat něco , pokud se reálně ukáže , že je to špatné. CB mám po novotě , takže info jsou pro mě cenné.V druhém modelu lítám PB od Booma RC.
_________________ S-Bach 300 ,2,75,DLE 111 , S-Bach 342 RC Pilot 2,7,GP123, PA Extra, Edge a Extra RC Fact.
|
|
Nahoru |
|
|
blembondo
|
Napsal: pon 08.04.2019 7:18 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 1.12.2008 Příspěvky: 1714 Bydliště: Lysice,Brno. Obrázky: 12
|
Mám dotaz.Běžně se upozorňuje na problém BLDC regulátorů které mají s délkou přívodů ve směru zdroj-regulátor.Mám namysli indukčnost vodičů související s jejich délkou.Doporučuje se omezit délku přívodů na nutné minimum,popřípadě umístit do cesty kondenzátory.U BLDC serva je to jiné?Kam mizí energie když to BLDC servo brzdí?Má na to délka přívodů vliv?Je ta energié stejná nebo větší než u jiných serv?Co když je v cestě BEC?Je možné že to kurvítko v CB se ohřívá i proudem co teče zpět do zdroje?
|
|
Nahoru |
|
|
guchar
|
Napsal: pon 08.04.2019 8:42 |
|
Mazák
|
|
Registrován: 7.5.2015 Příspěvky: 7415 Bydliště: ČR Obrázky: 8
|
"problém BLDC regulátorů impedance přívodního vedení" myslím, že s PWM to má dvoudrát k DC plechovce taky
|
|
Nahoru |
|
|
Celeron
|
Napsal: pon 08.04.2019 9:00 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 22.4.2010 Příspěvky: 10498 Bydliště: Nový Bydžov ČR Obrázky: 14
|
blembondo píše: Mám dotaz.Běžně se upozorňuje na problém BLDC regulátorů které mají s délkou přívodů ve směru zdroj-regulátor. Mám jeden výrobek, kde jsou přívody od baterek 24V/80Ah dlouhý skoro metr. Regl je 100A od MGM Compro a špičkově tam teče 80A. Jedinný co pan Dvorský doporučil po měření u něho doma je místo standardně montovaných dvou elytů na reglu osadit doplňkovou destičku vedle reglu, kde je 6 elytů 470uF/35V LXZ nebo 8 elytů 330uF/35V LXZ. V tom výrobku ale není žádnej přijímač, pouze generátor servoimpulzů s Atmel 89C2051 napájenej ze silovýho přívodu pro regl. Atmel se napájí přes obyčejnej stabil 7805 a nikdy s tím nebyl žádnej problém.
|
|
Nahoru |
|
|
jyrry
|
Napsal: pon 08.04.2019 9:37 |
|
Moderátor serveru
|
|
|
Registrován: 28.2.2005 Příspěvky: 20822 Bydliště: Rakovník, CZ Obrázky: 0
|
Dal by sem někdo náhled měření a průběhy proudu do 20-30kgcm serva při statické zátěži, měřeno osciloskopem na bočníku? Já to mám jen na servech do 10kgcm, tak by mě zajímaly ty silnější.
_________________ jyrry.webnode.cz
|
|
Nahoru |
|
|
graup15
|
Napsal: pon 08.04.2019 9:50 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 1.5.2003 Příspěvky: 7424 Obrázky: 1
Blog: Zobrazit blog (25)
|
Jiřiku chtěl bych se dožít doby, kdy i modelářské serva/regly budou dělaná stejně jako tohle... Akorád jestli se to vejde do modelu Taky to řídí BLDC serva a navíc i asynchronní motory vřeten (a opravdu velkými výkony)
Přílohy: |
WP_20190408_10_47_16_Pro.jpg [ 99.18 KiB | Zobrazeno 2173 krát ]
|
|
|
|
Nahoru |
|
|
MomoBrut
|
Napsal: úte 09.04.2019 9:28 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 4.12.2003 Příspěvky: 741
|
Napájení serv v obřím modelu jsem řešil v roce 2016, měření, testování asi půl roku, jak byl čas. Nejdříve v laboratoři na elektronických zátěžích, nakonec v letadle s Unilogama. V letadle se měřilo a logovalo napětí přímo na baterii, celkový proud a napětí na centrální sběrnici rozvodnice, napětí a proud na servu, tedy na konci rozvodu. Bylo to v době, kdy se začala objevovat serva SB2290SG a HBL380 a podobná s pákou okolo 50 kgcm, při napětí kolem 8 V. Po prvních měřeních bylo jasné, že co je běžně zaužíváno dodnes, co se týče instalace serv a jejich napájení, je už daleko za horizontem. Běžně používané servo konektory nevyhovují, mnohem větším problémem je měrný odpor kabeláže s průřezem 0,35 mm2, ani průřez 0,5 mm2 není bez ztráty kytičky. Běžná instalace serv využívá délku kabeláže od baterie až k servu s délkou přesahující 1,5 m (např. krajní 3. servo v křidélku). Na tomto spoji bývají použity minimálně 2 konektory, často o jeden více. V cestě tedy klidně stojí 6 pinů konektoru s vysokým přechodovým odporem. Představa Pepy, že když tam má baterii Lipol 2s, že na servu naměří při zatížení napětí, jaké je na baterii při zatížení, je naprosto mylná. Jelikož je na servu menší napětí, nepoteče tam ani proud, který by tam téct mohl. Výsledkem je, že servo prostě nepodává výkon, který může a to určitě není to, co by jeden chtěl. Víc v nějaké formě jde najít na akrofóru ve vlákně o servu SB-2290SG, nakonec to bylo ale více o tomto problému.
Ale proč o tom píšu, co se naměří za letu v modelu, je ovlivněno mnoha věcmi. Takže generalizovat nejde. Jaká jsou tam serva, jaká je tam kabeláž, jak tvrdé baterky jsou, kolik konektorů je použito a v neposlední řadě také, kdo pilotuje, tohle vše ovlivní výsledky.
|
|
Nahoru |
|
|
Chlummik
|
Napsal: úte 09.04.2019 11:01 |
|
Zkušený debatér
|
|
|
Registrován: 10.1.2009 Příspěvky: 231 Bydliště: Liberec Obrázky: 1
|
graup15 píše: Jiřiku chtěl bych se dožít doby, kdy i modelářské serva/regly budou dělaná stejně jako tohle... Akorád jestli se to vejde do modelu Taky to řídí BLDC serva a navíc i asynchronní motory vřeten (a opravdu velkými výkony) To bys nezaplatil
|
|
Nahoru |
|
|
Kdo je online |
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 20 návštevníků |
|
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru
|
|
|