Registrován: 22.7.2012 Příspěvky: 4515 Bydliště: Zvole u Prahy Obrázky: 0
TomasC píše:
O něčem takovém jsem také ideově přemýšlel, ale chtěl jsem hydrofoil...
Ten se mi líbí taky víc . A odhaduji , že bude mít ve vodě i menší spotřebu svou koncepcí . Zase se tam ale nedá nacpat oběžka (s ohledem na možnosti chlazení). Taky jsem uvažoval použít spec. tvar botiček a startovat rovnou z vody . Na co se tahat s plovákem , že . Asi by se to ale daleko hůř udrželo na nějaké stabilitě . Ale na druhou stranu botky mohou být třeba i 60 cm dlouhý.
E-surfy a e-foily (electric hydrofoil) jsou docela celosvětový fenomén. Problematika stavby prken pro ně, křídel pro hydrofoily a pohony pro ně je docela už propracovaná. Není tedy nutné až tak moc odstraňovat nějaké překážky, něco nového vymýšlet apod., protože skoro všechno je k tomu vymyšleno a zveřejněno na netu. S některými zahraničními konstruktéry (Kanada, Španělsko, Austrálie, Německo, ...) jsem sice už navázal kontakt, ale brzdou je moje neznalost angličtiny.
Klíčovým prvkem jejich pohonu je ovšem právě lodní šroub, s nímž mají skoro všichni konstruktéři problémy. Tedy problémy co do počtu lopatek, jejich tvaru, průměru rotoru a materiálu pro jeho výrobu. Tedy problémy, které umím právě já vyřešit - vymodelovat, měřit, testovat apod. Obdobně to platí ohl. vztlakových křídel pro hydrofoil.
Pokud by se tedy našlo několik vážných zájemců o stavbu, tak bych přispěl k úspěchu takového projektu navržením tvaru lodního šroubu, případně proudové trysky (resp. lopatkového rotoru pro proudový pohon). U pohonu se klade důraz hlavně na délku plavby, tj. na co nejvyšší účinnost (což je na úkor rychlosti e-surfu/e-foilu). Šroub tedy vypadá jinak pro rychlost, jinak pro délku plavby.
Jinak všechno další pro jeho pohon je dostupné podle možností kapsy zájemce. Nejsem ale schopen zajistit jejich výrobu. Materiál pro výrobu je s ohledem na cenu nejvhodnější kvalitní slitina hliníku, a jako výroba CNC obrábění. Možná i kvalitní 3D tisk z kovu, ten je ovšem velmi drahý, jak jsem se nedávno informoval.
Nechybí tedy skoro nic, jenom tak min. 5 dalších zájemců.
Naposledy upravil dynamik dne sob 05.01.2019 19:18, celkově upraveno 1
Je tam spousta chyb a plovák je celej špatně . Má velkej odpor a nechtěl jsem to ani nikam dávat. Ale je tam šroub už frézovanej z 7075 duralu, 4 lopatky průměr 90 mm . Vytištěné srovnávací lopatky za šroubem. Ale budu dělat svůj plovák s trochu jinak uspořádaným pohonem s ohledem na sání vody a tvar plováku už mám otestovaný - jedná se o dno - správně udělané křivky pro skluz a nízký odpor ve vodě.Je to celé složitější. Stávající plovák je spíš tvarově jako výtlaková loď. Ale i tak na svou spotřebu to celkem plave. Jede to na 12 článků lipol a spotřeba cca do 110 A .
Registrován: 22.7.2012 Příspěvky: 4515 Bydliště: Zvole u Prahy Obrázky: 0
dynamik píše:
Až budeš mít plovák znovu vymodelovaný, tak bych ti mohl případně poradit ohl. dalších možných úprav.
Ten plovák je zákazníka - já ho nedělal. Ty chyby tam jsou proto, protože on trval na některých věcech. Já s tím problém nemám, jak to udělat. Jak jsem psal, mám ho vymodelovanej i otestovanej v menším měřítku. Co se týče účinnosti, tak tam problém taky není. Naopak většina výrobců dělá trysky hodně přiškrcené s vysokými příkony. Je to o kompromisu a o testech v praxi. Testy jsou vždy to nejdražší z celého výrobku.
Registrován: 7.5.2015 Příspěvky: 7415 Bydliště: ČR Obrázky:8
_ Podle JMÉNA VLÁKNA (Lodní šroub) by to sem mohlo patřit, ale nejsem si jist _ LODNÍ ŠROUB ve funkci ROTORU vodní TURBÍNY
_ Je to úvaha o možností natlakovaným vzduchem hnát vodu z jedné tlakové nádoby (TN) (PET LAHVE) do druhé, a ve spojovacím tunelu mít na společné hřídeli ROTOR "TURBÍNY" a LODNÍ ŠROUB. Má to být uzavřený systém, aby se s dobou chodu neměnila váha (vztlak). Nevýhodou bude tlak v obou nádobách po doběhu. Další nevýhodou pak nároky na těsnění společné hřídele při pracovním tlaku stlačeného plynu. Ony ty koncepce ponorek wwii elektro pod hladinou, spalovací na hladině (dnes jádro+elektro) mají cosi do sebe
_ II. Alternativa v TN je vzduch v tunelu VRTULE. _ III. Alternativa Tlakový vzduch pohání pístový "parní" (/CO2) MOTOR (TURBÍNU)
_ Stlačeným plynem se poháněla (ponorková) TORPÉDA před přechodem na elektro-pohon. Například německá G6 stlačený vzduch, nebo párou hnaný 4válec. Verze G7a - pára. G7e - elektron-pohon. Ví o tom někdo něco podrobněji?
Stlačeným plynem se poháněla (ponorková) TORPÉDA před přechodem na elektro-pohon. Například německá G6 stlačený vzduch, nebo párou hnaný 4válec. Verze G7a - pára. G7e - elektron-pohon. Ví o tom někdo něco podrobněji?
Původní samohybná (Whiteheadova) torpéda z konce 19.st. byla pouze na stlačený vzduch (tedy malý výkon). Před 1.sv.v. se začalo s ohřevem pomocí vhodného kapalného paliva, to se vstřikovalo do vzduchu ve spalovací komoře, kvůli potřebě chlazení (odolnost materiálů) se vstřikovala navíc voda která se měnila v páru (odtud paroplynový pohon, EN wet heater). Spaliny a páry potom roztáčely motor, obvykle typ Brotherhood (radiální jednočinný 3-4 válce) ale užívaly se i další typy. Nešlo tedy přímo o motory s vnitřním spalováním, ale spíš o něco na způsob parního stroje. Motor obvykle roztáčel 2 soustředné hřídele (2 protiběžné šrouby, aby torpédo nerotovalo), což bylo zajištěno převody, výfuk vnitřkem hřídelí. Američané namísto pístových motorů používali turbíny. Pro zvýšení výkonů se experimentovalo s čistým kyslíkem namísto vzduchu, ale do použitelného stadia to dotáhli jen Japonci (legendární torpéda z WW2). Němci zkoušeli jako okysličovadlo peroxid vodíku. Elektropohon se za WW2 částečně používal (ponorky), ale většina torpéd byla stále paroplynová.
Registrován: 7.5.2015 Příspěvky: 7415 Bydliště: ČR Obrázky:8
_ @petrxp Za oba odkazy dík. Jsou pro mne poučné. Jsem takový hltač a sběrač informací. Ty informace o torpédech (jejich pohonech) chci použít jako základ pro úvahy a neelektrickém pohonu modelu torpéda. Ze všech možností pak to co jde použít pro modely vodních torpéd. _ Jakousi obdobu jejich sester, modelů vzduchem létající "VODNÍCH" raket (PET lahve). Tam tok vody hnaný stlačeným vzduchem slouží jako reaktivní pohon. _ V modelu by případně hnal motor/turbínu pohánějící šroub V tom případu asi lépe použít jen proud vzduchu (bez vody).
_ Dost překvapující pro mne byla ve wwii převaha námořních torpéd s bublinkovou stopou nad elektrickými. Ono nasazení tehdy jediných rozumných Pb akumulátoru, asi nebylo z hlediska udržení použitelnosti jednoduché.
_ @petrxp Za oba odkazy dík. Jsou pro mne poučné. Jsem takový hltač a sběrač informací. Ty informace o torpédech (jejich pohonech) chci použít jako základ pro úvahy a neelektrickém pohonu modelu torpéda. Ze všech možností pak to co jde použít pro modely vodních torpéd. _ Jakousi obdobu jejich sester, modelů vzduchem létající "VODNÍCH" raket (PET lahve). Tam tok vody hnaný stlačeným vzduchem slouží jako reaktivní pohon. _ V modelu by případně hnal motor/turbínu pohánějící šroub V tom případu asi lépe použít jen proud vzduchu (bez vody).
_ Dost překvapující pro mne byla ve wwii převaha námořních torpéd s bublinkovou stopou nad elektrickými. Ono nasazení tehdy jediných rozumných Pb akumulátoru, asi nebylo z hlediska udržení použitelnosti jednoduché.
Větší rozmach elektrických torpéd zřejmě limitovaly jejich horší výkony, větší nároky na údržbu a choulostivost akumulátorů. U ponorek je moment překvapení zásadní, navíc se torpéda vypouští relativně šetrně (stlačeným vzduchem z podvodního torpédometu). Zatímco torpéda na hladinových lodích musí přežít drsnější odpálení (spíše prachová náložka než stlačený vzduch) a náraz na hladinu (rovněž tak letecká torpéda). Bubliny byly dobře viditelné u klasických vzduchových torpéd, ale u těch kyslíkových japonských prakticky ne (bez přítomnosti dusíku se zbylé spaliny dobře absorbují ve vodě).
Pokud tě zajímá problematika modelových torpéd, tak okamžitě mohu dát jeden odkaz https://www.pt-boat.com/torpedo/torpedo.html Znám to již řadu let, autor postupně vyvíjí nové věci a upgraduje stránku. Jedná se o US WW2 letecké torpédo (rovněž používané na PT člunech). Dočte se tam o technických údajích skutečného torpéda (včetně ilustrací), dále různé modelové pokusy. Má to poněkud větší, tedy možný elektropohon, buď jeden motor převodem na 2 protiběžné hřídele (jako u skutečných torpéd), anebo dva motory (hřídel jednoho skrz druhou). Případně pohon jedním šroubem (buď rotaci akceptovat, nebo eliminovat nakroucením kormidel).
Kromě elektropohonu jsem narazil na pohon šroubu gumovým svazkem (jako letadélka). Menší torpéda však leda reaktivně. Narazil jsem na varianty se vzduchem (napumpováno přes ventilek jako kolo), nebo s plynem z bombičky. Pokusím se dohledat a dát sem nějaké další odkazy.
Osobně se o modelové provedení torpéd zajímám dávno, ale dosud jsem se nedostal na realizaci, až snad postavím nějaké vhodné větší lodní modely, co by se hodilo takto "vyzbrojit". Dávný nápad ještě z dětství (reaktivní pohon na šumák) se ukázal těžko schůdný. Pohonná látka (kromě šumáku třeba směs vlastní výroby - kyselina citronová + soda) sice reaguje s vodou bouřlivě, jenže když je uzavřena uvnitř a styk s vodou pouze přes úzkou trysku, tak to prostě nefunguje. Reaktivní torpédo by se snad dalo udělat i na raketovém principu, ale pohoná náplň by musela být patřičně mírnější (aby z toho právě nebyla raketa).
U toho co zamýšlíš záleží na požadovaných parametrech. Obávám se, že délka chodu by byla dost krátká a účinnost nic moc (možná by byl na tom lépe čistě reaktivní pohon namísto vodní či vzduchové turbíny). Ale experimentům se meze nekladou.
Registrován: 22.4.2010 Příspěvky: 10498 Bydliště: Nový Bydžov ČR Obrázky:14
A co třeba hypermangán a peroxyd vodíku? Když to stačí na pohon turbočerpadel raketových motorů... Ale je tam problém, sehnatelná koncentrace peroxydu 30% je dost málo, chtělo by to aspoň 70%.
Registrován: 7.5.2015 Příspěvky: 7415 Bydliště: ČR Obrázky:8
_ @petrxp Dík za obsažný a velmi zajímavý příspěvek. Já si v hlavě(zatím) rovnám a skládám, taky hledám po šuplících Ponorku do Jezírka (PdJ), problematika je torpédu tak trochu podobná _ U (nemodel. / nemaket. // vně / uvnitř) modelu ponorky jde rotace potlačovat klopivým momentem a další fu _ Proč tam jsou šrouby a ne reaktivní princip (pokud ponorka nemusí být tichá) jsem si vysvětloval velkým součinitelem hydrodynamického odporu Nevím do detailů jsem nešel. _ Šumák pokud se dvě tekuté složky nemíchají ve "spalovací komoře" nenapadá mne kopie hoření pevné směsi _ @Celeron "hypermangán a peroxyd vodíku" používalo se u chemicko-tepelné sterilizace při ničení roztočů ve včelstvech ("léčení" včelího moru) Strašný sajrajt Jak leptání peroxid+solná (ČJ OXIDY / AJ OXYGEN)
_ @petrxp "aby z toho právě nebyla raketa" Tah by šel snad uškrtit, ale změní se na víc tlaku než třeba Jde o to že akce (potřebná pro reakci = pohyb) je malá Plyny nízká hmotnost Chce to aby plyn tlačil ven vodu
_ Viděl jsem video, ježdění RC modelů válečných plavidel + vypouštění torpéda na stojící/jedoucí cíl PŮSOBIVÉ Explozi spouštěl nárazový spínač Úvahy spínání BLÍZKOSTI a autopilot pro návrat, když nezasáhne, Lépe řízená destrukce nebo autodestrukce při minutí On pohyb "s výbušninou" poblíž vlastních lodí NIC MOC AMAZING RC SUBMARINE TORPEDO FIRING/LAUNCH DEMONSTRATION https://youtu.be/balkc5xeAoI?t=394
Různá videa se dají jednoduše najít na youtube, hned několik z těch prvních si vybavuji jako shlédnutá již před nějakou dobou, vyskytují se tam různé principy pohonu, jak jsem popsal. https://www.youtube.com/results?search_ ... el+torpedo
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 návštevníků
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru