Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 174 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6 ... 12  Další
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 9:12 
Mazák
Mazák

Registrován: 16.1.2013
Příspěvky: 1166
guchar píše:
@MPml
Když desku(kvádr) 0.01 x 1 x 1 m upevníme do aerodynamického tunelu opravdu (pokud bude
téměř ideálně tuhá)velikost vztlaku (a odporu), kterého dosáhne v obtékajícím proudu vzduchu
nebude závislá na materiálu ze kterého je deska zhotovena.(Pro zhruba stejně hladký povrch.)
Jen z kancelářského papíru A4 se vlaštovka skládá líp. BTW "stroj" vlaštovka má fascinující let

Bezva - a jak v praxi vypadá taková nekonečně tenká a tuhá deska - že by třeba byla vyrobena z nekonečně pevného a tuhého materiálu? :mrgreen:
A kolik pak má taková vlaštovka klouzavost - a při jaké rychlosti - oproti třeba ASW-22?
Ono totiž někdy je dobré si uvědomit, že model (nebo letadlo) je vyroben z běžných materiálů, co se vyskytují v tomto časoprostoru a tak řada čistě hezkých, teoretických úvah pak v praxi narazí, na pružnost a pevnost toho, co je k dispozici.


Nahoru
 Profil  
 
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 9:31 
Mazák
Mazák

Registrován: 8.7.2015
Příspěvky: 1776
Bydliště: Orlova v noci , Karviná ve dne
Jen takovy dotaz z hlediska modelariny.Odhledneme- li od
teorii vzniklych pri studiu rychlosti nadzvukovych a hypersonickych.Tam leti raketa valcoveho tvaru s kridly prakticky bez plochy i nekolik set km s valcovou konstruci v obrovskem uhlu nabehu.Kterou plochu udrzovat v aerodynamicke cistote,mit ji presnou, uplatnovat na ni z hlediska vzniku pretlaku a podtlaku naprosto optimalni podminky?Kterou se vyplati modifikovat pro zmenu vlatnosti kridla.Tu vrchni nebo spodni? KTERA JE DULEZITEJSI? Podle toho se da velice lehce poznat jestli tazatel pochopil princip vzniku vztlaku na kridle?Je dulezitejsi podtlak - nasavani? Nebo pretlak a vzikle sily ktere se snazi pomery uvezt do rovnovazneho stavu.? Toto se tyka i tech letajicich desek.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 9:48 
Mazák
Mazák

Registrován: 7.5.2015
Příspěvky: 7413
Bydliště: ČR
Obrázky: 8
@MPml Když na tom videu odhadneš výšku hodu (Veselin Ivanov 53.22 m) tak žádané spočteš
Red Bull Paper Wings 2015
- Jinak pro hod kancelářským papírem A4, 80 g/m2, má dobré vlastnosti i zmuchlaná koule.
Ale v předchozí disciplíně Paper Wings, délka trvání letu by neuspěla. Longest Airtime 14.36 s.
" ... nekonečně tenká a tuhá deska..." ??? To nekonečno bylo metr na metr, tloušťka 1cm!
- Ale zejména i ta obyč klasická papírová vlaštovka má autostabilní vlastnosti letu.
= Nedostatečnou dopřednou rychlost, sklopením nosu, vymění za změnu výšky,
a po dosažení potřebné rychlosti, let vyrovná do stabilního kluzu.


Nahoru
 Profil Soukromé album  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 10:24 
Mazák
Mazák

Registrován: 16.1.2013
Příspěvky: 1166
HONZIK 22 píše:
Jen takovy dotaz z hlediska modelariny.Odhledneme- li od
teorii vzniklych pri studiu rychlosti nadzvukovych a hypersonickych.Tam leti raketa valcoveho tvaru s kridly prakticky bez plochy i nekolik set km s valcovou konstruci v obrovskem uhlu nabehu.Kterou plochu udrzovat v aerodynamicke cistote,mit ji presnou, uplatnovat na ni z hlediska vzniku pretlaku a podtlaku naprosto optimalni podminky?Kterou se vyplati modifikovat pro zmenu vlatnosti kridla.Tu vrchni nebo spodni? KTERA JE DULEZITEJSI? Podle toho se da velice lehce poznat jestli tazatel pochopil princip vzniku vztlaku na kridle?Je dulezitejsi podtlak - nasavani? Nebo pretlak a vzikle sily ktere se snazi pomery uvezt do rovnovazneho stavu.? Toto se tyka i tech letajicich desek.

V současné době vírová teorie ( cirkulace ) - ovšem to bude v situaci, kdy někteří zatím nezjistilii, že třeba kus železa a kus EPP má jiný povrch (texturu - drsnost - tudíž i jiné obtékání - jinou mezní vrstvu), dost složité vysvětlit.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 10:29 
Mazák
Mazák

Registrován: 16.1.2013
Příspěvky: 1166
guchar píše:
@MPml Když na tom videu odhadneš výšku hodu (Veselin Ivanov 53.22 m) tak žádané spočteš
Red Bull Paper Wings 2015
- Jinak pro hod kancelářským papírem A4, 80 g/m2, má dobré vlastnosti i zmuchlaná koule.
Ale v předchozí disciplíně Paper Wings, délka trvání letu by neuspěla. Longest Airtime 14.36 s.
" ... nekonečně tenká a tuhá deska..." ??? To nekonečno bylo metr na metr, tloušťka 1cm!
- Ale zejména i ta obyč klasická papírová vlaštovka má autostabilní vlastnosti letu.
= Nedostatečnou dopřednou rychlost, sklopením nosu, vymění za změnu výšky,
a po dosažení potřebné rychlosti, let vyrovná do stabilního kluzu.

Pak mi nějak uniká, proč to ASW (nebo jiný moderní kluzák) nemá tvar papírové koule a nebo té vlašťovky. Mohlo by být levnější a i výrobně jednodušší.
Ps. jak vypadá vlašťofka tak trochu tuším - na první soutěži při MH (tak odhadem 20 :cry: let zpátky - tedy dávno před tím RedBull Paper Wings) jsem s ní i tak nějak, létal.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 13:20 
Mazák
Mazák

Registrován: 21.9.2015
Příspěvky: 991
HONZIK 22 píše:
Jen takovy dotaz z hlediska modelariny.Odhledneme- li od
teorii vzniklych pri studiu rychlosti nadzvukovych a hypersonickych.Tam leti raketa valcoveho tvaru s kridly prakticky bez plochy i nekolik set km s valcovou konstruci v obrovskem uhlu nabehu.Kterou plochu udrzovat v aerodynamicke cistote,mit ji presnou, uplatnovat na ni z hlediska vzniku pretlaku a podtlaku naprosto optimalni podminky?Kterou se vyplati modifikovat pro zmenu vlatnosti kridla.Tu vrchni nebo spodni? KTERA JE DULEZITEJSI? Podle toho se da velice lehce poznat jestli tazatel pochopil princip vzniku vztlaku na kridle?Je dulezitejsi podtlak - nasavani? Nebo pretlak a vzikle sily ktere se snazi pomery uvezt do rovnovazneho stavu.? Toto se tyka i tech letajicich desek.


Raketa bez kridielok je taka "namesacna" a leti systemom rovnakym ako ked niekto udrzi ceruzku balancovat na prste , ak si niekedy videl ako zapaluju raketove motory sprskou iskier tak ked chytia s nimi zatrepe, oni nie su zle upevnene ale pneumaticky pocitac co riadi ich uhol dostal energiu z horiacich motorov, elektricky by tam nevydrzal, riadi to samozrejme gyro a jedna sa o strukturne nestabilny system ako gulocka na vrchole kopca, problem to uriadit

Raketa zem-vzduch samozrejme kridelka ma, lebo motor je napevno, navyse rotuje a teda pocicac neustale maka s kridelkami ak zrovna leti po zakrivenej trajektorii, energiu bere z tlakovej gule so stlacenym vzduchom ktory napajacpneumaticky pocitac a maly generator robi el energiu, nikto nebude udrziavat baterie


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 13:24 
Mazák
Mazák

Registrován: 21.9.2015
Příspěvky: 991
MPml píše:
Bezva - a jak v praxi vypadá taková nekonečně tenká a tuhá deska - že by třeba byla vyrobena z nekonečně pevného a tuhého materiálu? :mrgreen:
A kolik pak má taková vlaštovka klouzavost - a při jaké rychlosti - oproti třeba ASW-22?
Ono totiž někdy je dobré si uvědomit, že model (nebo letadlo) je vyroben z běžných materiálů, co se vyskytují v tomto časoprostoru a tak řada čistě hezkých, teoretických úvah pak v praxi narazí, na pružnost a pevnost toho, co je k dispozici.

Mysli abstraktne, nebudem robit kridlo z hranolu ked zmena uhlu nabezneho neurobi ziaden rozdiel, ale z tvaru kde uhol nabehu vyvola max ucinok pre lietanie - idealne nekonecnectenky a nekonecne velky profil

Rovnako nebudem robik kridlo z oceleclebo je tazke, ale vztlak urobi identicky ako z epp


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 14:02 
Mazák
Mazák

Registrován: 8.7.2015
Příspěvky: 1776
Bydliště: Orlova v noci , Karviná ve dne
sky59 píše:

Raketa bez kridielok je taka "namesacna" a leti systemom rovnakym ako ked niekto udrzi ceruzku balancovat na prste , ak si niekedy videl ako zapaluju raketove motory sprskou iskier tak ked chytia s nimi zatrepe, oni nie su zle upevnene ale pneumaticky pocitac co riadi ich uhol dostal energiu z horiacich motorov, elektricky by tam nevydrzal, riadi to samozrejme gyro a jedna sa o strukturne nestabilny system ako gulocka na vrchole kopca, problem to uriadit

Raketa zem-vzduch samozrejme kridelka ma, lebo motor je napevno, navyse rotuje a teda pocicac neustale maka s kridelkami ak zrovna leti po zakrivenej trajektorii, energiu bere z tlakovej gule so stlacenym vzduchom ktory napajacpneumaticky pocitac a maly generator robi el energiu, nikto nebude udrziavat baterie


Myslel jsem.spise na Ch 102 ci Ch 101.


Naposledy upravil HONZIK 22 dne ned 12.08.2018 14:04, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 14:03 
Mazák
Mazák

Registrován: 7.5.2015
Příspěvky: 7413
Bydliště: ČR
Obrázky: 8
ŤĚORETICI si za domácí úkol mohou doplnit:
1) VZTLAK při letech ve výšce menší než je ROZPĚTÍ KONEČNÉHO KŘÍDLA (přízemní efekt)
2) S tím spojeno: Proč se pro výpočetní postupy (modely) uvažuje NEKONEČNÉ KŘÍDLO?


Nahoru
 Profil Soukromé album  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 15:56 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 10.6.2010
Příspěvky: 640
guchar píše:
Docela dobrá příležitost k procvičení MOZKOVÝCH ZÁVITŮ, pokut máte tuto potřebu.
Ono se ukáže, že lidé spoustu věcí považují za zřejmé (papouškují) a ne vždy se i zamyslí.
(Pěkným příkladem bylo vlákno autora k DC versus AC motorům se zahrnutím pojmu BLDC
- Poznámka na okraj. Jedna věc je JEV jako takový. A druhá pak jeho VYSVĚTLENÍ.

Ano, přiznávám: vlákno s názvem "Je BLDC motor opravdu stejnosměrný?" - viewtopic.php?f=7&t=80057 jsem před více jak jeden a půl rokem založil já.
Cílem nebylo zařehnout nějaký flame - obzvláště toto větou: "Stejnosměrný motor je nazýván stejnosměrným, protože jeho vývody protéká stejnosměrný proud, ačkoliv jeho jednotlivými cívkami protéká proud střídavý.".
Spíše rozpoutat jakýsi BrainStorm a vyprovokovat modeláře k přemýšlení a ke sdílení názorů na věc. To se nakonec i podařilo a mnozí jsme se dověděli mnohé překvapivé skutečnosti o střídavých motorech, ale i o jejich regulátorech.

Mým současným cílem je opět rozpoutat BrainStorm, avšak na téma vzniku vztlaku na křídle letounu a dobrat se tak pravdy, nebo se k ní alespoň přiblížit.
Doufám, že na to nebude nutno absolvovat 29 stran vlákna :? .


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 18:20 
Mazák
Mazák

Registrován: 16.1.2013
Příspěvky: 1166
StrycAlois píše:
Ano, přiznávám: vlákno s názvem "Je BLDC motor opravdu stejnosměrný?" - viewtopic.php?f=7&t=80057 jsem před více jak jeden a půl rokem založil já.
Cílem nebylo zařehnout nějaký flame - obzvláště toto větou: "Stejnosměrný motor je nazýván stejnosměrným, protože jeho vývody protéká stejnosměrný proud, ačkoliv jeho jednotlivými cívkami protéká proud střídavý.".
Spíše rozpoutat jakýsi BrainStorm a vyprovokovat modeláře k přemýšlení a ke sdílení názorů na věc. To se nakonec i podařilo a mnozí jsme se dověděli mnohé překvapivé skutečnosti o střídavých motorech, ale i o jejich regulátorech.
Mým současným cílem je opět rozpoutat BrainStorm, avšak na téma vzniku vztlaku na křídle letounu a dobrat se tak pravdy, nebo se k ní alespoň přiblížit.
Doufám, že na to nebude nutno absolvovat 29 stran vlákna :? .

No, nějak nevím - objevovat :mrgreen: CO znamená to "DC" v BLDC motoru mi s prominutím připadá jako něco úplně jiného než Brainstorming - spíš bych to nazval ....píp :roll:
Ovšem pokud má toto vlákno sloužit k cituji: "dobrat se pravdy :mrgreen: jak to je se vztlakem na křídle" - tak možná by bylo lepší, kdyby se autor threadu radši přihlásil na normální studium aerodynamiky na ČVUT - výsledek pak bude odpovídat době studia a jeho vnímavosti.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 18:22 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 26.5.2013
Příspěvky: 1538
Bydliště: Brno
U vrtulníku je to jasný a jednoduchý - vrtulník je tak hnusnej, že ho země odpuzuje, ale vztlak na křídle - nevím, nevím....

_________________
MC-20HOTT,DS-16,X10S,14SG,S-trino MkII,SpeedFire, Extra 102",MiniCorado,LOGO550SE,Goblin570


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 18:35 
Helimaniacs Brno
Helimaniacs Brno
Uživatelský avatar

Registrován: 12.12.2010
Příspěvky: 4475
Bydliště: Brno
Obrázky: 10
YenyaKas píše:
Smutné. Jen zhruba polovina příspěvků k tématu, a druhá polovina si z dotazu dělá legraci a směje se tazateli. To fakt bylo nutné psát sem příspěvek s animovaným obrázkem bez jakékoli informační hodnoty, namísto toho, aby pisatel tiše vlákno přeskočil a dál se věnoval nějaké pro něho smysluplnější činnosti?

Toto vlákno se mi líbí, je až doposud vtipné a veselé a bez osobních útoků, proto jsem přidal smajlík.
Necítím se však dostatečně moudrý, abych se pokoušel vysvětlit problém uvedený v prvním
příspěvku, přestože jsem letecký ing s třicetiletou praxí v oboru. Notabene teorií vzniku vztlaku
na křídle je několik (vírová atd.) a všechny přesahují možnosti příspěvku.
Obrázek


Nahoru
 Profil Soukromé album  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 21:23 
Mecenáš serveru
Mecenáš serveru
Uživatelský avatar

Registrován: 18.5.2009
Příspěvky: 476
Bydliště: Kunčice u Nechanic => u HK
Obrázky: 0
:-)
mně to nedá a dovolím se přiklonit k tej teorii o změně hybnosti. To je asi líp pochopitelné, než ta cirkulační teorie o které se ještě v roce 1957 v knize Aerodynamika létajících modelů - Ing Hořejší, nakladatelství Naše vojsko nepsalo. Programovatelná kalkulačka HP ???? přišla někdy na zlomu let šedesátých a sedmdesátých a počítadla velká chroustala děrné pásky a štítky . .
Takže hybnost = změna proudění vzdušné masy, uvědomte si, že kubík vzduchu má hmotnost asi kilo dvacet pět, k tomu je zapotřebí aby se ten luft třel vo profil co nejmíň a nevířil se na jeho povrchu a ani za ním a aby to vychýlení co nejméně zhoršovalo indukované proudění . . . Pak ten náš vztlak bude velkej a vodpor malej . .
Já bych si odvážně dovolil připomenout nedávnou to zde debátku o rotorech, potažmo o vrtulích.
Tam bych tu změnu hybnosti taky bral.
Na ZDŠ za mejch mladejch let se učila ve fyzice mimo jiné i rovnice F=m*a . . (N;kg, m/sec^2)
Otázkou pak zůstává, jaký zvolit profil a úhel náběhu, aby ta změna hybnosti byla dostatečná, v nějakém potřebném rozsahu rychlosti letu, plošných zatížení a atd a ...a ...
No, jdu si pro Bernarda, mám rád veselou mysl.
Ale omluvte mne, jsem slaboproudař uvázlej v lepení špejlí dle svých návrhů až do pár kil a pár metrů . .
Vzletem v let !!
L


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 12.08.2018 22:50 
Moderátor serveru
Moderátor serveru
Uživatelský avatar

Registrován: 22.3.2007
Příspěvky: 4778
Bydliště: SK Bratislava
StrycAlois píše:
chtěl bych se vzdělat i poněkud teoreticky. A chtěl bych, aby i má stará hlava pobrala, jak doopravdy vzniká vztlak na křídle letounu.
Já vím, bylo to probíráno mnohokráte, leč já se přiznám, že mnohdy větám slovutných odborníků, vedeným páně J. Lněničkou, pramálo rozumím.
Nehledě na to, že co odborník, to jiné vysvětlení.


No obavam sa ze ten vznik vztlaku je velejednoducha az trivialna a prozaicka vec, len ludia miluju ezotericke teorie s veleucenymi nazvami, hlavne ked vec dostatocne nevstrebaju. Potom sa clovek stretne s uplnymi nezmyslami aj v ucebniciach - ako "stretavanie molekul".

Teoria je jasna, pokial ide rec o hmotnonej (urcity objem ma nejaku hmotnost a teda aj zotrvacnost) nestlacitelnej (cize ma vsade rovnaku hustotu spomenutej hmoty) kvapaline (vzduch je to plyn, ale kvoli nestlacitelnosti v nasich rychlostiach sa povazuje za kvapalinu) a odmysleni viskozity nastava ZJEDNODUSENE toto:

Tuhe teleso v priamaociarom prude (povedzme horizontalnom) sposobi ze hmotny prud sa musi odklonit aby kopiroval povrch. Kedze ma nejaku hmotnost a teda zotrvacnost musia existovat sily ktore menia jeho vektor rychlosti (menia smer a/alebo rychlost) - to je dane jeho nestlacitelnostou, proste vytvori prekazku a prudenie musi "pretiect" zmenehou rychlostou. Na tu zmenu je vdaka zotrvacnosti potrebna sila. Ta sila existuje v jedinej forme (Bernoulliho princip) a to je rozdiel tlakov. Ten rozdiel tlakov sa prenasa na povrch toho telesa ako vektor sily kolmy na povrch. Sucet vsetkych tychto sil je potom nejaka aerodynamicka sila v podobe jedneho vektoru v tazisku aerodynamickej sily. Ta sila sa da rozlozit na zlozku v smere prudenia (horizontalne) ako odpor a zlozku kolmu, cize vertikalnu a to je vztlak. Pripadne plus moment pokail je to treba vstiahnut k inemu bodu.

Tak staci? :mrgreen:

OK, trochu rozvediem aby pochopili aj vizualisti ktorym moj text bude robit problem:

Valec v prude (nekonecny, horizontalne ulozeny na smer prudu, cize v dalsom hovorime o 2D reze prudenia) je vzhladom na smer prudu symetricky, takze vsetky sily na povrchu hore a dole sa vzajomne rusia - nevznika vztlak, len odpor.

Rovny profil nulovej hrubky rovnobezne s prudenim - to same ako ten valec. dokonca vdaka zanedbanej viskozite nema ani tu zlozku odporu.

Rovny profil s malym uhlom nabehu v jednotkach stupnov (aby sme sa nebavili o turbulentnom prudeni) - nejaky odpor uz vznikne lebo je prekazkou prudu, to ma za nasledok ze uz nastane urcite "obchadzanie" - cast prudu sa musi rozdelit nad a pod profil. Prud ktory padol "pod profil" bude odkloneny nadol, cize bude existovat tlak ktory tu zmenu vektora rychlosti vykona, jeho opak (akcia reakcia) bude tlacit na plochu kridla odspodu. Prud ktory pojde nad kridlom, bude vdaka nestlacitelnosti nuteny klesat za nabeznou hranou tiez nadol, cim vznika dalsia sila na plochu kridla tiez kolma na profil a nahor. Tym vznika pomerne silny silovy vektor kolmy na profil smerom nahor, cize nakloneny dozadu (kedze je kolmy a orientovany nahor). Rozlozenim vznika odpor (aj ked ma kridlo nulovu hrubku a ignorujeme viskozitu) a vztlak.

Zatial som nespomenul Bernoulliho rovnicu, za co budem patrit u pravovernych na hranicu, ale ako vidno zatial stacil Newton a hybnost hmotnrho prudu. Je srandovne ze sa vedu hadky ze to nie Newton ale bernoulliho rovnica nosi kridlo. Kto nechybal na Fyzike vie ze bernoulliho rovnica je len aplikaciou Newtnovych zakonov a Bernoulliho principu.

Takze priklad tenkeho profilu:
Spominane tlaky su kolme na nakloneny profil, cize nutne existuje sila pod profilom so zlozkou proti pohybu prudu a teda majuca tendenciu prud zbrzdit - to je presne to co vyzaduje Bernoulliho rovnica aby fungovala. Presne to same sa deje na vrchu len v opacnom garde, "vycucava" z priestoru pred nabezkou prud, cim ho urychluje. Proste Newtnov model a Bernoulliho rovnica su ekvivalentne pretoze Bernoulliho rovnica je proste odvodena z Newtnovych zakonov. Je to ekvivalencia. A presne to iste plati o rotacnom prudeni ktore je tiez casto puzivane na vysvetlenie vzniku vztlaku - pod kridlom mame pretlak, nad kridlom podtlak, cize existuje sila tlaciaca prud pred nabeznou hranou smerom nahor (ziadne "rozdelenie na nabezke, tam je prud uz davno nasmerovany nahor, dokonca v tesnej blizkosti je prud opacny a "obchadza nabezku" spetnym prudenim nahor) a za odtokovou smerom nadol, cim vznika rotacna zlozka prudenia, a ta je zase ekvivalentna tym rozdielom tlakov a teda fakticky ju ma svedomi Newton.

No a vdaka tomu ze v tom nie su ziadne cary, da sa odvodit ze nariklad sklon vztlakovej ciary (koeficient vztlaku) je 0,11 na stupen sklonu a vztlak je zavisly od rychlosti prudenia, objemu (cize zase od rychlosti - to je uz druha mocnina) a hustoty prostredia (hmotnosti jednotky objemu) - cize ziadne ezotericke cary cista geometria a fyzika a nasobilka.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 174 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6 ... 12  Další

 


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

 

  Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group  Český překlad – phpBB.cz 

 

NAVRCHOLU.cz