Tak se mi podařilo šrouby dostat ven...juchů.
Každopádně všem díky za rady. Jo a ještě kdyby náhodou. Když bych potřeboval sundat unašeč, je na to nějaký stahovák, nebo jak jinak to sundat?
Ještě jednou díky.

_________________
Radek

Špatná zpráva je ta, že čas letí. Dobrá zpráva je ta, že vy jste pilot.

A on je jako ten unašeč z čistého hliníku?
Malé nápověda - viz co obsahuje dural a co se (a proč) používá k vyjasňování před eloxací a další.

I když už kolega ty šrouby z unašeče vyndal (bohužel nám nesdělil jak , co bychom si ale za snahu poradit asi zasloužili, a taky další, co budou hledat řešení podobného problému ), tak k tomu mám ještě 2 poznámky (taky spíš pro nekteré další postižené, co možná budou číst tohle vlákno).

1. s kyselinou bych si opravdu nezačínal. Je to špatná rada
Totiž, to co píšou o HNO3 a pasivaci čistého hliníku, pro jeho slitiny vůbec nemusí platit a navíc v místě styku ocelového (tedy především železného) šroubu a duralového unášeče může vznikat něco jako bimetalický galvanický článek, je tam značný rozdíl v elektrochmickém potenciálu Fe a Al, přičemž HNO3 může fungovat jako nezbytný elektrolyt k elektrochemické korozi (stačila by možná i voda, lépe mírně osolená nebo chlórovaná), takže to může mít za následek, že se souvislá pasivační Al2O3 vrstva nevytvoří a v takovém případě bude Al korodovat výrazně rychleji než ocel. Nakonec stačí potřít jakýkoli hliníkový/duralový díl roztokem Hg(NO3)2, tedy dusičnanem rtuťnatým, nebo i vetřít do povrchu čistou rtuť a uvidíte co se bude dít. Stane se něco, co by si zasloužilo účast v relaci "Zázraky přírody" , na povrchu začnou viditelně rychle růst "vlasy" z krystalů Al2O3 a v krátké době z kusu Al nezůstane vůbec nic. Hliník expresně oxiduje a stačí mu na to kyslík z atmosféry. Povrchová vrstvička rtuťového amalgámu zabraňuje vytváření souvislé vrstvy oxidu, takže se tvoří drobné mikroskopické krystaly, které pak vytvářejí ty bílé vlasy. Stejně tak po vhození takto ošetřeného kusu Al do vody bude z jeho povrchu bublat čistý vodík H2 a zbytek vody se zakalí sraženinou nerozpustného hydroxidu hlinitého Al(OH)3 a z hliníkového dílu zase nezůstane vůbec nic. Jink takhle nastartovanou korozi Al je už pak dost obtížné zastavit.

2. vytahováky, které se všude běžně prodávají, mají jednu nedobrou vlastnost. Totiž tím, jak se "zavrtávají" do otvoru v těle zalomeného šroubu, tak ho roztahují do stran, čím se beztak zapečený závit ještě víc vklíní do sebe. Funguje to jen když je rozdíl průměru navrtaného otvoru výrazně menší než je průměr závitu, když je zbylá tloušťka stěny dostatečně silná na to, aby k výraznějšímu roztažení nedošlo. U pevnostních šroubů navíc může dojít k tomu, že našroubováváním vytahováku ta stěna dokonce v nejslabším místě praskne, a to už pak je úplná katastrofa.
Lepší způsob je do navrtaného otvoru "obrazit" 6-hran. Dělá se to pomocí obětovaného imbusového bitu, kterého čelo se obrousí tak, aby byly ostré hrany. Do zalomeného šroubu se navrtá díra, průměr které je v polovině mezi malým a vekým průměrem toho 6-hranu. N začátku se to asi do hloubky 1 mm rozšíří na velký průměr 6-hranu, čím vznikne centrovací náběh. Do něj se pak vloží ten zabroušený 6-hranný bit a narazí se pak dovnitř kladivem (nesmí se zalomit, to by už pak byla katastrofa). Tímto způsobem dojde k "obražení" vnitřního 6-hranu bez toh, aby došlo k významnějšímu roztažení závitu zalomeného šroubu. Za ten bit je ho pak možno vutočit ven. Tímto způsobem jsme vyndávali zalomené šrouby hlavy válců v litinovém bloku motoru, nebo šrouby na ramenech přední nápravy. Otázkou však je, jestli se to podaří při dost malém závitu M4.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

To nebylo žádný bláto, to byl vytahovák z dvoupatrový sady jemných závitníků Narex, co stojí přes 10k. A prasknul, bláto se ukroutí.

to VTjr: v podstatě jsi shrnul a rozšířil co jsem psal o chemii a vytahováku já. Ale i s tím šestihranem bych byl opatrnej. Platí tam to samý jako u vytahováku, průměr šroubu musí být podstatně větší než šestihran, jinak se při natloukání šroub roztáhne nebo roztrhne stejně jako u vytahováku.
Jak jsem již psal, na vytahování je nejlepší elektroerozní jehla. A na zalomený závitníky snad ani nic jinýho nefunguje. Jenže tohle zařízení má jeden ze sta...

Co to je elektroerozivní jehla?

_________________
www.rc-pisek.rajce.idnes.cz/
www.youtube.com/user/Hreba13/videos

Vyjiskřovačka. Ve velkým se to používá na výrobu forem z tvrdých ocelí. Originál výrobku je uhlíková elektroda která se v olejový lázni opakovaně zanořuje do kusu oceli a mezi obojím je napětí, který jiskrama vyprskává v oceli tvar podle elektrody.
Koukni jak si s tím hraje jeden modelář zde na fóru: http://www.jova1.cz/dilna/index.html , sekce elektroerozivní obrábění.

já vím co to je ale proč jehla ? Na vyndavání zavitníků se používá měděná trubička.

_________________
www.rc-pisek.rajce.idnes.cz/
www.youtube.com/user/Hreba13/videos

Používáme jen a pouze měděné elektrody (a olej to teda není), ovšem na malé šroubky se dá použít (v nouzi) i popisovací jiskřidlo ala Wagnerovo kladívko (máme tu prastaré novodurové varianty)

Tohle je až moc moderní verze za šílený peníze, my máme jako základ zvonkové trafo

_________________
jyrry.webnode.cz

Bavili jsme se o M4, na tu těžko použiješ trubičku.
To jyrry: popisoval jsem velkou vyjiskřovačku na formy, tam je oleje hekťák i víc. Tím hejbáním elektrody nahoru a dolů se olejem vyplachuje bordel z místa obrábění.

Trubičkou se vyndavá i M3. Všechny závity se vyndavají trubičkama. A víš proč?

_________________
www.rc-pisek.rajce.idnes.cz/
www.youtube.com/user/Hreba13/videos

Není to to samé, i když i tam je silnější stěna výhodou. Pokud se kvalitní kalený 6-hran obrousí tak, že čelo má skutečně ostré hrany (to je základní podmínka úspěchu ) a při tom broušení nedojde k odkalení a změknutí jeho materiálu (který by se pak při narážení tupil), tak se opravdu nic neroztáhne, ale ty rohy se v té válcové díře jen obrazí. Důležité je i to, aby ta díra nebyla zbytečně malá. Musí se to opravdu vrtat průměrem, který je mezi tím malým a velkým 6-hranu, spíš blíže k tomu velkému. A čím tvrdší je materiál šroubu, tím ten otvor musí být větší.
Mám to vyzkoušeno a opravdu to funguje tak, jak jsem napsal. Taky mám vyzkoušenou práci s vytahováky a je celkem jedno jaké jsou kvality - při slabé stěně roztáhnou závit pahýlu tak nebo tak. Na nějaké zalomené šrouby, co byly našroubovány poměrně volně, to stačí, ale na zapečené či zarezlé šrouby (viz ty bloky motorů nebo rezavé nápravy aut), tam si s vytahováky neškrtneš a pokazíš to ještě víc, než bylo.

Samozřejmě vyjiskřit se dá lecos. I čistý 6-hran pro imbusový klíč. Jenže, opravdu, kdo z nás má takové možnosti.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Ještě k elektródám na vyjiskřování. Používají se jak měděné tak i grafitové.

Já do nich dost dělám, laserem je upravuji podle potřeby (různá čísla, loga a pod, které se pak vyjiskří do formy).
Pokud vím, tak uhlíkové jsou lepší, vydrží víc. A laserem se do nich asi 10x rychleji vypalují hloubkové motivy než do měděných. Nevýhodou je ale to, že frézaři je neradi obrábějí - zasere to celý stroj grafitovým prachem a navíc hrozí nebezpečí zkratu a požáru. Ale jsou mašiny na to určené, pak je to bez problémů a opravdu lepší. Měděné jsou zas vhodnější tam, kde se vyjiskřuje například tenký hlboký otvor. Grafitová elektroda takového tvaru je až příliš zranitelná (křehká).

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

protože výplach můžu dělat trubkou a nemusím jezdit ven z dílce - vyplachovat elektrodou (nahoru a dolu) jako xxxxx.

Spávně a taky je to trubičkou o hodně rychlejší.

_________________
www.rc-pisek.rajce.idnes.cz/
www.youtube.com/user/Hreba13/videos