mmaki píše:
...Odkial toto cislo vyhrabal? Je nato nejaka tabulka, ze prave to je vhodne pre modelarska potreby?
Vie mi niekto podstatu RE vysvetlit sedliackym sposobom?...
K uvedeným odpovědím snad jen přidám:
Re bychom mohli volně označit jako "míru schopnosti snadného pohybu vzduchem". Čím je Re větší, tím lepší můžeme očekávat letový projev.
V modelářské praxi to chodí obvykle tak, že když navrhujeme letadlo, ptáme se:
1. Jak velký model chceme?
2. Jakou se má pohybovat rychlostí?
Jiné údaje dostaneme pro pyloňáka, jiné pro termický větroň.
Tak dejme tomu, že si stavíme ten větroň:
1. Víme, že chceme třímetrovku a zkusíme si zvolit nějakou odpovídající hloubku křídla
2. Víme, že chceme spíš model do klidu, který bude lítat max. rychlostí 10 m/s
3. Z toho vypočítáme Re.
A když to všechno známe, začínáme hledat profil, který při zjištěném Re bude plnit naše požadavky na vztlak a odpor při daném rozsahu rychlostí (mx. 10 m/s).
Když tam bude něco haprovat, pokusíme se to řešit. Třeba:
a) profil nemá pro naše potřeby dostatečný vztlak v nízkých rychlostech = zkusíme v konstrukci zvětšit úhel náběhu křídla
b) při vypočítaném Re není obtékání ideální, polára je "rozbitá", chování křídla je nepředvídatelné = zvětšíme Re tím, že v konstrukci zvětšíme hloubku křídla
c) profil může mít při naší max. rychlosti vyšší odpor = změníme konstrukci křídla tak, aby mělo aerodynamicky čistší tvar (elipsa) a větší štíhlost
A tak dále. Jen bych rád upozornil, že letadlo se od nuly (z ničeho) vypočítat nedá. Hodně věcí se dělá statisticky na základě úspěšných a ověřených konstrukcí. Také mysleme na to, že vše souvisí se vším, takže když zvedneme rychlost 2x, odpor vzroste 4x (odpor roste se čtvercem rychlosti) apod.
V modelařině to stejně funguje tak, že se postaví éro, a pak ho roky ladíš (vývojová řada) a vlastně nikdy nemusíš přestat.