varok píše:
... tu činnou plochu mi to pořád zanáší nějakým černým sajrajtem ...
Psal varok, když vlákno zakládal 20.06.2015 13:11
Ano je to kalafuna, pokud se používá. Ale taky tavidlo z používaného trubičkového cínu.
Tvorba je tím větší čím větší je přehřívání. Pokud pájím malé věci, stačí i těch 75 W.
Pokud je i to příliš, pak přiměřená doba zapnutí. Případně výpomoc vícekrát zmíněnou PWM.
(Smyčky silnější drát nutno přiměřeně prodloužit - zkusmo. Setrvačnost pak prodlouží dobu ohřevu.
Hodně dlouhé s velkým průřezem dosahují nižší teploty. Taví, ale nepřepalují pěnový polystyren.)
Po prohřátí spoje 1. oddálit až pak 2. ETP vypnout. (Opačný lze použít k odsání malého přebytku
cínu, když před tím veškerý cín z hrotu otřeme/"odcákneme". Vícekrát posaná úprava hrotu stiskem,
aby na konci smyčky byly dráty rovnoběžné, práci s ETP výrazně usnaďňuje. Mezeru nechávám
tak širokou, aby jí šly lehce protáhnout průměry/tloušťka, toho co protažením potřebuji cínovat.
- Čistit se dá různě. Já za za tepla stírám přebytek roztavené kalafuny. Lze taky stisknout mezi
dvě (nebo přeloženou) mokrou houbičku prodávanou jako příslušenstní k pájecím perům - vytáhnout.
Za studena mechanicky kapesním nožem, jemným pilníčkem nebo smirkem (zvětšuje to ztenčení).
- ETP je i dnes použitelná. Pro dlouhou práci je stanice a péro s odpovídajícím hrotem nutnost.
Dnes jsou některé vyhovující, už za dostupné ceny.
Je nutno si zvyknout na to, že cín s tavidlem nejde nabrat před pájením. Jedna ruka péro,
druhá přidává cín. Na držení pájené věci je nutná třetí ruka. Nejlíp s lupou. Vypadávání
drátových součástek ze strany spojů nutno zabránit přihnutím vývodů nebo lehkým přilepením.