Ještě na závěr, abych to trochu odlehčil, povím Vám jak probíhala demontáž/montáž pístního čepu, resp. vyndávaní/vkládání jeho pružinových pojistek.
To je totiž práce kterou "z duše miluji"

(jsem přesvědčen, že takových je nás víc

), a proto to dělám jen když opravdu musím

. No a v tomhle případě se tomu skutečně vyhnout nešlo.
Ještě Vám musím říct, že podlaha mé dílny ve sklepě je jen nevydlážděný prašný beton - je to totiž dost podstatný detail, aby jste mohli opravdu důkladně vychutnat další text

. A taky, že je tam spousta věcí, regálů, skřínek, stolů, strojů, materiálu a pod. (hlavně zbytečností) - no znáte to, jako v každé dílně a k tomu i ten provozní nepořádek, ve kterém vidí systém jen jeho majitel.
No a jak to probíhalo?
Už při vyndávaní první pojistky jsem tušil zradu, že to nebude jen tak. Samozřejmě ta mrcha, jakmile pocítila svobodu, se vysmekla z pinzety a odletěla bleším skokem naprosto nedefinovaným směrem.

Po cca půl hodině hledání - plížení se s baterkou po betonové podlaze, kde jsem postupně našel všechno možné jen ne ten prťavý kousíček zahnuté pružinky, jsem to už začal pomalu ztrácet naději, vzdávat své bláhové počínání a shánět se po 0,4 mm pružinovém drátu, ze které bych si ji novou mohl vyrobit. Demontáž druhé pojistky naštěstí dopadla lépe, takže jsem měl alespoň vzor jejího tvaru pro zhotovení. Nicméně jsem přece jen učinil ještě jeden bláhový pokus ji hledat v jiném směru a nějakým neuvěřitelným "zázrakem" jsem ji našel v koutě za pootevřenými dveřmi.
Ale to byla jen poloviční výhra, protože při montáži je naprosto stejná šance, že se to stane znovu.

Jelikož Murphyho zákony říkají, že když se něco může stát, tak se to určitě stane - i stalo se

, hned první pokus ji tam vsadit (a to už jsem si místo pinzety na to vzal pevné malé kleštičky) skončil tím, že zase dostala "bleší" úmysly. Ale zase úplně zázračně (a to jsem ateista, nemodlím se a do kostela nechodím) se strefila do mističky s tím odkarbonovacím sajrajtem. Pak jsem kleštičky mírně upravil na brusce aby čelisti lépe doléhaly a nakonec se mi povedlo celek píst-čep-ojnice dát dohromady. Uff.
Tedy, kdo z Vás má návod jak tuhle operaci zvládat bez stresu - budu rád, když mi poradí.

Uvažoval jsem dokonce jestli to nemám dělat v igelitovém pytlíku.
