Ano, cim vyssi otacky na volt, tim musi byt mensi vrtule, protoze s velkou vrtuli by ten motor shorel. Mensi vrtule roztocena na vetsi otacky funguje lepe pri vyssi rychlosti letu - a podle toho se rozhoduji. Do pomalu letajiciho dvojplosniku nebo 3D akrobatu dam "pomalejsi" motor s vetsi vrtuli, do rychleho aerodynamicky cisteho "pylonaka" dam motor s velkym kv a malou vrtulku s velkym stoupanim.

K tomu kamikaze - muj prvni stridak byl Axik 2208 koupeny v roce 2004, nejdriv byl v EPP samokridle, pak EPP Mustang od L.Masika. Zazil neuveritelne mnozstvi cenichovek, zlomenych vrtuli,... a stale funguje. Momentalne taha 1.9m 550g elektrovetron. Myslim ze ta investice se vyplatila. (ikdyz tehdy to jinak neslo, zadny Hobbyking jeste nebyl, takze clovek proste musel vysolit tech 1500,- za motor). Dnes by to urcite slo nahradit cinou, ale vydrzela by 10 sezon? A to ten Axi behal porad na max hodnotach povolenych vyrobcem (v elektrovetroni i o neco vic).
Dalsi priklad - pred nekolika lety jsem chtel usetrit a koupil si do 1.65m 3kg akrobata asijskej motor. Behalo to krasne, vykon pres 1.5kW, kolmo nahoru ve vykrutech, ale po necele sezone vylezly magnety a pretrhaly vinuti. Byl jsem rad ze neodesel i regl. Koupil jsem odpovidajiciho Axika, za dvojnasobek ceny cinana a je vyreseno.

Proste kdyz ten motor bude dostavat zabrat, tak se pozna kvalita. Kdyz nebudes cinanovi nakladat pres povolene parametry, nebudes ho moc casto zapichovat osickou do hliny a budes mit trochu stesti na kus, tak muze slouzit dlouho a vpohode.

_________________
Abu (Tomáš S.) - MC19 - kanál č.90 na 40MHz

ad1- Prepočet funguje, takisto ale ešte oveľa lepšie než u komutátorových.
Ide o to že napätie tam nemáš dať to čo je napísané na baterke, ale efektívne napätie - to je vlastne napätie baterky mínus všetky(!) straty na odpore obvodu. No a dnes pri strieďáku je to len lipol-regl-vinutie a ten odpor je ledva nejaká desatinka ohmu, takže to cca sedí aj tým čo počítajú s tým napätím napísaným na baterke...
Komutátor, hlavne pri pohybe, mal o hodne dosť vyššší odpor, prípadne ho veľmi rýchlo získal ako začal horieť, a nikláky baterky taky tak, takže skorej býval uvedený "blokovací prúd" t.j. naplno pri zastavenom motore. Tomu sa dnes povie skrat...
A počítanie s napätím baterky nefungovalo (aspoň pri malých plechovkách) takmer vôbec, len kvoli tomu odporu.. Motor sa "prispôsobil" rozsahu použitých vrtulí od 6" po 9" len tak. Dnes niektorý pri 7" ešte neťahá (ani nežerie prúd) a pri 8" už začína horieť.

Ad čína versus kvalitnejšie motory - nemyslím si že pri rane o zem bude akýkoľvek rozdiel. Ani to nemusí byť rana o zem, možno stačí rezonancia slabej prepážky ako u mňa... asi preto mi na AXI odpadol magnet a po nejakom čase po kúpe rotora zas vznikol medzizáviťák, takže motor mám stále ale z pôvodného už nemá nič a stálo to tiež ako druhý nový, len to bolo postupne.
Podstatnejší je rozdiel v účinnosti a aj opakovateľnosti parametrov. Keď kúpiš dve číny, na jeden model, môže sa Ti stať že jedna bude točiť o 10 a viac percent rýchlejšie (vyššie KV). Samozrejme ani jedna nebude mať také KV ako budú mať v popiske v obchode... Oplatí sa kúpiť tri a vybrať dva podobnejšie..
A plus teda aj tá účinnosť, aj keď niekedy sa dá vybrať dobrý aj čínsky motor. Ak chceš dostať z motorčeka vážiaceho X gramov výkon Y wattov pri pevne daných otáčkach (lebo vyššie otáčky samozejme znamenajú že na rovnaký výkon stačí menší motor), môže sa Ti stať že čína to nedá, a budeš musieť pridať na rozmere motora.

Ešte mi nedá nedopísať - čína vyrába kadečo, a vyrába to tak ako požaduja zákazník. Ak za 4 doláre, tak to je za 4. Aj čínske motory sú kvalitné, ale tie možno stoja viac než tie AXI. Najlepšie je kúpiť taký kvalitný, čo sa predáva nejak bokom pod iným názvom, a je to pritom taký istý.. Ale nie vždy sa podarí.
A druhá možnosť je brať to ako "kit" na "dorob si sám". Napríklad motorčeky bez zaliateho vinutia. To sa nutne prederie po krátkom čase.. Ale dá sa to doma zaliať a už potom sa neprederie...... to robím.

Děkuji za vyčerpávající odpovědi.

Ještě malý dotaz ohledně montáže. Koukám, že většina AXI motorů má přední montáž. Je nutné pro řádné chlazení perforovat motorovou přepážku, nebo se motor uchladí ze vzduchu přicházejícího z boku podél přepážky?

Ja tie diery všade nejaké mám. Nie možno dokonalé, ale ak sa mi podarilo kúpiť prepážku tak som nešpekuloval, a ak nie tak som dieru vyvrtal vrtákom. Ono sa to nezdá ale toho tepla tam je celkom dosť, proste aj keď je to málo percent, ale sú z pár stoviek Watt, tak niekde to hreje. Ak je to len na pár sekúnd tak to zostáva dnu v tepelnej kapacite medi a železa, a chladí sa až potom, ale keby si to chcel uchladiť pri trvalom výkone, to je pekný problém..
Je ale viacmenej jedno kade to uchladíš, len ak to uchladíš. Čo som začal robiť ja tak namiesto preglejky dural, a zdá sa mi že to dosť pomáha - IR teplomery mám dva tak ale oba z hobbycity... ale merajú.. (A nie vždy je to zrovna dural, hliník alias blatohliník z hornbachu na niečo stačí, na nejakú PC Cessnu pri 200W.)
Hlavne aby bola prepážka pevná, akože fakt, a držala - lebo inak hlavne obežky môžu rezonovať a rozobrať seba aj kus modelu.

Abych si to vysvětlil správně. Co znamená ještě uchlazený motor? Pokud se ho zvládnu dotknout, ale prst tam neudržím delší dobu cca 70-80°, nebo ho udržím 40-50.
Chápu, že kovové lože má mnohem lepší tepelnou vodivost a dost tepla absorbuje, rozhodně víc než překližka, nebo plast.

O té rezonanci/vibracích jsem tu četl v několika vláknech. Proč jsou k tomu náchylné? Je to špatným vyvážením motoru, nebo vrtule? Čekal bych, že chod bude hladký. Ještě když oběžný plášť můžeme svým způsobem působit jako hmotový setrvačník.

Ad teplota, záleží na použitom materiáli, ako izolácie vinutia, tak neodymu.
Nadával som na nejaký Turnigy SK3 ktorý sa mi skratol po pár minútach podľa mňa ešte pri normálnej teplote, a verím že to preto že vinutie nebolo izolované normálnym "smaltom" ale nejaký lakovaný vodič.. Možno to je blbosť lebo to znie až nereálne, ale verím tomu. Slušné vinutie neudržíš v ruke a nič.
Takisto magnety. Slušné magnety neudržíš v ruke a stále nevadí. Existuje materiál čo je super kým je studený ale pri 100 stupňoch či dokonca menej, odpadne sám už bez známok magnetizovania.

Ad rezonancia, je to možno o nejakej pružnosti, akokoľvek som sa snažil aby to bolo vyvážené, (navyše aj s vrtuľou!!!), stále tam bude nejaká stotinka, a AK to budeš točiť rezonančnými otáčkami, tak sa každou otočkou spočítava až postupne narastie nad medz pevnosti.. Klasika "Tacoma Narrows Bridge", stačí vietor a postupne spočítavať výchylku.. https://www.youtube.com/watch?v=XggxeuFDaDU
Rozdiel oproti inrunneru alebo asi aj oproti dobre primontovanému strieďáku (pevnejšej prepážke), bude práve v tom aké sú rezonančné otáčky a či ich dosiahneš. Ak sú mimo rozsah, je všetko v poriadku, nejaká drobná výchylka sa utlmí.

ad teplota, máš pravdu, že neodymy jsou teplotně nestabilní. Někteří výrobci uvádějí, že už při 70-80° stupních může dojít k výraznému poklesu magnetizace a je to nevratné. Řešil jsem to nedávno v jiné aplikaci, než je modelařina.
ad vynutí, čekal bych, že to bude dimenzované na ohřátí, ne jen zalakované vynutí.. Minulý týden jsem objednal Turnigy XP, tak snad nedopadnu stejně jako ty s SK3

ad rezonance, každá točící se věc má tendence vyvolávat vibrace. S tím mostem to souvisí jen okrajově, tam se jednalo o konstrukční chybu - nedostatečnou torzní tuhost zavěšené kostrukce. U motorů jsme u něčeho jiného, když na to tak koukám a trochu si pomohu:
"kritické otáčky", velmi dobře signalizují okamžitý stav vyváženosti a míru vibrací. Záznamům rozkmitů vibrací v závislosti na otáčkách se běžně říká rezonanční křivky. V závislosti na měnících se otáčkách stroje zjistíme, že existují pásma otáček s výrazně vyššími amplitudami vibrací. Vibrace se zvyšují s dynamickým namáháním stroje. Nejčastější závady:
- Nevyváženost rotorů
- Nesouosost spojek, ložisek, převodů
- Různá mechanická uvolnění
- Poškození valivých ložisek
- Opotřebení převodů
- Aerodynamické problémy
- Zadírání
- Rezonance
- Deformace
- Teplotní nestálost rototu a teplotní deformace.
V kritických otáčkách dochází ke kombinaci vlny rezonanční křivky s další vlnou, kterou třeba může být vibrace lože a následně se podporující vlny postarají o kritický nárůst vibrací s dopadem na technický stav motoru, nebo celé konstrukce. Takže jednoznačně odolnost lože má přímý vliv na to, zda a kdy dojde k vzniku kritických otáček.

Chtěl bych se zeptat(taky na blbou otázku, ale jsem taky nováček v RC),
Spotřebovává střídavý motor méně baterku, než jednosměrný motor?
Předem děkuji za odpověď.

Chtěl bych se zeptat na blbou otázku(jsem nováček v RC),
Spotřebovává střídavý motor méně baterku, než jednosměrný motor?
Předem děkuji za odpověď.

Ano, bezkartáčový motorek má všeobecně větší účinnost než kartáčový.

_________________
Člověk je tak složitá bytost, že o tom lidstvo nemá ponětí.

To zalezi iba od toho kolko wattow beries, motor nema vplyv

Moze byt zanedbatelny rozdiel koli tvaru prudu

Dá se říct že ano střídavé motory mívají lepší účinost a tedy při stejném výkonu létáš déle.
Nebo jinak při stejném odběru a době letu máš větší výkon.
není to jednosměrný,to jsou regulátory,ale stejnosměrný.To je i ten "střídavý" je stejnosměrný jen elektronicky komutovaný.

_________________
Taranis+ T2-2008, E-REVO, Diablotin,Ariane V6 slow flyer ve výstavbě.

A flame o nesmrtelnosti chrousta může zase začít. Že by to byl ten pravý důvod té blbé otázky?

_________________
Člověk je tak složitá bytost, že o tom lidstvo nemá ponětí.

Prilejem trošku do toho flame?

- motor má parameter "prúd naprázdno" ktorým SÁM spotrebováva baterku (bez vrtule, pri nejakom napätí/otáčkach), ale ten je tu mimo tému a je malý, a ani sa často veľmi nelíši medzi strieďákmi a komutátorovými.

- okrem toho motor už nič nespotrebováva. Spotrebováva (aj určuje koľko toho bude), až to čo tomu motoru bráni voľne sa roztočiť (rozumej vrtuľa).. Berie to výkon, a motor ho dodáva - pričom pracuje s nejakou účinnosťou. a má príkon vyšší o straty v ňom ( ktoré sa menia na teplo).

- motor nemá nejakú účinnosť ako takú, aj keď v cenníkoch občas niečo píšu.
Má len účinnosť pri nejakom konkrétnom príkone a napätí, a tá účinnosť sa mení po krivke známeho tvaru - čo vyzerá asi ako balistická krivka odzadu.. .. začína v nule pri prúde naprázdno, zo začiatku prudko rastie až do maxima, a potom pozvoľna zase padá až k nule v bode kde prúd krát odpor = napätie (zablokovaný motor).
Takže motor má pre nejaké napätie známu maximálnu účinnosť, a k nej prúd (aj výkon) pri ktorom ju dosiahne (väčšinou veľmi malý, modelármi nepoužívaný...).
Ani tá nemusí byť nutne lepšia pri strieďáku, napríklad plechovka Speed400 má účinnosť cez 70 percent. Jo ale to pri 4-5A prúde.. Na 70 gramový motor nič moc.
** Za zmienku možno stojí aj to, že maximálny prúd/príkon/výkon motora ,na žiadnej krivke nie je nijak viditeľný, nie je tam žiaden skok či schod či priesečník... - motor bude ochotne plynule brať aj dodávať aj viac ako vydrží, ak ho zaťažia viac. Len po chvíľke zhorí..

- nie je úplne pravda že strieďák musí mať lepšiu účinnosť. Podstatný rozdiel je že strieďák môže vďaka chýbajúcemu komutátoru a hlavne neodýmovým magnetom, byť výrazne ľahší pre nejaký výkon, a ešte aj prípadne môže mať zase vďaka magnetom a ešte aj konštrukcii s mnohými (12,14...) pólmi správne otáčky aby nepotreboval prevodovku.


Odpoveď je, že jednak je to nezmysel lebo motor nespotrebováva,
a ak berieme spotrebu konkrétneho letiaceho modelu, tak to takto všeobecne povedané aj tak nemusí byť pravda - ale aj môže.
Otázka je položená úplne zle aj preto, že väčšinou pilot chce mať k dispozícii viac výkonu, a poteší sa ak mu ho strieďák dokáže preniesť (!!! - nie spotrebovať, ale premeniť na výkon na vrtuli a ťah-.. pričom samozrejme bude väčší odber z baterky).
A dokonca aj to že sa pritom samozrejme aj viac energie zmení na teplo, sa akceptuje..

Pravdou začína byť, že pri hmotnosti motora ktorú ešte unesie lietajúci model, a pri výkone potrebnom na to aby vzlietol, už to často pravda býva (že strieďák je lepší), ale len za podmienky že sa zvolí správny /vhodný aj ten motor a k nemu vrtuľa.

A pravdou je až to že čím menšiu hmotnosť motora na čím väčší výkon použiješ, do tým väčšej výhody sa dostáva strieďák oproti komutátorovému (ak vážia rovnako), až po bod kde už taký komutátorvý jednoducho neexistuje čo by vyhovoval (a to obzvlášť ak by mal komutátorový "normálne" čiže ťažké a slabé feritové magnety).