@Lark " ... ale záleží která serva." Úryvek a odkaz na www STRÁNKU - SERVA.
Seriál článků píše Ing. Michal Černý. Opravdu obšírný a za mne 1***.
" na scéně se objevilo nové a nejméně stejně vážné nebezpečí. Je jím příliš vysoký, podceňovaný
a pro většinu uživatelů naprosto neznámý odběr proudu serv v modelu.
Problémy s odběrem serv byly dříve vzácné, typické servo bylo analogové, s momentem 1 až 3
kgcm, napájené ze 4,8 V, výjimečně ze 6 V. Proud do motoru se spínal podle řídících pulzů
s kmitočtem 50 Hz. Typický odběr serva v záběru se pohyboval v rozpětí
0,3 - 1 A. Pokud byly se
servy problémy, tak nejčastěji mechanické (stržené ozubení převodovek),
případě se po zablokování přehřál a přepálil motor nebo výkonové součástky v servozesilovači.
Postupem času převládla snaha „vyždímat“ ze serv mnohem větší výkon při stejné velikosti,
moment 30 kgcm není dnes nijak výjimečný. Nastoupily motory se samonosnou kotvou (coreless),
které mají podstatně rychlejší rozběh i zastavení, ale také několikanásobně vyšší odběr proudu,
FET servozesilovače s malým úbytkem napětí a schopné spínat proud v řádu desítek ampérů.
Řízení převzaly mikrokontroléry spínající proud do motoru v pulzech
500 až 700 Hz a zvýšilo se napájecí napětí na až 8,4 V. Odběr dnešních serv se typicky pohybuje
mezi 2 a 10 A. Paradoxní je, že i dnešní serva používají stejné konektory a kabely
jako před 20 až 30 roky. Tehdy byly tyto součásti serv mírně předimenzované,
dnes jsou bohužel většinou svými parametry už nevyhovující, ale zůstává se u nich,
aby byla zachována kompatibilita se staršími výrobky.
Seriál článků je o servech - Michal Černý- HODNĚ zjednodušeno SERVA s 10 krát větším odběrem potřebují 10 krát lepší accu = Li-xxx