Mám několik starých lipo baterií se stejnou kapacitou a vnitřním odporem, ale ten už je příliš velký pro moje účely (3S, původně 1000 mAh a 25C). Abych je nemusel vyhodit, napadlo mě že můžu zdvojnásobit jejich kapacitu a proudovou zatížitelnost paralelním spojením dvou bateríí. Protože vím, že můžu spojovat jen stejně nabité baterie a zároveň vím, že u 90% neštěstí je příčinou selhání lidského faktoru, tak jsem se zamyslel nad tím, co by se stalo, kdybych omylem spojil jednu nabitou a jednu vybitou.

Baterie mají každá vnitřní odpor 0.2 ohmu. Změřen úbytek napětí přes zatěžovací odpor a následně vypočítáno.
Rozdíl napětí mezi plně nabitou a plně vybitou je 12.6V - 11.1V = 1.5V

Vypočítal jsem podle ohmova zákona že max. proud by měl být 1.5V / 0.4 ohmu = 3.75 A což je podle mě úplně vpohodě, maximálně to při připojení trochu zajiskří, jen bych se chtěl zeptat jestli někde nedělám chybu, nebo mi něco nedošlo?

Samozřejmě je jasný, že u baterií s násobně menším odporem bude i násobně větší proud, ale v této konkrétní situaci by to mělo být vpohodě. Co myslíte?

Já bych tohle vůbec neřešil a před tím spojením bych je prostě nabil na stejné napětí. Pak není co řešit. Hlavně nezapomeň propojit i servisní konektory. Taky bych zvážil, jestli při tak velkém vnitřním odporu to vůbec stojí za to.

jemu ide o to, co sa stane ak sa sekne a spoji ich rozne nabite... ze ma spajat rovnako nabite podla popisu vie.

Teoreticky by to měly vydržet, ale při spojování silových vodičů nevíš co se na jednotlivých rozdílných článcích bude dít. Naopak při prvním spojení servisních konektorů ty proudy nemusí úplně odpovídat vypočítané hodnotě a navíc nemusí vydržet ani ten vypočítaný proud. Při spojování dvou baterek zkrátka člověk musí být nadmíru opatrný, takže ten omyl nějak nechápu a jde spíš o lehkovážnost. Jak se říká, "Dvakrát řež a jednou měř". Nebo obráceně?

Hlavne nespojiť opačne (to je skrat dvoch sádv sérii), ani nespojiť servisné konektory posunuté o pin (to je skrat vždy jedného článku ale všetkých okrem krajných - mne sa dá zapojiť konektor aj posunutý..). Servisný konektor by sa mal tiež prepojiť, a teda mal by pokračovať aj samicou do ktorej pripojíš nabíjač/baalancer.
Ale nepoteším Ťa.
Paralelne spojovať sady ak to zapojíš správne, síce je úplne bezpečné a v pohode funkčné, a nemal by byť ani problém ak nie sú rovnako vybiťé, no úplne plná sada by sa k vybitej pripájať nemala (stačí že by boli trochu vybité a už je rozdiel napätí výrazne menší - je lepšie spojiť ich vybité a nechať nech sa aj nabijú spoločne..).
Ale, paralelne spojené sady, ak nie sú perfektne rovnaké (z pohľadu pomeru odporov ku kapacite), sa nemajú používať na zvýšenie maximálneho prúdu, len kapacity. A to staré sady určite nesplnia. Malo by platiť že každá časť vydrží odber pohonu aj sama (ono klesne napätie takže aj odber, nemusí udržať skutočný prúd, len vydržať to že by bola jediná pripojená).

Dvě paralelně spojené baterky 3S používám zcela běžně. Pokud jsou podobně nabité a v aspoň zhruba stejné kondici, není s tím problém. Mám na to udělanou propojku - dva samci vodičem do jedné samice - splést polarita takto se prostě nedá. Pomůžu si jak z hlediska kapacity, tak z hlediska vnitřního odporu a možného max. proudu. Jediné co si zhorším je samozřejmě váha.
Vůbec nevím, proč chcete propojovat servisní konektory? Je to zbytečná komplikace a možný zdroj omylů! Není žádný důvod vnucovat konkrétnímu článku konkrétního kolegu z druhé baterky. Články se můžou trochu lišit, proč je nutit do individuálních dvojic? Nemluvě o možném proudovém nárazu při propojení, který tenké servisní vodiče může dost vyděsit. Podstatné je přece pouze celkové napětí (případně celkový vnitřní odpor) obou baterek.
Před startem baterky přeměřím a telemetrii dávám na servisní konektor té, kde je článek s nejnižším napětím. Po létání pro kontrolu přeměřím znova. Nikdy jsem s tím neměl nejmenší potíže.

_________________
Laguna, Daidalos, MiniCorado, F3K Edge, Fox 2300, Funtic II, Dingo, F4U Corsair, Bf 109H, Skipper...

Můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, létám s dvěma propojenými baterkami (jen silové konektory) na Bixleru už cca. 2 roky, zatím nebyl sebemenší problém, baterie se vybíjejí prakticky shodně.

upně nabitou a uplně vybitou baterii jsem alespon vědomě nikdy určitě nespojoval,a hned nenabijel, když jsem spojoval a používal třeba pralelně poruznu používané a ruzně nabité--vybité články, vždy jsem je nejdřív na nějakou dobu--třeba alespon hodinu spojil pouze přez silové--plus, mínus vodiče, nechal je odležet a teprve pak dal nabijet, balanční--servisní konektory jsem pak připojil na zběrnici balančáku až ke konci nabijení--na nabiječkách co mám, mi balancování fungovalo i když jsem prvotně dal start nabijení bez balancování.

ted takto nabijím paralelně i baterie ruzných kapacit--2 krát 3 čl 2650ma plus 1 krát přifouklý 3 článek 3300 ma a zatím v pohodě .

určitě ale poruznu používané baterie asi fakt nebude dobré nejdřív propojit přez balanční konektory--přez ty si asi moc watíku přeposlat nedokážou, nic méně pochybuji, že u nezásadně rozdílně nabitých článku poteče z jednoho do druhého něco nad rámec povolených nabijecích C--ostatně není problém to změřit, pokud se někomu chce--myslím rozdíl, mezi baterkou vybitou třeba na 20 procent a druhou, vybitou pouze na 40 procent.

Výše šla řeč o létání na paralelní baterky, nikoliv o nabíjení. Pokud spojuju 3S, které se v celkovém napětí liší o pár setin voltu, silovým vodičům se jistě nic nestane a vzájemný proud mezi baterkami se do článků rozdělí. Pokud ale při nabíjení spojím balančáky a rozdíl mezi odpovídajícími články je v řádu desetin voltu, může to být do servisních vodičů docela šlupka.
Krom toho si myslím, že balancovat dva články paralelně jde tak trochu proti smyslu balancování a jako trvalý postup to nebude úplně dobře.

_________________
Laguna, Daidalos, MiniCorado, F3K Edge, Fox 2300, Funtic II, Dingo, F4U Corsair, Bf 109H, Skipper...

Paradoxne, paralelne spájať staré (s vysokým Ri) LiPol batérie je bezpečnejšie ako spájať LiPolky tvrdé. Však už to tu bolo správne spomenuté.
A rovnako bolo správne spomenuté, že okrem silových vodičov prepájať ešte aj servisný konektor môže byť zbytočné a v niektorých prípadoch dokonca kontraproduktívne.

No paralelne spájať (aj) staršie LiPolky je pomerne bežné, mnohí to tak robia. Samozrejme, prínos to má u modelov s nie príliš veľkým odberom (tie staršie batérie) a u modelov, kde odber nie je stále na maximum, ale radšej kolísavý, prípadne s prestávkami. Napr. vetrone.

Cez to všetko je toto (podľa mňa) ekonomické využitie paralelne spojených starších LiPoliek pre mnohých ako červená farba pre býka:
http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?id= ... onci-nikdy
A súvisiace články na konci.

Pri lietaní je prepojenie servisných konektorov zbytočné až asi kontraproduktívne (môže to upiecť jeden článok ak v druhej sade náhodou zlyhá). Okrem prípadu že sa používa meranie článkov aj za letu (telemetria alebo nejaká Gabi čo stiahla signál plynu ak padlo hociktoré napätie prinízko).

Ale písal som že lepšie je prepojiť ich vybité, a z toho by vyplývalo že sa potom dajú nabíjať, a pritom je vhodné tie servisné konektory prepojiť a priviesť aj do nabíjača/balanceru - tak bude môcť spoľahlivo nabiť spojenú sadu aj s kontrolou či sa nerozchádza.
Navyše, servisný konektor má tak vysoký odpor, že ak sa zapojí prvý, obmedzí vyrovnávací prúd aj v prvej sekunde po zapojení, a aj keby rozdiel napätí bol vyšší než sa normálne predpokladá - a ak by náhodou došlo k vážnejšej chybe (zlé zapojenie alebo článok niektorej sady vybitý takmer na nulu), zafunguje ako poistka a tenký káblik prehorí - bude stačiť ho vymeniť (to sa ale nemá dôvod stať..)

Pri lietaní na spojenú sadu zo starších článkov ale určite nie je rozumné preťažovať to na vyššie "C"-čka, lebo na rovnaký vnútorný odpor jednoducho neverím, vznikol relatívne náhodným dejom a nie je pravdepodobné že by bol naozaj rovnaký, a čo je dosť veľké na to aby sa o tom hovorilo, môže byť aj dostatočne rozdielne aby to mohol byť problém..
Preto zvýšenie kapacity=času motorového letu = áno v pohode, zvýšenie prúdu/výkonu nad hranicu čo znesie jedna zo sád = nie.

Nevidel by som to až tak dramaticky a som presvedčený, že paralelným zapojením LiPoliek dosiahnuť zvýšenie výkonu/prúdu možné je.

Súhlasím s corom, že nie je možné sa vždy plne spoľahnúť na to, že ak jedna batéria je schopná vďaka Céčkam (vnútornému odporu) poskytnúť nejaký prúd a druhá batéria iný prúd, tak výsledný odoberaný prúd bude súčet týchto prúdov, pri zachovaní rovnováhy v obvode.

Ale isto by som sa netváril tak nedôverčivo, že ak jedna je schopná dodávať nejaký prúd, tak druhá nie je schopná dodať nič. Aj tá druhá batéria vždy nejaký prúd dodá a čím sú si tie batérie parametrovo podobnejšie, tým aj ich "príspevky" budú zhodnejšie.

Príklad:
Nebudem riešiť stav, že niekto spojí dokopy dve LiPolky síce rovnakej kapacity, ale absolútne rozdielnej tvrdosti.
Skôr (tak ako zakladateľ vlákna) spojí dve rovnako kapacitné a zhruba rovnako zmäknuté batérie. Myslím, že v pohode môže predpokladať, že ak jedna je schopná pri nejakom poklese napätia (napr. o 10%) dodať 10A, tak paralelná dvojica tých 15 až 18A kľudne dá.

A ak aj budú rozdielne mäkké, tak čo sa stane? Jedna (tá lepšia) bude viac zaťažovaná. Bude sa viac hriať, bude jej to viac skracovať životnosť. No a čo? Veď toto vlákno začína tým, že ich chcel tazateľ pôvodne vyhodiť .

Technická poznámka - pokud má tvoje baterka opravdu vnitřní odpor 0,4ohmu (400miliohmů), tak patří okamžitě do popelnice, to je prostě strašlivé!

Vnitřní odpor normálního tříčlánku musí být i u staršího kusu pod 100mOhm, o tom opravdu není diskuse.
Takže buď máš baterky opravdu tak bídné, že paralelní spojení stejně nic neřeší anebo ses sekl v zadání a vyrovnávací proud při spojení vybité a nabité může být i o řád vyšší...

Jinak osobně bych spojení dvou baterek podobných parametrů vyloženě neodmítal, ale doporučuji větší opatrnost a omylům při spojení různě nabitých se vyhýbat, jak to jen jde.

Akože ano, súhlasím že kritické to ASI nie je, ale stav rovnomerného rozloženia odberu je v tomto prípade nestabilný -
- časť sady ktorá z nejakého dôvodu dodá len o trochu viac prúdu, sa viac zahreje, čo spôsobí pokles jej vnútorného odporu,
a teda práve tá už teplejšia časť bude ešte viac zaťažená ešte viac sa zahreje - rozdiel graduje.
Až keď už prvej nestačí kapacita, prevzme prúd tá druhá sada..
Prerušovanie odberu na krátku dobu (že nevychladne), vec len zhoršuje lebo sa ešte stihne trošku dobíjať z tej chladnejšej..

Nerozumiem.
Čo je na tom také zlé? Ja osobne to dobíjanie z tej chladnejšej považujem za predĺženie celkového času letu.
Predpokladám, že všetci v tejto debate máme neustále na mysli, že ony paralelne spájané LiPolky boli pôvodne určené na vyhodenie .