Zdravim,

neviem sa z toho vymotat: mam kdesi v pamati ze nejaky prijimac ktory som uz mal v rukach umoznoval pripojit napatie baterie priamo na nejaky meraci vstup, pricom
prijimac bol napajany 5V

toto umoznovalo vidiet skutocne napatie baterie

teraz neviem, ci to bol JETI? nemozem uz taky prijimac najst

existuje taky JETI prijimac ze bez pridavnych meracich modulov vie merat napatie baterie?

baterie ktere? mereni napeti na vstupu do prijimace z reglu umi asi kazdy jeti prijimac (a poslat tuto informaci telemetrii dolu). na mereni pohonne mas MuLi modul, ktery pripojis do EXT vystupu a tak to bylo pokud si pamatuji vzdy.

no jedna sa o vacsi bublinkolet s jednou 14.8V bateriou

prave ze som nechcel davat dalsi modul, takze prijimac meria iba 5V?

prijimac meri to, co ma na vstupu.. tedy 5V nebo vic nebo min do vetsiho bublinoletu neni problem dat MuLi, ma jen 6 gramu a nestoji moc. Ja osobne litam i v mensich modelech na 3S spise MUI30 sondy - ta nemeri sice napeti jednotlivych clanku, ale celkove napeti pohonne ano a hlavne litam nikoliv na cas, ale na odebranou kapacitu a alarm mam nastaveny na prekroceni kapacity. MuLi na jednotlive clanky tim padem moc nepotrebuji a prijde mi to lepsi.

Měření napětí externí baterie JETI neumí. Ale pokus se systém doplní třeba o MUI senzor, tak se dá změřit odebraná kapacita z aku a ta je mnohem zajímavější než jen napětí.


Pokud by jsi to ale nutně potřeboval, tak by to šlo obejít tím, že přijímač budeš napájet z balačního konektoru 2S. A to už je k použití. Má to samozřejmě i nějaké nevýhody.

Jestli sis to nespletl s Futabou. To, co popisuješ, umí R7008SB (a asi i jiné). Má konektor, kam se připojí přímo napětí pohonného aku, bez jakýchkoli modulů.

_________________
Futaby T14SG, T9CP+Duplex, FC16+FrSky
už jen elektry, LMS Beckov

Podobně to umí přijímače Graupner HoTT, na vstup stačí dělič ze dvou odporů a kondíku.

_________________
jyrry.cbcnet.cz

Mě by zajímal motiv, proč je potřeba měřit napětí pohonného aku. Dává mi smysl měřit odebranou kapacitu proudovým čidlem a v praxi to provozuji já i kamarádi. Jak to měření napětí v praxi provozujete? Když letím, tak se napětí aku pohybuje nahoru dolů podle režimu letu, je to hodně závislé na poloze plynu. Nedovedu si představit, jak podle napětí (za letu) odhadnu, kolik mi zbývá v baterce. Když osolím plyn, napětí padá hodně dolů, když ho stáhnu, napětí hodně vyleze. Tak jedině přistát a podívat se, kolik to ukazuje. Já s tím napětím v praxi pracujete?

Jeden z důvodů je že u Graupnera vyjde udělátko na měření napětí pohonné baterie na koruny.

A funguje to docela dobře. Pravda dost záleží na tvrdosti baterie a velikosti odebíraného proudu. Obvykle nastavím hodnotu alarmu pro měkkou baterii nižší napětí (3,4-3,5V/čl.) a pro tvrdou vyšší (3,6V/čl.). Jakmile rádio nahlásí dosažení minimálního napětí, jdu na přistání. Zbylá kapacita bývá 10-20%. Není to úplně přesné, ale na elektrovětroně postačující.

presne ako pises: ak "osolim" a napatie padne pod nastavenu limitu viem ze uz staci....

merat odobratu kapacitu nema zmysel, kazdy aku ju ma inu

takze Futaba a Graupner robia nieco zle? a zrejme aj dalsi...

Měření celkového napětí (napřímo neo třeba nejakým deličem) mi také moc smysl nedává ( to je opravdu hodně orientační údaj)

Ale meření napětí jednotlivých článků naopak smysl dává právě v tom, že když přidáš plyn tak ti napětí nejslabšího článku může klidně spadnout pod 3,2V. A bez napěťového senzoru o tom nevíš, pokračuješ na plný plyn a tim likviduješ baterii. Po ubrání/přistání se to zase srovná, ale ten jeden článek dostává zbytečne za uši a zbytečně jí zhoršuješ životnost. A jednou už ten článek bude v háji úplně.

Když měříš jenom odebraný proud (nebo celkové napětí) tak si myslíš že je vše OK, ale jeden z článků už může mít problém....

Prostě létám, když mi radio nahlásí nizké napetí nejslabšího článku (ja míval tuším 3.5 nebo 3.6V) tak vím že musím trochu ubrat a uz to tolik nehonit.
A když se začne ozývat znova, přistávám.

Takže za mne spíš měřit napětí (jednotlivých článků) než proud, kombinace určitě neuškodí
(Ale třeba se pletu )

No, nevim proc by to nedavalo smysl? me to naopak smysl dava.. MUI sonda mi meri presne proud, napeti a odebranou kapacitu za dobu letu - takze pokud vim, ze tam mam baterky o nejake kapacite tak asi vim, kolik mi jeste zbyva. Navic, v kazdem letadle litas nejaky typ baterek ale vetsinou ty same nebo se stejnou kapacitou - neni nic jednodussiho si proste v profilu toho daneho letadla nastavit alarm na nejakou hranici, nemusis koukat na displej kolik si uz "sezral" a nemusis premyslet jako kdyz litas na stopky, jak moc si pracoval s plynem a jestli ti tam jeste neco zbyva.. Na jeden prepinac na vysilacce mam nastaveno ze kdyz kliknu tak mi to zahlasi aktualni hodnotu. Kazde letadlo ma svuj profil, svoji nastavenou hranici a alarm na kapacitu - pripadne nizkou voltaz, sice celkovou, ale pokud si to spravne nastavis a padne ti jeden clanek nejak vyrazne hluboko, tak ti padne i celkove a vis ze je neco spatne protoze ti to zahlasi alarm.Podle me je to nejlepsi metoda jak si hlidat zda mas jeste dostatek stavy.. A kdybys potreboval jeste navic jednotlive clanky, tak pridat jeste MuLi.

Ano, uznavam, asi to nestoji par korun jako udelatko u graupnera, ale litr za MUI sondu mi zase neprijde tak moc za ten komfort. Ale takto to vidim teda ja u svych letadel, uznavam ze nekomu to muze vyhovovat jinak - kdyz clovek lita porad na plny plyn a ma spocitano kolik casu ma nez vyplaca baterku, tim padem asi muze litat na kombinaci stopek + voltaz jednotlivych clanku.

Graupner má samozřejmě i podstatně dražší udělátka na měření kdečeho

_________________
jyrry.cbcnet.cz

Provozuji hodně akumulátorů různých velikostí a v různých typech letadel s různým typem provozu, nesleduji napětí jednotlivých článků za letu. U letadel s velkým odběrem, kdy se doba letu pohybuje plus mínus kolem pěti šesti minut, lítám na stopky (akrobat třeba). U letadel, kde se doba letu liší podle momentálního charakteru létání a baterka může být na 10 minut ostrého létání nebo na 30 minut katolického letu, létám s měřením odebrané kapacity (Kuba78 to tu popisuje). I když nesleduji momentální napětí jednotlivých článků, baterky mi slouží roky a tak si říkám, že se nic hrozného baterkám neděje. Když dávám baterky na nabíjení, když je z nabíječky sundavám, napětí jednotlivých článků jsou v rámci tolerance stejná. Samozřejmě občas letím na plný plyn i na konci letu. Občas se stane, že baterky vybiju mnohem hlouběji, než je 15% zbytku kapacity (na vodě s hydroplánem třeba), ale i tak ty jednotlivé články fungují shodně. Lidem okolo to funguje stejně, tak mi připadá zbytečné řešit problém, kde není. Za mě tedy odebraná kapacita nebo stopky. Měření odebrané kapacity mi umožnilo létat bezpečně s využitím 80% kapacity akumulátoru a prodloužit si tak významně dobu letu.

Ahoj,
jasně, takhle to používá hodně lidí, vyhovuje vam to, OK, ja s tím nemám úplně problém Jen myslím že existuje trochu lepší možnost. Jestli si mam do modelu koupit proudový nebo napěťový senzor, určitě volím napěťový. A proudový případně jako doplněk.
Proudový senzor mi dává mnohem větší smysl při testování motoru/vrtule, abych viděl kolik kolik A tam v dané situaci teče, a za jak dlouho to asi celé shoří
To že máš kvalitní li-polku, nastavené limity (čas a odebranou kapacitu) s rozumnou rezervou je samozřejmě správně a v pořádku, takhle ti to funguje a nejspíš i nadále bude. Ale otazka k zamyšlení: Je opravdu vyloučeno, že jednou té baterii neklesne kapacita tak, že nastaveny limit uz nebude stačit.....?

Myslím že hlídání napětí článků je pro provozování li-pol vhodnější a důležitější údaj. A když do modelu dám baterii s trochu jinou kapacitou, tak nemusím nic měnit, přepočítávat, .....

Ptal jsi se na praxi - Prostě snažím se, aby nejslabší článek neklesal pod určitou hranici, protože to lipolkam vadí nejvíc. A to mi stopky ani proudovy senzor nazajistí.

To neni zbytečné řešení problému který není. Naopak mi to přijde jako vhodnější ochrana před problémem který by se někdy mohl stát, a možná s větším komfortem. Prostě přesně hlídám jeden údaj který je pro lipol naprosto zásadní, místo toho abych hlídal nějakou vypočítanou hodnotu s teoretickým základem který se navíc časem mění.

Určitě to nechci nikomu vnucovat, ale tohle mi prostě dává větší smysl, a takhle to používám já.

Letu zdar