Když tedy přecházíme k seriózní debatě - jseš si jistý, že tohle tvrzení ještě tak docela platí? Ten průser s podkritickým Re u modelů byl mimo diskusi v době, kdy vlastně žádné profily pro modely neexistovaly a používaly se klasické Epplery, cílené trochu jinam (v podstatě byl profesor Eppler jediný, kdo aspoň orientačně dění při nízkých Re zkoumal).
Ale hlavně s nástupem vyšší dostupnosti výkonnější výpočetní techniky začalo přibývat profilů, které jsou od začátku počítané i pro nízké Re. A třeba známé AG od Drely jsou často počítané i pro Re 20000 (tam už dostávají na frak), ale už někde při 40 tisíc fungují zcela normálně a není to žádná výjimka.

Možná by bylo dobré se dohodnout na definici toho, co je to gyroskop.
Gyroskop, zvlášť pokud je korigovaný např. 3D akcelerometrem a případně magnetometrem, tak samozřejmě naprosto přesně poskytuje údaje o náklonu a je to jeho primární účel.
Pokud za gyroskop někdo považuje čidlo, které funguje jako "headlock" helikoptéry nebo jako "vypínač větru" u letadla, tak to pracuje pouze s derivací náklonu, tj. rychlostí změny náklonu. Tam absolutní náklon není potřeba (pokude tedy ta stabilizace v letadle nemá krizový režim pro srovnání náklonu letadla).
A pak se můžeme vrátit k akcelerometru. Ten samozřejmě ve většině případů náklon nepozná, těžko se odlišuje od jiných vlivů. Navíc "let po přímce" je zvlášť při náklonu pouze teoretické přání.

Je zvláštní, že někdo své experimenty povyšuje nejen nad teorii, ale i nad definici;-)
3D Gyro detekuje okamžitý náklon, ale ne směr, nebo rychlost pohybu.
Akcelerometr detekuje změny rychlosti (v libovolném směru) a opak graviační síly. Ale nedetekuje rychlost ani směr pohybu. A samozřejmě ani případnou rotaci s osou procházejícím akcelerometrem. Zato bude detekovat rotaci s osou mimo akcelerometr v závislosti na kolmé vzdálenosti od osy rotace. Ale rozeznat, co je způsobeném kterým vlivem je u akcelerometru nemožné. Proto je v letadle akcelerometr (spíš jeho ekvivalent v podobě kuličky) použit jako senzor správně prolétlé zatáčky (bez ohledu na náklon).

Tady něco základního ke čtení, abys věděl, o čem je řeč.
http://www.airspace.cz/akademie/rocnik/ ... obnost.php

Asi takhle. Pokud někdo špekuluje o čidle k indikaci pádu, asi nelétá termické větroně. Spíš to bude začátečník nebo maketář začátečník. A ti zásadně používají nevhodné profily. Koukne na předlohu a na metrové éro použije něco třináctiprocentního z NACA čtyřmístné řady. V horším případě z pětimístné. Ne osmiprocentní termický speciál.
Pokud jde o profesora Epplera - kdo za dávných časů létal jeho E385 ví, že co dal v zimě v kluzu, v létě bez termiky ani náhodou. Pokud jde o výpočty a měření - profesor Eppler říkával, že si poláru radši dobře spočítá, než aby ji blbě změřil. Měl pravdu v tom, že se to v modelářské oblasti opravdu blbě měří (a dobrá měření tenkrát asi nebyla vlůbec). Pro ilustraci doporučuji Seligovy práce, kde uvádí měření stejných profilů na různých pracovištích a rozdíly jsou šílené. Pokud jde o dnešní výpočty - například http://airfoiltools.com/airfoil/details?airfoil=e385-il má poláry posunuté asi tak o Re 20 000 proti reálu. A především - ani dnešní výpočty neřeší odtržení, nevypočítají správně hysterezi. A právě v oblasti odtržení je Re nejvýznamnější. Teda krom provedení povrchu křídla, což výpočty většinou neřeší vůbec.
Když jsem zmínil E385 - kuriozitka - srovnej horní stranu s prastarým Clark Y.
A pokud jde o aerodynamiku nízkých Re - dělalo se do ní dost kvůli Marsu, něco už pustili, časem toho bude asi víc.

Ale to je při 1G, žejo. Pokud se nepletu, čím víc G/čím větší úhel náběhu, tím vetší ten rozdíl bude.

_________________
Vertigo 2m, Extra 330SC, Supertrino F3P (54g)+Lantsov 15", RCFactory Extra 330LT, JETI DS16

V rámci té diskuze tady, ten rozdíl teploty na který jsem narážel je podle mého nejvíc znát u vyšších úhlů náběhu a utržených proudnicích. Typický příklad je kopaný výkrut. Éra, která v zimě bez problémů zastavují kopané prvky puštěním kniplů v létě vyžadují trochu jiné zacházení (třeba jen vyšší rychlost letu). Samozřejmě do toho sahá i to, že nelétam kopané prvky "na přepínač", takže vykopnutí může mít v zimě trochu jiný účinnek a rotace trochu jiný parametry než v létě, ale... troufám si tvrdit že rozdíl v teplotě JE ZNÁT na chování modelu.

_________________
Vertigo 2m, Extra 330SC, Supertrino F3P (54g)+Lantsov 15", RCFactory Extra 330LT, JETI DS16

To je rovnaké tvrdenie, ako keď ja budem tvrdiť, že ty nikdy neodrežeš nosník dlhý 1 meter. Vždy bude o nejaké mikrometre kratší alebo dlhší. Keď nie o mikrometre, tak o nanometre, keď nie .... tak o pikometre ...
Ale nechcem, aby sme tu riešili hnidopišstvo.

Ide o to, že ten model v náklone môže letieť +/- po priamke. Neriešme, koľko je to to +/-! Lebo teraz ide o princíp a nie o odchýlky.


No a teraz sa ty skús "znížiť" a skús reagovať/odpovedať na témy, ktoré som navodil (pre istotu zopakujem):

1 - ten náklon môže ešte zväčšiť, až na 90 stupňov a stále letieť po priamke. Myslím, že sa tomu hovorí nožový let. Vtedy (v tom ustálenom lete) gyrá nič nedetekujú, akcelerometre áno.
Ak je ten nožový let taký "nedotiahnutý", tak model bude mať náklon tých v úvode spomínaných 80°. A akcelerometer to spozná.

2 - Ak model rovnomerne (rovnaký uhol, rovnaká rýchlosť) stúpa, alebo klesá (to je úplne jedno), čo vtedy detekuje gyro a čo akcelerometer?
To stúpanie/klesanie môže trvať desiatky sekúnd, dokonca minúty. Strmosť stúpania/klesania môže byť malinká - jednotky stupňov, alebo aj o dosť väčšia.

3 - Čo ukáže merač sklonu?

_________________
Realistické RC modely - http://rcmodely.cevaro.sk

Promiň, ale píšeš nesmysly.
Jestli je nožák 80 nebo 90st rozhodně nepozná akcelerometr, ale právě gyro. Pokud tvé "pokusy" tvrdí něco jiného, tak jsou prostě špatně - myslím ve smyslu, že blbě chápeš rozdíl výstupu gyra a akcelerometru (ono to koneckonců místy je jediná součástka).

EDIT není od věci se zamyslet, jak funguje řídící jednotka racecopteru. Tam totiž vše potřebné pro acro mode dodává právě gyro, akcelerometr se někdy i úplně vypíná. Pokud je aktivní, tak je spíš pro "luxusní funkce" ve stabilizovaném režimu - korekce snosu větrem, korekce stoupání/klesání a tak. Ale do základní informace o poloze ve smyslu náklonu mluví akcelerometr málo až vůbec.

Otázku kladeš odborníkům a to já nejsem (mám jen hodně letité "školní" znalosti), myslím si ale že odpověď znám. Odpovím v sz aby měli i ostatní šanci lámat si trochu hlavu. Budu rád když mně odpovíš (stačí ano - ne).
Protože tuším, že jsi použil ADXL335 je jasný, že se jedná o akcelerometr. Ten je samozřejmě k určení polohy asi optimální volba.

Otázka co je výstupem z Acc nebo Gy je podle mě dost tendenčně položená, protože se ptá na výstup senzorů v nějaké konkrétní poloze, což není úplně vypovídající o tom jak se používají a co mohou říct, když se nedívám na konkrétní jednu hodnotu "teď".

_________________
Vertigo 2m, Extra 330SC, Supertrino F3P (54g)+Lantsov 15", RCFactory Extra 330LT, JETI DS16

Jestliže na jednu a tu samou otázku 1) říkají ANO a 2) říkají NE, tak je někde zakopaný pes. (Baví mne je hledat)
Často je to o (přímo = explicitně) nevyřčených předpokladech, který jedna nebo druhá strana má za samozřejmé.
SŠ fyzika gymplu část věcí odloží jako složité. Můj obor VŠ byl trochu jinde. V práci jsem zatím vystačil se SŠ
Takže když někdo říká co je na výstupu toho či onoho zařízení, byl by od věci odkaz na PRINCIP funkce zařízení
PŘÍKLAD - VÝROK: Akcelerometr v klidu (na stole) ukazuje ZEMSKOU PŘITAŽLIVOST 1 G rovnou VZTLAKU stolu
V hlavě mám zafixováno (idealizované podmínky):
1) Hmota v klidu dráha S=0 rychlost V=0 síla F=0
2) Hmota se pohybuje konstantní rychlostí. Zrychlení A=dV/dT=0, síla F=0
3) Síla F konstantní, hmota M konstantní = rovnoměrně zrychlený pohyb A konstantní = dV/dT,
1) + 2) a 3) jsou vlastně první dva Newtonovy pohybové zákony,
hmota, čas, dráha, rychlost, síla, zrychlení = akcelerace
S=0 tedy V=0 proto i A=0 Jak tedy musí znít definice aby platilo zobrazovaná hodnota A = 1 G = 9,81 m/(s.s)

Mylšlana byla pádová rychlost ne rychlost. No a zrovna "praporek" a "korouhvička" jsou termíny čidel, které se právě pro určení pádové rychlosti používají. Též šňůrky nalepené na křídlech se používají k vizualizaci odtržení proudnic, takže pokud to někomu přišlo jako znevažující odpověď, tak se omlouván, nechtěl jsem nikoho znevažovat. A podtlakové čidlo třeba u Cessny troubením upozorňuje na blížící se pádovou rychlost aniž k tomu používá jakýkoli údaj o rychlosti....

---

Gyroskop a akcelerometr jsou dnes v jednom čipu, jeden měří zrychlení úhlové, druhý lineární, nic jiného.

_________________
(šroubovák | kleště | měřák | pájka | drátky | poletuchy | 24ch volantovka)

Ano. Naozaj si asi budeme musieť spoločne odrecitovať a uzhodnúť sa na tom, kedy a za akých okolností aký signál na výstupe dáva gyro a aký akcelerometer. Ale teraz je na pretrase akcelerometer, tak sa sústreďme naň.

Lebo ak nie, tak skončíme ako vo vlákne, ktoré dávnejšie založil StrýcAloiz, s názvom asi "Je BLDC motor doopravdy stejnosměrný?" - viewtopic.php?f=7&t=80057&hilit=BLDC+stejnosm%C4%9Brn%C3%BD
Po pár stránkach sme si museli ujasňovať, čo to je jednosmerný a čo to je striedavý prúd. A že striedavý nie je synonymum pre harmonický. A tak ďalej ...

-----------------------------------------------

Takže, môj názor je takýto:

- ak je 3-osý akcelerometer v kľude, tak na výstupe X a Y je 0, na výstupe Z je 1G.

- ak ho otočím hore nohami, tak je to to isté, len na výstupe Z je -1G.

- ak ho otočím o 90° okolo osi X a nechám v kľude, tak na výstupe Y bude 1G (alebo -1G, podľa toho, akým smerom ho otočím) a na ostatných bude 0.

- ak to vrátim späť a otočím ho o 90° okolo osi Y a nechám v kľude, tak na výstupe X bude 1G (alebo -1G, podľa toho, akým smerom ho otočím) a na ostatných bude 0.

- ak to vrátim späť a otočím ho o 90° okolo osi Z a nechám v kľude, tak sa nič nestane (na výstupe X a Y je 0, na výstupe Z je 1G.).

- ak to vrátim späť a otočím ho o 45° okolo osi X, tak na výstupoch Y a Z bude 0,707G (alebo -0,707G), na výstupe X bude 0.

- analogicky to platí pre ostatné osi.

- ak 3-osý akcelerometer otočím o 45° okolo osi X a potom ešte o 45° okolo osi Y, tak na výstupoch bude 0,57445G (-0,57445G). Rovnaká absolútna hodnota, len s iným znamienkom, podľa toho, ako som to otáčal.

---------------------------------

- ak 3-osý akcelerometer postupne pohnem (nech rozbeh trvá 0,5s) v smere osi X a po sekunde (pohybu ustálenou rýchlosťou) postupne zastavím (nech zastavenie trvá 0,5s), tak na výstupoch Y a Z sa nič nezmení (na výstupe Y je 0, na výstupe Z je 1G). Na výstupe X bude pol sekundy signál úmerný akcelerácii rozbehu (ale predtým tam bola 0), potom sekundu bude 0, a potom pol sekundy bude na výstupe X signál úmerný decelerácii zastavenia (s opačnou polaritou ako pri rozbehu).

- analogicky to platí pre ostatné osi.

---------------------------------

Podstatné je, že ak sa akcelerometer pohybuje ustálenou rýchlosťou, tak sa tvári akoby sa nepohyboval.

_________________
Realistické RC modely - http://rcmodely.cevaro.sk

Otázky jsem zodpověděl, ale ty sis je nepřečetl. Doporučuji si můj předchozí příspěvek pečlivě pročíst ještě jednou bez předsudků. Snažím se tam vysvětlit principy snímačů i pravděpodobný důvod toho, že si myslíš, že gyroskop neměří náklon.
1. Gyroskop bude detekovat náklon. Akcelerometr pouze v ideálním případě.
A to je právě problém akcelerometru: nedokáže zjistit jestli co je příčinou zrychlení které měří. Nepozná jestli došlo k náklonu, nebo že se právě do něj z boku opřel vítr nebo že pilot začal zatáčet. pro něj je to jen nějaké nové příčné (laterální) zrychlení. A pokud letadlu upadnou křídla a bude padat jako cihla h zemi, tak nebude měřit nic, nezávisle na náklonu.
2. Gyroskop bude detekovat náklon (jako vždycky). Akcelerometr v ideálním případě také. Ale jen a pouze v tom naprosto ideáním případě.
Ale k čemu je detekce náklonu v případě, který je závislý na mnoha omezeních včetně stabilního náklonu?

Důvod proč jsem psal o nepravděpodobnosti naprosto ideálního letu, je ten, že akcelerometr funguje jako měřič náklonu právě jen v tomto nepravděpodobném ideálním letu. Ale už nerozpozná jakým způsobem došlo k odchylce od tohoto ideální průběhu.
Naopak se dá přejít do úplně jiného náklonu / rychlosti / směru / rotace apod. aniž by to akcelerometr zaregistroval.
Např. začnu zatáčet a zároveň klesat. Akcelerometr bude navíc měřit dostředivou sílu a gravitační síla bude potlačena zrychlujícím klesáním.

Ta poslední informace je méně podstatná než by si člověk myslel.

Ale důležitá je jiná otázka: Jak se bude chovat akcelerometr mimo gravitační pole Země?
Může být použit k určení směru natočení mezihvězdné sondy?
Pokud mezihvězdná sonda spustí nějakou trysku, bude akcelerometr měřit náklon sondy?

A úplně nejdůležitější otázka: K čemu je gyroskop?