Pátral jsem samozřejmě dále a narazil jsem na to vlákno na akroforu. Opravdu zajímavé reálně naměřené hodnoty.Z toho je jasné , že pokud 2290 , tak předělávka kabelizace a použití CB- je to je sázka do loterie,na to nejsou výstupy CB 200 pravděpodobně stavěné, to musím uznat.Při běžném létání asi ok , ale to není můj případ.Počkám tuto sezonu a pokud se ze strany Jeti něco nevyřeší,(říkali , že je to v řešení),tak osazení nového modelu buď CB , Hitec 9xxx a PADy , nebo Savox a jiný PB.Víc možností asi nebude , ostatní serva co by mohla přicházet do úvahy jsou už finančně dost nákladná.Zatím tedy zůstanu u 7955 , Savoxy na VOP už nechám a zkusím ještě mkrnout na tele hodnoty při mém létání,pouze s tele Jeti , víc možností nemám.Létá někdo konfiguraci CB 200 a 2290.?

_________________
S-Bach 300 ,2,75,DLE 111 , S-Bach 342 RC Pilot 2,7,GP123, PA Extra, Edge a Extra RC Fact.

Vypůjčím si tuhle tvoji větu. Generalizovat nejde, ale ty ve svých argumentech naprosto v pohodě na základě jedné nebo dvou příhod s bůhví jak zprasenou instalací generálně sepsuješ celý systém Jeti. Chtělo by to trochu korektnější přístup a méně sarkasmu, takhle to budí dojem zaujatosti (že ti třeba někdo od Jeťáků něco nepěknýho udělal )..

_________________
OK2WY

Asi čtu něco jiného.Momobrut nikde nesepsul celý system.Jen a pouze CentralBox a to jen a pouze polymerové pojistky na výstupech.

Jen krátce, nemám teď čas. Vratné pojistky do rozvodného systému prostě nepatří. Nesouvisí to s ničím jiným než s tím, že to tam prostě nepatří, napíšu to klidně ještě třikrát. Každý kdo kdy řešil navyšování spolehlivosti systému tohle ví. Já jsem se jen na základě toho videa dozvěděl, že tam jsou. Proto jsem tohle vlákno začal. V případě Jeti je to o to pikantnější, že fakticky nedeklarovali zatížitelnost výstupu. A celý návrh je amaterismus, protože pokud vůbec někdo takovou pojistku někde chce použít, tato pojistka má běžně pracovat v režimu, který je hodně vzdálený od její nestability. Tady je to nesmysl na hraně stability. Navíc chování vratné pojistky je zásadně závislé na její a i okolní teplotě, která se u modelu může pohybovat klidně v rozsahu 15 stupňů nahoru a dolů. Takže prostě bude vypínat při jiných proudech ... totální chaos a nejistota.

A ještě doplním, ba právě naopak, tu zaujatost nevidím na mé straně.

Já to tady sleduji jen ze zajímavosti. Vzpomněl jsem si ale na přijímač, kde jsou taky nějaké pojistky:
https://www.pelikandaniel.com/?sec=product&id=69047

Píšou 5A, 7,5A/10s. Tento přijímač jsem osazoval kolegovi do Ventuse 4,5m od Topmodelu a Sharka 6m od tuším Vagenknechta, oba s výklopným motorem za kabinou. Moc toho s modely nenalítal ale nic špatného jsme nezaznamenali.
Je fakt, že nejsilnější osazené servo je HS 7955TG právě na tom výklopném pylonu.

Tak trocha času ...
No a ještě tady dám výcuc z mých logů. Nejdříve konfigurace, měřeno na Lipol 2s3000/40C sadách, jsou tedy použity 2 sady, 9x 7955TG (3 serva na každém křidélku) a 2x2290SG (výškovka). Konfiguraci neměním, i když by šlo použít i lepší, alespoň jsou konzistentní výsledky na delším časovém intervalu a také pro zkoušení nových věcí. Kabeláž je sběrnicová s průřezem 2,5 mm2 pro dosahování minimálních úbytků, použity jsou pouze konektory MPX. Minulý týden jsem testoval, jak se na proudech v instalaci projeví zařazení gyra. Proudy dále uváděné jsou celkové proudy do celé instalace z obou baterií současně.

Klidový proud: zhasnutý motor: cca 0,6 A, s nastartovaným motorem cca 1,9 A, s nastartovaným motorem a s aktivovaným gyrem 6,8 A.

Střední proud: bez gyra cca 3,6 A, s gyrem cca 6,6 A.

Špičkový proud: bez gyra max. 33,2 A, s gyrem max. 36,1 A, typická délka špičky je 200 až 300 ms, v některých XA obratech jsou špičky s periodou jen asi 700 ms s průměrnou výškou asi 26 A.

Jen doplním, že střední proud je zjednodušeně řečeno aritmetický průměr z celého letu a zprostředkovaně podává informaci o fakticky spotřebované kapacitě z baterií. Nejvyšší špičky se objevují při autorotačních obratech, takže všechny kopáky, crankshafty, blendery, pop-topy apod. Největší proudy jdou jednoznačně do křidélkových serv. Úplně nejhorší jsou střídavé kopáky, tedy se změnou směru. Vše vždy na rychlosti. Naopak u 3D obratů je zatížení serv velmi malé, vše je na nízké rychlosti, jednoznačně nejnáročnější je XA následované kopáky v přesné akrobacii na vyšší rychlosti.

Nakonec ještě samostatná serva, hodnoty měřené na servu, ne na baterii nebo rozvodnici, co se naměří je zásadně závislé na provedení instalace. Jedná se o maximální dosažené hodnoty příkonu při plně nabité baterii, špičkové hodnoty, co jde opravdu do serva bez ztráty na kabeláži:
2290SG 7,70 V / 6,94 A cca 54 W.
7955TG 7,75 V / 5,21 A cca 40 W.

Ještě dodám, že na běžné kabeláži a okonektorování se může takto klidně ztratit navíc něco kolem 1,3 až 1,5 V (což mám rovněž změřeno), příkony tím pádem budou nižší s druhou mocninou. A co se týče těch gyr, tak to mě dostalo, čekal jsem menší nárůst, fakticky se to vybije v podstatě za poloviční než obvyklou dobu, tedy bez gyra.

Můžeš prosím podat informaci, co přesně je v řešení, co se řeší? Nenapadá mne totiž jiný způsob řešení, než změna designu boxu a výměna všech boxů, pokud jsou tam vratné pojistky, firmwarem to nevyřeší. Třeba se pletu, ale asi ne ...

Nevím, nebylo mi sdeleno

_________________
S-Bach 300 ,2,75,DLE 111 , S-Bach 342 RC Pilot 2,7,GP123, PA Extra, Edge a Extra RC Fact.

Co poriesi v anglosaskom pravnom systeme netusim, ale pre spestrenie pestrej diskusie, ja som bol s dovolenim upozorneny, ze firma JETI /je asi bezne/ nezodpoveda za skodu sposobenu ich vyrobkom /na modeli, sposobenu modelom/, ale len za fungovanie vyrobku samotneho. Preto mi aj zdarma vymenili kondenzatory na Jeti regulatore. Ked spadol prvy model s vyrobcom /hacker/ doporucenym setupom, pobavili sme sa na vyjadreni servisaka spominanej firmy, ze regulator vykazoval znamky korozie. Za nejaky pol rok padol druhy takyto model za niekolko tisic euro. Bez nejakych naznakov regulator za normalnej prevadzky umrie. Na slovensku vtedy lietali dva taketo eroplany a padli oba, mne sa teda vyjadrili, ze umreli kondenzatory pre filtrovanie spiciek. Skor vo vlakne prispievajuci propagator Jeti produkcie, ktoreho si inak ako modelarskeho kamosa vazim, vtedy poznamenal, co by sme chceli, ze je to proste starsi navrh a lieta sa inak. Ja som vtedy v komunikacii s Jeti sarkasticky navrhoval, ze nech teda do manualu k vyrobku daju, ze regulator s doporucenymi komponentami sice ide pekne, ale jedneho dna ist prestane. Neskor sa v cechach objavil podobny 2,6m fristajl eletroakrobat. No a casom padol na regulator. Ovsem tato informacia je tajna, do propagacneho portfolia pilota s Jeti trikem sa to moc nehodi. Jeti radia s dualband sa mi celkom pacia, ofsem regulator si ja od nich uz do poletuchy nedam. Uz len za ten pristup, co sme zazili.

Času nemám nazbyt, ale při ranní sobotě ještě něco napíšu, aby to bylo jasné i těm, kterým to ještě není jasné, ta nesmyslnost designu s vratnými pojistkami. Motor každého serva je řízen skrze výstupní tranzistory, ty jsou typicky polem řízené FETy kvůli minimalizaci ztrát na nich. Osazeny jsou vždy páry kombinace N-kanál a P-kanál. Např. oblíbené servo 7955TG má ve starších verzích osazeno IRF7389 v novějších pak ME4542 vždy s buzením EMX-1. Několikrát jsem je vyměňoval, včetně buzení, tak to vím naprosto přesně, bez profesionálního vybavení to je téměř nerealizovatelné, hlavně výměna budiče. Technologicky je větší problém vyrobit P-kanál, takže v párovaných pouzdrech je vždy tranzistor s P-kanálem o něco horší, než tranzistor s N-kanálem. Tedy při problémech vždy nejdříve odejde ten s P-kanálem. Odejde znamená, že to prostě shoří. Aby něco mohlo dobře shořet, potřebuje to dobrý tvrdý zdroj energie. Pokud je zdroj energie měkký, neshoří to zcela, tedy do přerušení zkratu. Pokud něco takového nastane, poklesne napěti v rozvodu, pokud poklesne pod hraniční mez napájení přijímače, je to konec. Ideální řešení je odpojení vadného serva v případě jeho zkratu.
A jak funguje vratná pojistka v nějakém rozvodu? No je tam NĚJAKÁ pojistka a to je ten problém. Co si tam uživatel připojí, je na něm, takže to nemůže vždy fungovat dobře, systém je tedy nespolehlivý. Pokud je tam konkrétní vratná pojistka, u slabých serv bude k ničemu, servo se v případě problému stejně spálí, protože max. proud jeho FETů je menší, než těch vratných pojistek. Pro silná serva je nestabilní proud vratné pojistky už menší, než jeho maximální proud, takže vratná pojistka v rozvodu bude omezovat možný výkon serva, a to nikdo nechce (proč by si jinak kupoval servo za 4500,- Kč). V krajním případě dojde k úplné disfunkci serva, pokud není na ploše s dalším servem, může to jit až k totální destrukci s plně funkčním ale odpojeným servem. Jediný faktický přínos vratné pojistky je pak pro výrobce rozvodu, ta může chránit na mezních parametrech použité aktivní prvky rozvodu, opět typicky FETy jako spínače nebo oring obvody. Takže případnou totální destrukci modelu rozvod určitě přežije, Pepa si pak bude myslet, když to rozvodnice přežila, tak chyba není v ní, výrobce rozvodu je z obliga, spokojen a šťasten. Tuto situaci jsem rázně a rychle popsal v prvních dvou příspěvcích tohoto vlákna, pravda, asi ne každý to pochopil, to už ale zase není můj problém.
Jak jsem dříve psal, servo jsem spálil několikrát, vždy mou chybou, vždy za letu, vždy jedno servo ze tří na nějakém křidélku. Během letu jsem si ničeho zvláštního jako pilot nevšiml, jen se trochu otupilo řízení. Proudový alarm vždy zařval a v klidu jsem přistál. Kdybych neměl tvrdý zdroj, který provede kvalitní kremaci serva, chodil bych s většími igelitovými pytli. Jistě ideální řešení to není, ale po nápravě chyby synchronizace serv létám stále. A o tom to je.
Ideální řešení je jištění na straně serva, výrobce každého serva ví, co snese a na to má být navrženo, buď zcela čistě, protože je jen dobře navrženo nebo s nějakou vlastní berličkou, protože to musí být levné (pro výrobce). Tuto funkcionalitu nemůže suplovat vratná pojistka v rozvodu, která sama o sobě není spolehlivé zařízení. A když už by někdo chtěl udělat rozvodnici s funkční pojistkou, musí být jednoznačně elektronická, se stabilními teplotně nezávislými parametry a vždy přizpůsobitelná připojenému servu, tedy programovatelná zatížitelnost. Za prvé, tohle se nedá hobíkem zaplatit, za druhé, jak někdo Pepovi vysvětlí, jak to má nastavit. Takže tak miláčci.

PS: Serva do obra, která fungují, stojí více než jeho pohon! Je to bolestivá myšlenka, bez jejího pochopení se nelze dostat dál.

Zkusím zopakovat otázku - nikdo nemá oscilogram průběhu proudu (sejmuto na odporu řádu miliOhm) u kvalitního serva 20-30kgcm při plné zátěži? Snímače s Hallovou sondou na tohle nemají dostatečnou šířku pásma (neukážou úzké jehly).

_________________
jyrry.webnode.cz

to MomoBrut, nemáš zkušenost se servy HS-5665MH jak je u nich spolehlivé programovatelné nastavení "OLP Rate" (stupeň ochrany proti přetížení)?

Kdyby fungovala ve všech případech v 7955TG, určitě by neshořela. A shořela nejednou, i když byla nastavena na 50%. Myslím, že řeší pouze přehřátí motoru, max. proud do FETu nikoliv, ale to nevím, to si myslím. A nevidím důvod, proč by to jiná serva Hitec staré technologie měla mít jinak.

Dík za zkušenost.

Tak problém je asi vyřešen, nový Central Box 210 je těsně před jeho vypuštěním. Dle neověřených informací byl problém s polyswitchi vyřešen tak, že je tam nedali.
Easy ...