Dělám si tady modelu výškoměr a vario na Arduinu s tlakovým senzorem BME280. Narazil jsem na problém kolísání výšky podle místního tlaku vztaženýho ke hladině moře. Výška se počítá z změřenýho tlaku z tohodle vzorce:
výška = 44330 * (1 - pow(( změřený tlak/tlak u hladiny moře), 0.190295))
pow by měla být mocnina podílu obou tlaků a 0.190295 je exponent mocniny.

Já znám počáteční výšku, změřený tlak a potřebuju spočítat tlak u hladiny moře abych ho mohl používat jako korekci pro výškoměr. Nenašel by se prosím nějaký laskavý matematik, co by uměl upravit vzorec na výpočet tlaku u hladiny moře? Tohle opravdu nedám, měl jsem jen matiku pro střední školy a to před cca 40 lety a skleróza pracuje.
Díky
Jirka

Snad to nezkoním:
P0 = Pv / pow(1 - výška/44330, 1/0.190295)
Zkusím si to ještě ověřit.
edit -----------
Mělo by to být správně.

to Celeron: Ve tvém vzorci je trochu divné, že se tam nevyskytuje teplota.
Podívej se sem http://www.observatore.cz/calc/Psta2Psea.html#result. Zde se uvádí postup:

Tlak přepočtený na hladinu moře (P0) při teplotě vzduchu (t) °C,
nadmořské výšce (Z) m.n.m a atmosférickému tlaku na stanici (P) hPa

P0=P×(1−0.0065×Z/(t+0.0065×Z+273.15))exp−5.257

_________________
Laguna, Daidalos, MiniCorado, F3K Edge, Fox 2300, Funtic II, Dingo, F4U Corsair, Bf 109H, Skipper...

Ten vzorec se dá zjednodušit na:
P0 = P * pow(1 + 0.0065 * Z / (273.15 + t); 5.257)

Je možné, že Celeron má empirický vzorec pro výpočet bez znalosti aktuální teploty.
Asi bych se osobně rozhodoval mezi vzorci podle toho jestli bych měl funkční senzor teploty nebo ne.

Ten vypocet je slozitej a na uC nez Fpu bude trvat věčnost. Podle me nekde musí byt nějaká zjednodusena verze nebo verze pracujici s relativní výškou.

_________________
coptery@FrSky X9E, 3.4m Go-3,EPP Spartan,SkySurfX8,SE.5,MPX Extra 300s@Jeti DC-16

Aha, to je na vypocet nuloveho tlaku. Celerone ty fakt potřebuješ vedet absolutní vejsku ? Nestacila by ti říct ze tlak u hladiny more odpovídá mistu startu ?

_________________
coptery@FrSky X9E, 3.4m Go-3,EPP Spartan,SkySurfX8,SE.5,MPX Extra 300s@Jeti DC-16

Nevím k čemu to má být dobré, ale pro modelářský výškoměr považuji za dostatečné provést korekci na místě startu ve smyslu "toto je 230 metrů". Míst, kde létám je spočetně a není problém z mapy a GPS určit jejich nadmořskou výšku a to uložit do paměti. Na letišti jen kliknu - jsem na letišti číslo 2. Já tedy nelétám tak dlouho, aby změna tlaku hrála roli. Nebo doplň GPS a koriguj podle měření GPS. Za letu je dost obtížné zjišťovat tlak na zemi. To chceš posílat SMSkou do modelu? Nebo číst z internetu?

Tady by mělo být snad všechno potřebné i pro Arduino a je tam i spousta odkazů včetně driveru a knihoven pro Arduino. Ten teploměr je součástí čidla.

Já používám pro malé výšky do 1 km jednoduchý přepočet, že 1hPa dělá rozdíl výšky 8 m. Takže když jsem třeba v nadmořské výšce 240 m a změřím absolutní tlak, tak tlak přepočtený na hladinu moře bude o 30 hPa vyšší. Pro běžné použití je přesnost dostatečná.

Urob si tabulku s dostatocne malym krokom (10m?) a vzdy si najdi najblizsiu hodnotu, moj nazor presnost musi stacit

a) Jak bylo řečeno, pro kalibraci, se měří tlak v bodu, se známou nadmořskou výškou, blízko výškoměru.
Prel = Pabs + (h/8,3) , kde
Prel je relativní tlak (přepočtený na hladinu moře) v [hPa],
Pabs je absolutní tlak v místě měření v [hPa] a
h je nadmořská výška místa měření v metrech.

Vztah s dostatečnou přesností platí pro rozsah nadmořských výšek do cca 1000 metrů.
b) Pak tu je ještě problém, že různé systémy berou jako vztažnou hladinu (výška nula) různá moře (místa)
_proto byla vymyšlena "konstanta WO" = střední hladina světového oceánu
doc. Ing. Viliam Vatrt, DrCs.
WO a odvozená LG = WO / C2 , aplikovaná pro jednotné měření času Atomovými hodinami
"vlivem gravitace „rychlost běhu“ času na atomových hodinách závisí na nadmořské výšce (s rostoucí výškou
klesá gravitace). Proto, pokud má čas „běžet“ stejně na celém světě, musí se nadmořské výšky všech atomových
hodin (časových normálů) stanovit ke stejnému výškovému počátku, tedy dnes k naší hodnotě W0. Tím lze
přepočítat čas na nulovou výškovou hladinu danou W0. Tímto způsobem se podařilo sjednotit čas ve světě, tedy
dnes již několik let díky naší konstantě plyne čas stejně na všech kontinentech, respektive celé Zemi. Vlastně díky
tomuto využití byla stejným týmem vyvinuta v roce 2003 další světově uznaná konstanta LG = W0/c2 =
6.969 290 134 × 10–10 (c je rychlost světla), která je požadována právě pro uvedené srovnání časů ve světě."

A kdybychom byli puntičkáři tak do toho ještě započítáme gravitaci Měsíce, protože způsobuje nafukování zemské kůry až o 20 cm.

to Grugh: ten první vzorec jsem naládoval do Excelu a když jsem vypočtený tlak dal do toho "mýho" vzorce, tak to vyšlo přesně, takže chodí.

Ale je otázka, zda ta kompenzace na teplotu je vůbec potřeba. On ten změřený místní tlak je z senzoru už zkompenzovanej na teplotu a vlhkost a tak je otázka, zda to nebude naopak překompenzovaný a nebude naopak vznikat vyšší nepřesnost.

Ale ten druhej co jsi upravoval po Zelkarovi nevychází. Máš tam chybu, exponent v POW má být zápornej, pak to vychází stejně jako Zelkarovi.

Zelkarův vzoreček s kompenzací na teplotu vyšel se stejnejma hodnotama tlaku a výšky 1006.56, ten od Grutha bez kompenazace 1007.159. To je asi 5 m rozdíl a to je celkem dost.

Díky Vám pánové za úpravu. Byl jsem s tím za jedním učitelem matiky a skončilo to u logaritmů.

to Ampér: měření se provádí 2 x za sekundu, zápis na SD kartu 1 x za sekundu. Zbytek času se dloube v nose a počítá si jen milits.

to Orda: to víš, že by to tak šlo ale musel bys mít nějaký tlačítko a displej a to zvětšuje rozměr výškoměru. Takhle má Mini Pro portově obsazený jen 4 bity SPI sběrny na SDHC kartu a 2 bity I2C pro senzor tlaku. Takže mi zbývý celej 8 bitů port. To je možnost osadit 4 možný propojky a vznikne 16 kombinací, tady 16 možných letišť.

Tak teď ještě tu rovnici napsat tak, aby to IDE sežralo.

Jirka

@OK2BUH " ... ještě započítáme gravitaci Měsíce protože způsobuje nafukování zemské kůry až o 20 cm."
To máš pravdu, pokud budu potřebovat znát svoji přesnou výšku nad zemským povrchem (souše/vodní plochy).
Pokud výšku počítám jako vzdálenost od(středu Země)minus(Idealizovaná hladina oceánu), mám o starost méně.
(Jestli dobře pamatuji čísla, tak slapový pohyb zemské kůry pro střední Evropu je 30 cm. Ještě, že Slunce je dál.)
Jinak stručně a výstižně (včetně korekce na změnu teploty s výškou) popsal autor stránek, který konstruoval
sondy s bezdrátovým přenosem pro své amatérské meteo balóny. Stránky nemohu najít, možná už nejsou .
Pěkná historie profi meteo-sond z balónů
Z historie: O meteosondách @OK1AIY

Chlapi matematický, pomocí pow(x,y) se mocní x na y a oboje může být float. Pomocí pow(x, 1/y) jde odmocňovat. Není u toho nějaký omezení třeba u některých datových typů? V excelu to chodí ale co v arduiňákoj? A ještě, musí být x a y stejný datový typ, tedy třeba float, float, nebo jdou i kombinace třeba int,long a pod?
Díky