Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 68 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5  Další
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 10:14 
Moderátor serveru
Moderátor serveru
Uživatelský avatar

Registrován: 4.5.2003
Příspěvky: 10983
Bydliště: Břeclav
leone píše:

Môžem poprosiť o vysvetlenie, aký je rozdiel medzi minimálnou klesavosťou a maximálnou kĺzavosťou?
Lebo som si myslel, že je to to isté.
Ale asi nie, že?


Jistě že není. Maximální klouzavost je o tom, jak DALEKO z dané výšky doletíš, klesavost za jak DLOUHO jsi z ní dole.

A pokud chceš daleko, tak potřebuješ rychlost, která se získává klesáním. Naopak, pokud chceš co nejmenší klesání rychlost snižuješ na úkor doletu. Najdi si něco o polárách.


Nahoru
 Profil  
 
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 11:13 
Mecenáš serveru
Mecenáš serveru
Uživatelský avatar

Registrován: 19.5.2009
Příspěvky: 218
Bydliště: Kunčice u Nechanic => u HK
Obrázky: 0
Leon pro leone
(radši ač stár bych pro Leonu . . . :-) )
No, všechno souvisí se vším, ale . .
Zjednodušeně - chování letadla, klouzavost a klesavost je graficky znázorněna rychlostní polárou.
Letím li na čas, snažím se letět s minimální klesavostí. Chci li doletět co nejdál, měl bych letět v režimu max klouzavosti . .
A o tomto rozhoduje pod jakým úhlem náběhu se pohybuje křídlo-profil éra, modelu. Ty dva body na poláře ( a i ty úhly náběhu )
jsou poměrně blízko u sebe . .
A pochopitelně na to má vliv i ta poloha těžiště a úhel seřízení . . .
Drobnost - zvýšení váhy zvětší klesavost, ale kupodivu nezhorší klouzavost . .
Myslím si, že není problém dohledat na netu potřebné informace . . . nebo dát řeč např s kolegy přes F3B kategorii . . i s jinými moderními
větroňářskými disciplinami, abych neurazil pt čtenářstvo ...
A literatury je dost . .např publikace již nežijícího klubového kolegy Ing J.Lněničky . . někdy až moc vědecké . . :-)
Omlouvám se tam nahoru.
Já bych do tohoto problemu asi moc nemotal ( nechci zlobit ) výlisky z EPP či jiných bublin. Rekreační polítání by mělo být rozumně stabilní a
k tomu zde zmiňované metody poslouží.
Jinak vychytat ta optimální seřízení dá zabrat . .
Kdysi ádvojkař, dnes s oderem metylu a benzinu a třiapůlmetrovkou do do termiky...... TA dubnová se vyvedla, ta bejvá dravá ....
Zadal jsem rychlostní polára modelu:
https://www.google.cz/search?client=opera&q=rychlostní+polára+kluzáku&sourceid=opera&ie=UTF-8&oe=UTF-8

Ať se daří Leon
bez Leony :-(


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 11:18 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 22.9.2008
Příspěvky: 2766
Bydliště: Nové Mesto nad Váhom
Stručne povedané: Čím ťažší, tým ďalej (ale za kratší čas)

http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?id= ... kratsi-cas

_________________
Realistické RC modely - http://rcmodely.cevaro.sk


Nahoru
 Profil {RCalbum.cz}  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 11:37 
Mecenáš serveru
Mecenáš serveru
Uživatelský avatar

Registrován: 19.5.2009
Příspěvky: 218
Bydliště: Kunčice u Nechanic => u HK
Obrázky: 0
Stručne povedané: Čím ťažší, tým ďalej (ale za kratší čas)

Troufnu si napsat že jen dřív, ale ne dál
Klouzavost se nemění . . .
Pokud tedy u modelu nedojde zvýšením rychlosti letu ke zlepšenému obtékání křídla vlivem vyššího Re . . . to pak s poměrem Cy/Cx pohne . .
Já bych toho s dovolením nechal a připravil chuťové buňky k obědu a dozabudoval zapalování ať to mám už z krku . .
L
Příloha:
blanik_polara.png
blanik_polara.png
[ 49.56 KiB | Zobrazeno 1115 krát ]



Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 13:21 
Protřelejší uživatel
Protřelejší uživatel
Uživatelský avatar

Registrován: 10.3.2010
Příspěvky: 143
Ak maximálna kĺzavosť hovorí o tom, že ako ďaleko model doletí v čase (m za čas) a minimálne opadanie hovorí, že ako najmenej vytráca výšku (v m/s), tak jedno aj druhé hovorí to isté, nie?

Lebo čím menšie opadanie, tak doletím ďalej, nie? A to je predsa max. kĺzavosť.

Som z toho jeleň!


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 14:53 
Mecenáš serveru
Mecenáš serveru
Uživatelský avatar

Registrován: 19.5.2009
Příspěvky: 218
Bydliště: Kunčice u Nechanic => u HK
Obrázky: 0
Pro leone
. . oběd dobrý . .
obrázek první vše říkající:
osa X - vodorovná rychlost lety
osa y - rychlost klesání
( rychlost letu je vektorový součet obou veličin)
ČAS nevidím . .
A na křivce rychlostní poláry několik významných bodů . .
Chce to podumat . . ano, nebude-li éro klesat, obletí zeměkouli . .

Zapalování umístěno po předchozím, přezkoušení, zda-li vyvozuje
Cimrmanovu velejiskru . . jsem spokojen.
:-)

Před vložením příloh děkuji panu Ing J.L. za názornost a s dovolením použiji dva obrázky.
Zájemcům doporučuji stránky jeho Akademie letectví. Nerad bych se chlubil cizím peřím.
Jinak na dané tema je toho plný net . . .
Pokud toto nezabere, tak . .
Leon

Příloha:
klouzání klesání.jpg
klouzání klesání.jpg
[ 60.71 KiB | Zobrazeno 1095 krát ]



Příloha:
polára a režimy aeroplánu.jpg
polára a režimy aeroplánu.jpg
[ 61.55 KiB | Zobrazeno 1095 krát ]



Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 15:18 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.8.2006
Příspěvky: 552
Bydliště: Praha 8
TomHlavinka píše:

Ano je to tak, model takhle jak je z výroby má zbytečně moc velký uhel seřízení. Buď jsi zalepil vop špatně ty a nebo to má výrobce špatně. Doufám že nemáš KIWI :mrgreen: :mrgreen: , kdyby jsi to tak nechal budeš mít těžiště moc vepředu a model bude méně výkonný a při malé VOP (kterou asi nejspíš máš) také špatně řiditelný

Jelikož máš VOP s klapkou, tak nastav klapku, tak aby byla pěkně rovně s pevnou částí - nulová výchylka.
Těžiště nech teď tak jak je, zkus dive test, když bude moc rychle vybírat podlož odtokovku křídla- tím zmenšíš úhel náběhu - a tím zmenšíš úhel seřízení. Až bude vybírat příjemně dejme tomu za 2-3vteřiny (u každého je to příjemně trochu jinak) tak postupně dovažuj model, tak aby klouzal pěkně pomalu a nehoupal a ani nepikoval. VOP celou dobu netrimuj nech v nulové výchylce! Až to bude jakštakš lítat, tak lehce dotrimuj - dolaď kluz. Kdyby byla výchylka na klapce nakonec zase viditelně nahoru nebo dolů, opakuj podkládání křídla. Klapka VOP by měla mít po zalítání nulovou nebo prostě co nejmenší výchylku, jinak je to zbytečný odpor a ztráty (něco málo trimovat však budeš vždy). Jestliže budeš muset mít korekci pod křídlem nakonec moc velkou poletí ti trup šikmo (dokopce) a nezbyde ti nic jiného než VOP stejně uřezat a přilepit "správně"

To je test úhlu seřízení teprve při rovném letu. Jenže jen rovně nelítáš! Často to chce zase trochu změnit kvůli kroužení. Často při rovném letu úhel seřízení vyhovuje, ale v kroužení je malý. To je takové to, že musíš půlku kruhu tlačit a půlku kruhu tahat a to je strašně nepříjemné zvlášť u lehkého modelu. No a jak jsem psal, třetí situace s úhlem seřízení je na šňůře. Nakonec si musíš z těch tří situací udělat kompromis.


Včera jsem dále ladil, podložením odtokovky je dive test ok. Nyní tedy doladit těžiště, na to už včera nebyl čas, pro normální klouzavý let musím mít stále trochu potlaceno. Kam tedy s těžištěm, předpokládám, že dopředu, je to tak?


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 17:05 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.9.2008
Příspěvky: 510
mior píše:
Stručne povedané: Čím ťažší, tým ďalej (ale za kratší čas)

http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?id= ... kratsi-cas


Leon píše:
Troufnu si napsat že jen dřív, ale ne dál
Klouzavost se nemění . . .
Pokud tedy u modelu nedojde zvýšením rychlosti letu ke zlepšenému obtékání křídla vlivem vyššího Re . . . to pak s poměrem Cy/Cx pohne .. .

Ale ak som dobre pochopil, o to Miorovi ide:
že to s pomerom Cy/Cx pohne!

Veď to sám píšeš (ale ja to radšej zopakujem v duchu postupnosti):
- model zaťažíš
- tým dôjde ku zvýšeniu jeho rýchlosti
- vďaka tomu dôjde k lepšiemu obtekaniu
- následkom toho sa zvýši Re
- výsledkom je zmena pomeru Cy/Cx
- a následkom je, že taký model doletí ďalej, ale za kratší čas, ako keď nebol zaťažený

Možno by sa ten Miorov citát dal "vylepšiť":
Čím ťažší, tým ďalej.
Čím ľahší, tým dlhšie.


Ale v logike vecí je to to isté ako Čím ťažší, tým ďalej (ale za kratší čas)

...................................

Zaťažiť model a očakávať, že to "nepohne" pomerom Cy/Cx je podobné, ako zmeniť napätie na wolframovej žiarovke a očakávať, že to "nepohne" jej odporom.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 17:44 
Mazák
Mazák

Registrován: 23.6.2014
Příspěvky: 818
Bydliště: Žďár n. S., ČR
martinni píše:
Včera jsem dále ladil, podložením odtokovky je dive test ok. Nyní tedy doladit těžiště, na to už včera nebyl čas, pro normální klouzavý let musím mít stále trochu potlaceno. Kam tedy s těžištěm, předpokládám, že dopředu, je to tak?
Přesně tak, trochu dopředu. Předpokládám dive-test jsi dělal s výškovkou v nule. (Když test zopakuješ s výškovkou v nule, po posunutí těžiště dopředu ti test může vybírat o fous míň.) Opakuješ postup, až budeš mít klapku výškovky v nule, poletí to vodorovně a test bude tak akorát.

Poznámka: Lepší je začínat ladit s těžištěm spíš vpředu, vzadu to může být i nestabilní a blbě se to řídí. Proto většina výrobců EPO modelů udává těžiště raději dost vepředu. Sice výškovka let trochu brzdí (protože je zbytečně natažená), ale letadlo má dost velkou zásobu podélné stability.

_________________
Laguna, Daidalos, MiniCorado, F3K Edge, Fox 2300, Funtic II, Dingo, F4U Corsair, Bf 109H, Skipper...


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 19:03 
Mazák
Mazák

Registrován: 23.6.2014
Příspěvky: 818
Bydliště: Žďár n. S., ČR
Dovolím si ještě okomentovat obrázek z výše zmiňovaného článku pro klasické provedení dive-testu.

Výškovka musí být před dive-testem nastavena na vodorovný let.

1) Těžiště příliš vepředu - model test příliš vybírá.
Proč vybírá? Protože k vodorovnému letu musí být přední poloha těžiště (těžký čumák) kompenzovaná nataženou výškovkou (tlačí ocas dolů). Jakmile model při klesání zrychlí, rychlejším prouděním tlak do výškovky zesílí, ocas je více tlačen dolů, model klesání vybírá.

2) Těžiště příliš vzadu - model jde do země.
Proč jde do země? Protože k vodorovnému letu musí být zadní poloha těžiště (těžký ocas) kompenzovaná potlačenou výškovkou (zvedá ocas nahoru). Jakmile model při klesání zrychlí, rychlejším prouděním tlak do výškovky zesílí, ocas je více tlačen nahoru, model směřuje do země.
Edit: To je nebezpečná a nestabilní situace! Model se naklání do země = zrychluje. Rychlejším prouděním tlak do výškovky ještě zesílí. Čím víc model směřuje dolů, tím víc je dolů ještě nakláněn. Těžiště přespříliš vzadu bych neměl vůbec připustit. Proto je dobré těžiště začít ladit raději od přední polohy pomalu směrem dozadu.

3) Přiměřená stabilita - model mírně vybírá klesání
Výškovka je jen mírně natažená. Jakmile se náhodně (třeba poryvem větru) model zhoupne čumákem dolů, zrychlí, rychlejším prouděním tlak do výškovky zesílí, ocas je více tlačen dolů, model klesání mírně vybírá a mírně zpomalí. Tím se tlak na výškovku sníží a model se sám srovná. Tíhová síla v těžišti a síla na výškovku jsou opět v původní rovnováze. Podobně když se náhodně zhoupne nahoru, zpomalí, tlak proudění na výškovku klesne a model se opět srovná.

Proto tvrdím, že vlastní test (tj. volné klesání cca 45°) primárně signalizuje polohu výškovky, nikoliv polohu těžiště, ačkoliv poloha těžiště s tím samozřejmě souvisí.

(Samozřejmě jde o zjednodušený výklad, kde se nebere v úvahu klopný moment křídel atd.)


Přílohy:
dive-test-jpg.jpg
dive-test-jpg.jpg
[ 30.84 KiB | Zobrazeno 996 krát ]


_________________
Laguna, Daidalos, MiniCorado, F3K Edge, Fox 2300, Funtic II, Dingo, F4U Corsair, Bf 109H, Skipper...


Naposledy upravil zelkar dne sob 25.04.2020 20:45, celkově upraveno 1
Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 20:05 
Mazák
Mazák

Registrován: 28.2.2014
Příspěvky: 1457
Bydliště: Blatnica, SR
leone píše:
Ak maximálna kĺzavosť hovorí o tom, že ako ďaleko model doletí v čase (m za čas) a minimálne opadanie hovorí, že ako najmenej vytráca výšku (v m/s), tak jedno aj druhé hovorí to isté, nie?

Lebo čím menšie opadanie, tak doletím ďalej, nie? A to je predsa max. kĺzavosť.

Som z toho jeleň!

Je to trošku zavádzajúce, častokrát sa aj ja pomýlim, ale uvediem jeden úplne laický príklad.
Zober nejaké ľahké éro, ktoré vytiahneš do 100m, pri silnom stabilnom protivetre.
Môžeš ho vytrimovať tak, že stojíš na mieste proti vetru a klesáš vertikálne /ako výťah v paneláku/.
Ďalšie stúpanie dáš presne rovnako s rovnakým érom do 100m pri rovnakom vetre, ale vytrimuješ /potlačíš výškovku/, takže valíš normálne dopredu ako delo, ale rýchlejšie /na čas/ klesáš.
Výsledok je taký, že ak odpočítame silný vietor, tak pri prvom pokuse si zaletel X metrov vpred, a v druhom pokuse X + Y metrov pred, a to za rovnakých podmienok.

Ďalšia vec je, že polára vyjadruje určitý pásmo optimálneho nastavenia, lebo môžeš mať vytrimované lietadlo tak, že ho dojíš na minimálnej rýchlosti, ale aj časovo ti bude opadávať rýchlejšie ako keď ho máš vytrimované na optimálny klz. Takže jednoducho povedané, dokážeš aj v mojom pokuse s nejakým modelom to, že ten, čo bude stáť v protivetre na mieste a klesať vertikálne, tak aj ČASOVO môže byť na zemi rýchlejšie ako keď ho pustíš viac na rýchlosti a pôjde vpred.
Každé lietadlo potrebuje nejakú svoju rýchlosť, kde dosahuje určité výkony. Preto mám vždy problém odhadnúť, že keď to letí pomaly a pekne to plachtí, keď pridám rýchlosť, či to nebude plachtiť ešte lepšie. Lebo "od oka" to dosť skresľuje. Ale netreba vetrone dojiť na minimálke, lebo je to neefektívne, aj čo sa týka prenikavosti, aj klzu.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 20:50 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 8.4.2008
Příspěvky: 597
LV píše:
Takto sa nastavuje iba vyosenie motora. Už predtým musíš mať nastavené ťažisko. Rovný let v normálnom horizontálnom lete aj v zrkadlovom...


Matko rošvic. :)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 25.04.2020 20:57 
Celkem nový uživatel
Celkem nový uživatel

Registrován: 28.10.2012
Příspěvky: 76
.... podkládat odtokovku křídla
Bavíme-li se o zalétávání modelu ze stavebnice nebo vyzkoušeného plánku, tak je to nesmysl...tím podložením změníme úhel osy trupu vůči nabíhajícímu proudu a ... zvěšíme odpor trupu !!!! Samozřejmě za předpokladu, že konstruktér modelu při ladění prototypu vyladil úhel křídlo trup tak, aby při nejčastějším režimu letu byl odpor trupu nejmenší. Tuto radu snad nemůže TomH myslet vážně, nebo to Kiwi nemá navrženo správně ?
Nejčastější režim letu...u dopraváku je to let cestovní rychlostí, u modelů větroňů zpravidla let na rychlosti nejmenšího opadání.
Rozdíl mezi letem rychlostí nejmenší klesavosti, resp. klouzání..... u obou režímů chceme letět s co nejmenším úhlem seřízení, t.zn. nejmenším odporem....před mnoha lety jistý amik měl ve svém Nimbusu 2 přečerpávání rtuti z ocasu do trupu a zpět. Aby to uřídil při kroužení, tak si těžiště posunul vpřed, čerpal rtuť k sobě, na přeskok čerpal do ocasu, těžiště vzad, tím menší úhle seřízení (trimoval těžší na hlavu), tím menší odpor...moc se to tak neujalo....
Je zde mnoho nepochopení.... celé je to o optimalizaci seřízení k dosažení ..... ale čeho ???? No přeci nejmenšího odporu modelu a tím i jeho "výkonu".... že ovšem nejmenší možný odpor dostaneme za cenu ztráty stability je až druhá věc !!!!

Poznámka moderátora:

Jak se později vysvětlilo, je KIWI v pořádku. Dotaz je na jiný typ modelu. Došlo tedy k změně, která by KIWI mohla poškodit .


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 26.04.2020 8:21 
Zkušený debatér
Zkušený debatér

Registrován: 29.10.2014
Příspěvky: 397
Bydliště: Litovel - Rozvadovice
JiriB píše:
.... podkládat odtokovku křídla
Bavíme-li se o zalétávání modelu ze stavebnice nebo vyzkoušeného plánku, tak je to nesmysl...tím podložením změníme úhel osy trupu vůči nabíhajícímu proudu a ... zvěšíme odpor trupu !!!! Samozřejmě za předpokladu, že konstruktér modelu při ladění prototypu vyladil úhel křídlo trup tak, aby při nejčastějším režimu letu byl odpor trupu nejmenší. Tuto radu snad nemůže TomH myslet vážně, nebo to Kiwi nemá navrženo správně ?
Nejčastější režim letu...u dopraváku je to let cestovní rychlostí, u modelů větroňů zpravidla let na rychlosti nejmenšího opadání.
Rozdíl mezi letem rychlostí nejmenší klesavosti, resp. klouzání..... u obou režímů chceme letět s co nejmenším úhlem seřízení, t.zn. nejmenším odporem....před mnoha lety jistý amik měl ve svém Nimbusu 2 přečerpávání rtuti z ocasu do trupu a zpět. Aby to uřídil při kroužení, tak si těžiště posunul vpřed, čerpal rtuť k sobě, na přeskok čerpal do ocasu, těžiště vzad, tím menší úhle seřízení (trimoval těžší na hlavu), tím menší odpor...moc se to tak neujalo....
Je zde mnoho nepochopení.... celé je to o optimalizaci seřízení k dosažení ..... ale čeho ???? No přeci nejmenšího odporu modelu a tím i jeho "výkonu".... že ovšem nejmenší možný odpor dostaneme za cenu ztráty stability je až druhá věc !!!!



nic jsi nepochopil Ivane, nic jsi nepochopil!! Nebo možná četl každý pátý příspěvek. Je zajímavé, jak se vždy k vláknům o teorii a nebo pravidlech všichni bezhlavě vyjadřují a stavební vlákna zejí prázdnotou..

Proboha neladíme zde Kiwi, ale úplně jinou RESku!! Jejíž jméno autor problému neřekl, protože jej asi nechce poškodit!
Než jsem Kiwi pustil do světa ladil jsem jej rok a půl, nemusím pak mít během jedné sezóny několik typů modelů v nabídce....
Vše je popisované ve vlákně o Kiwi, takže kecy že Kiwi není navrženo správně si nech od cesty!!

Samozřejmě že musí měnit úhly, protože buď testovaný model není podle "plánku" a nebo autor stavebnice nic vyzkoušeného nemá...
Co by jiného asi taky měnil?? Panáčka v kabince nebo nálepky na křídle?? Dopraváky a nebo akrobaty s motorem sem prosím už netahejte. Bavíme se zde o úplně jiných letadlech fungujících v úplně jiných režimech a jiných podmínkách letu.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 26.04.2020 9:58 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.8.2006
Příspěvky: 552
Bydliště: Praha 8
TomHlavinka píše:


nic jsi nepochopil Ivane, nic jsi nepochopil!! Nebo možná četl každý pátý příspěvek. Je zajímavé, jak se vždy k vláknům o teorii a nebo pravidlech všichni bezhlavě vyjadřují a stavební vlákna zejí prázdnotou..

Proboha neladíme zde Kiwi, ale úplně jinou RESku!! Jejíž jméno autor problému neřekl, protože jej asi nechce poškodit!
Než jsem Kiwi pustil do světa ladil jsem jej rok a půl, nemusím pak mít během jedné sezóny několik typů modelů v nabídce....
Vše je popisované ve vlákně o Kiwi, takže kecy že Kiwi není navrženo správně si nech od cesty!!

Samozřejmě že musí měnit úhly, protože buď testovaný model není podle "plánku" a nebo autor stavebnice nic vyzkoušeného nemá...
Co by jiného asi taky měnil?? Panáčka v kabince nebo nálepky na křídle?? Dopraváky a nebo akrobaty s motorem sem prosím už netahejte. Bavíme se zde o úplně jiných letadlech fungujících v úplně jiných režimech a jiných podmínkách letu.
Kiwi to není, přesně tak, je to Starmade první generace. Chyba je u mě, ve stavbě, někde se vloudila chybička, v konstrukci nikoli! Už vím asi i kde se chybka vloudila. Zkrátka se mi rozhodil úhel nastavení a děkuji TomHlavinka, Zelkar a dalším za osvětlení postupu pro alternativní a klasický dive test. Už mám pocit, že jsem trochu pochopil vztah úhlu nastavení a těžiště.

Jinak podotýkám, že i při ladění se daly většinou zalétat 3 minuty, nejvíc 4:40, vše okolo sedmé večer, moc termiky myslím nebylo.

Ještě mi přišel dobrý následující článek, pro uvědomění si směřování sil vztlaku a polohy těžiště a nastavení výškovky.

http://www.rcex.cz/?p=3797


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 68 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5  Další

 


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

 

  Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group  Český překlad – phpBB.cz 

 

NAVRCHOLU.cz