Minulý týden jsem konečně dokončil překlad fascinujícího příběhu chlapíka, který na přelomu tisíciletí dostal s předstihem na internet téměř 20.000 hudebních alb.
Je to taková moje "guilty pleasure" viz. předmluva k překladu. Vzpomínka na divoké "empétrojkové" časy a navíc to byla docela výzva - 8395 slov (30 normostran).
Tak třeba se to bude líbit i někomu jinému než Pepinovi
Odkaz na článek.

_________________
Martin 'PiNa' Pilný
http://www.PiNa.cz

Citace z článku: "Věděl o tom, že manažeři byly znepokojeni úniky nahrávek před jejich oficiálním vydáním."

Už se mi nějak ani nechce ten sáhodlouhý překlad číst .

Chybička se vloudila, opraveno. Díky.

_________________
Martin 'PiNa' Pilný
http://www.PiNa.cz

Tak stane se......
Skleničku něčeho dobrého po ruce a začti se. Opravdu to stojí za to. Něco podobného v trafice nenajdeš.

pepinovi se ten článek líbil , díky

muj názor je ale takový, že je fajn, že už nestačí na chleba jen vydat desku, ale je třeba na chleba být v terénu--koncerty.

navíc celá technologie cd--dvd--opravdu to potěší, když si koupíš origo cd, nebo dvd, pak si ho chceš pustit znovu po pár letech a přístroj ti napíše--cd--dvd--eror, nebo se poruznu seká .

třeba se pletu, třeba ale ne, loni jsem byl v berlíně na koncertu yello, kdyby měli prašule jen z prodeje desek, nikdo by je nikdy na živo neviděl, bo tak to měli v dobách před mp3 kových třeba právě oni.

to samé Tito a Tarantula v Hamburku--taky by se vyprdli na to harcovat se do evropy.

A nebyl by ke stažení celý ten text třeba jako jeden PDF soubor?
Taky bych to raději četl třeba v Kindlu, než procházet spoustu jednotlivých mikrodílů na webu...

Tak jsem to tedy zkusil. Hned další větou "Slyšel o zaměstnancích, kteří byly zatčeni za zpronevěru inventáře firmy." moje snaha nadobro skončila. Je jen dobře, že nic takového v trafice nenajdu.

Ale najdeš. Pravopis dnes už nezvládají ani profi novináři...

Ale ten překlad je jinak dobrý počin a zajímavé čtení. Autorovi za to dík

Navíc do diskuse pod prvním dílem dal někdo odkaz na anglicky psaný originál, když tě tak moc škádlí češtin můj kobyla

Jako PDF soubor ne, ale můžeš si to naposílat do Kindle přes Push To Kindle.
Určitě existují i další služby jako Pocket a podobně, ale Push To Kindle se mi osvědčilo nejvíc.

_________________
Martin 'PiNa' Pilný
http://www.PiNa.cz

Já ti naprosto rozumím a přiznám se, že mě po obou tvých komentářích polilo horko - už je to samozřejmě opravené.
Na druhou stranu, kdyby sis přečetl některé mé předchozí překlady a texty, tak by ti muselo být jasné, že se jedná o překlep, přehlédnutí. Chybu, kterou spell-check neodhalí a ne o neznalost pravopisu a jeho elementárních pravidel. Nutit ke čtení tě samozřejmě nebudu, ale odsoudit na základě dvou zcela jasných překlepů celý text mi nepřijde úplně fér.

_________________
Martin 'PiNa' Pilný
http://www.PiNa.cz

Díky Pepine. Já mám (obrazně) plný sklep cédéček z doby, kdy jsem si hudbu ještě kupoval. Přes 1000 jich určitě bude. DVD disky mě minuly. Celou dobu byly jako v bavlnce, takže nemají žádné škrábance a zatím jsem neměl žádný výraznější problém s jejich přečtením/přehráním. Obvykle stačilo vyčistit čočku a mechaniku v přehrávači, disk otřít mikroutěrkou a hrály zase jako za mlada Ale pravdou je, že dneska už v drtivé většině poslouchám jenom FLACy z dedikovaného transportu a jsou to obvykle verze, které hrají výrazně lépe než původní CD.

_________________
Martin 'PiNa' Pilný
http://www.PiNa.cz

Tohle je různé... Extrémním příkladem jsou Beatles, kteří podle mnoha kritiků udělali opravdu dobré desky až v období, kdy se z více důvodů na koncerty vykašlali - Sgt. Peppers, White Album či Abbey Road, ale samozřejmě se podobné případy najdou i u méně významných skupin.

Skutečně se nedá říct, že by byla jasná úměra mezi koncerty a řekněme kvalitou a osobně si myslím, že propad průmyslu CD/LP hudbě spíše uškodil. Koncerty prospěly jen někomu, ale navíc to hodně zvedlo "moc" majitelů rádií a později playlistů na stream službách, což už je hodně složité vnímat pozitivně

Ten propad musel zákonitě přijít. Vinyly neměly na počátku oproti CD žádnou šanci. To, že následně hudební průmysl cédéčka cenově totálně přestřelil a nakonec je kvalitativně deklasoval kompresí a digitálním legem ve formě Pro Tools, za to si může sám. Nedostatek peněz s sebou nese důsledky. Jenom namátkou: hraje se na jistotu; zvukaři se se zvukem tolik nemazlí; nenahrává se v akusticky zajímavých prostorách, není propagace atd. K tomuto tématu vřele doporučuji výbornou knihu Grega Milnera - Perfecting Sound Forever: An Aural History of Recorded Music. Snadná dostupnost hudby (YouTube a streamovací služby) všechno ještě víc komplikuje. Proč utrácet za kvalitní nahrávky, když většině lidí stejně bohatě stačí MP3 kvalita a dalo by se pokračovat dál a dál. V případě hudebního průmyslu holt více něž kde jinde platí, že dobře už bylo a zlaté časy se nikdy nevrátí.

_________________
Martin 'PiNa' Pilný
http://www.PiNa.cz

Pamatuji se na návštěvu studia Nočního proudu v říjnu 1989, kde jsem viděl svůj první CD přehrávač. A šlo skočit na skladbu 5, na skladbu 7, na skladbu 2. ZÁZRAK!!!
Nahrávky byly i na Betamaxu, atd... Ale studiový gramofon velký jako pračka tam byl taky.

Já taky netvrdím, že si spoustu věcí lidé z "gramoprůmyslu" nepodělali sami, v tom souhlas.
Jen mám dost problém souhlasit s těmi dost častými názory ve stylu, že to je vlastně dobře, protože se více koncertuje, atd - já tohle pokládám za klasické "lhaní sám sobě"...
Mimochodem bych řekl, že dost nešvarů v masteringu ve stylu "loudness war" vzniklo spíš až jako reakce na nástup MP3 a změnu trhu, kdy sílil význam FM rádia, což právě tu "loudness" vyžadovalo a není moc fér tvrdit, že se hudební průmysl tímto odrovnal. Pořadí bylo spíše opačné a v době nástupu internetového pirátství zdaleka komprese a další nešvary nedosahovala do takových extrémů.

Zkrátka a dobře, dokážu se současným stavem žít, ale neberu názory, které ho idealizují, podle mě to hodně uškodilo i hudbě jako takové, nejde jen o problém vydavatelů.