Tak jsem konečně zase v Čechách.
Jinak k závodům a počasí. Minulé ročníky byly vetšinou takové, že první den bylo na naše poměry vedro a bezfuk a druhý den zima a rvalo se všechno železo do letadel, aby se v šíleným fučáku mohlo alespoň stát. Tento rok se počasí vytáhlo. Oba dva dny byl vánek do 3m/s a krom rána bylo teplo akorát. Odrazilo se to i v létání. Téměř všichni nalétávali časy do plného a u prvních 15 závodníků rozhodovaly o pořadí jen házecí úlohy.
Po příjemném banketu se mě ráno moc vstávat nechtělo. Navíc jsem měl v neděli letět hned v prvním kole. Podle pořadatelů se mělo začít létat v 9 hodin. Naštěstí jsme byli v Itálii, kde to mají časové plány jen orientační, tak jsem si to do půl desáté stihl vše včas připravit. Termika po ránu nebyla. První úloha (3 x 200 s) se létala hlavně na výkluz. Občas se dalo nalétnout jen do slabé nulky. Tato úloha se nepovedla jen Honzovi, jinak si s ní všichni obstojně poradili.
Kluci z Prahy si to užívali. U Petra bylo vidět, že ho to zase po létech opět baví. Asi si dát občas pauzu není na škodu. U mě by to ale byl zřejmě konec s házedlama, protože už teď na mladý borce rychlostně ztrácím. Naštěstí je furt můj Fireblade lepší než pilot a nějak se to vyrovná
.
Honza měl každý den jedno větší nedolétání a v součtu ho to vyneslo na 38. místo. Potěšit ho však mohou body, protože po přepočtu má skvělých 95,3%.
Martin měl jen dvě menší zaváhání v neděli, jinak se mu se Snipem daří. Sice obsadil 22. místo, ale veze si 98,4 %.
Petr měl prekérku jen v úloze poslední tři lety, jinak vše nalétával bez problémů. Body, co ztratil, byly jen z házecích úloh. Vyneslo ho to na 12. místo.
O příčku lépe dopadl Tomáš. Ten si veze ze soutěže nakonec dvě záplaty v křídle. Už je s opravami jak mechanici na F1, kde je výměna pneumatik ve vteřinách, tak i on se stejnou lehkostí a rychlostí látá záseky. Oba dva dny se mu neskutečně dařily rychlé hody. Trefoval se do signálů a přesně házel. Jeho největší skalp byl Cederik Duss, kde mu na na velkém žebříku nadělil 1s! Nebýt jednoho špatného záseku, kde se letadla zachytila a spadla až na zem, tak by mu to vyneslo umístění nejhůře do 5. místa. Takto byl 11. s 99,85 %.
Já se stejnými body, ale lepší škrtačkou byl 8. Na mě se podepsaly vánoce, velikonoce a lenost a ve všem jsem byl pomalý. Do příštího týdne na Chrudim musím trochu potrénovat na vlky, kteří určitě trénují celou zimu.
Moc novinek jsem neviděl. Jediná staronová novinka byl Snipe 2. Má to větší šíp křídla, trup už je logičtěji laminovaný jako celek. Opět úžasně vymyšlený ballastní systém. A co mě udivilo nejvíce, tak má baterie posunuté ke křídlu. Pořadí od čumáku je pak: přijímač, 4x servo a baterie. Jak to létá zatím ze svých zkušeností nevím. Cederik mě jen říkal, že je to lepší do větru a dá se opět výš vyhodit. Ono je těžké vylepšovat dokonalé.
O Conceptu 5 jsem se už zmiňoval. To co jsem se o CX 5 dozvěděl od Frantíků mě ještě potvrdily i další závodníci. Zřejmě je zatím neustále nejpovedenější CX 3.
Viděl jsem tam i pár pokusů od menších výrobců. Všichni mají problémy s povrchem, když mají zmáčknuté jádro. Proto se chodili dívat na posledního Fireblada od Jarka, který dokáže vyrobit povrch jak kdyby to byl vylaminovaný sendvič.
Na konci se mě stala nepříjemnost, která mě velice mrzí. Závodník při hodu za téměř bezvětří rozloupnul křídlo. Jsou to jen stroje a občas se to stane. Nehledě na to, že já jen slyšel dvě rány a myslím si, že si škrtnul při hodu o zem. On a jeho pomocník tvrdí, že ne, ale opravdu nevím. Navečer za mnou závodník došel, jestli nemám náhodou číslo na výrobce. Ptal se mě s čím létám já. Já mu ukazoval, ohledně jako všem, své Fireblady a že s ním déle spolupracuji a že si myslím, že má s Vladimírem nejlépe zvládnutou technologii jádra. Večer mě přišla výhružná sms s urážkama, že jsem nevěřil vlastním očím. S jeho obchodním partnerem jsem měl pohovor co se stalo a i díky němu zatím nebudu zveřejňovat došlou zprávu a jeho jednání. Praktika jeho jednání je opravdu přes rámec slušného chování, kterou jsem za roky u všech F3 nikdy nezažil. Poučení je, že už nikdy nebudu dávat žádná čísla
NA závěr jem zapoměl na jednu důležitou zprávu. Ani jsme tomu nevěřili, ale Tomáš, Honza a já si opravdu vezeme placky! Jen pro zpestření jsme se po prvním kole zapsali jako družstvo. Když jsem vedle naších jmen viděl samá velká jména, tak se mě do toho ani nechtělo. A na konci celého ceremoniálu začali říkat naše jména, že jsem v družstvech vybojovali bronzovou příčku! Je to první placka z F3K v Eurocontestu pro Honzu i Tomáše. Kdyby jsme nemuseli frčet domu, tak by jsme to tam ještě řádně oslavili:-) Přelétali nás jen Francouzi a Švýcaři.
Závod byl jinak moc fajn. Až si zase za dva roky odpočinou záda a zadek od nekončící cesty, tak se tam opět rád podívám.
Fotky nějak přeberu a zveřejním.