Upozornění: Příspěvek není určen pro fajnšmekry a citlivé povahy, protože popisuje některé opovrhované postupy.
Mám dvě nabořená křídla MiniCoráda, obě mají pořádný sekanec až po nosník (vlivem nárazu do větve) a dalších cca 20 cm náběžky je mírně pocuchaných. Uvažoval jsem o vyříznutí části z jednoho křídla a vlepení do druhého. Jenže defekty se částečně překrývaly a když to podělám, nebude už k ničemu ani jedno z křídlel. Studoval jsem doporučované postupy oprav, obrázky atd. Telefonicky jsem to probíral dokonce s panem Kapuscinským. Nechat si udělat pracnou profiopravu za cenu nového křídla nedávalo smysl. Takže křídla rok ležela, protože jsem si na tak složité postupy sám netroufal. Nakonec uzrála myšlenka, že horší to už nebude, tudíž to zkusím opravit metodou „žaves“ (aneb žádné velké sraní, jak říkával můj táta).
Nejdřív jsem co nejlépe narovnal pomačkaný materiál (sklo-herex). Ze spodu jsem navrtal do křídla (mezi náběžku a nosník) díry průměru 9mm, vždy asi 4 cm od sebe. Do nich jsem foukl nízkoexpanzní montážní pěnu a zafixoval jsem tvar křídla. Dával jsem dobrý pozor, aby pěna mohla otvory expandovat ven. Bylo mi jasné, že když fixaci udělám blbě, křídlo se nafoukne. Pěnu nad otvorem jsem občas odstraňoval, přibývala tam i po několika hodinách. (Měl jsem ovšem křídlo namáznout vazelínou nebo voskem, aby se od pěny nezasvinilo – to jsem trochu podcenil.)
Ráno výsledek předčil očekávání. Drželo to velmi slušně, menší vybouleninu jsem bez problému silnějším tlakem zamáčkl. Pevnost a pružnost na stisk mi přišla úplně stejná jako ve zdravé polovině křídla. Trochu jsem to obrousil, dolíky ve zkrabacené části a vrtané otvory jsem zarovnal rychlým expoxidem s bohatou příměsí mikrobalónů. Po zatvrdnutí jsem znova povrch zabrousil a zkusil jsem křídlo vyvážit. Na druhém konci křídla byl potřebný přívažek pouhých 5 g!
Zálet proběhl úplně v pohodě.
Uvažoval jsem o tom, že to už takhle nechám, pro katolické lítání by to asi stačilo. Ale protože je to letadlo na blbnutí a dostává zabrat, nakonec jsem pro jistotu náběžku přetáhl tenoučkým rovingem, opravené místo zpevnil přelaminováním, obrousil a nastříkl akrylátem ve spreji. Přívažek tím stoupl na 10 g - měl jsem totiž jen dost těžké sklo a s nástřikem barvy nemám zkušenosti. Pro vyvážení jsem vlepil dovnitř druhého konce křídla olověný pásek. Při pohledu zblízka je oprava trochu vidět, ale není to kvůli zavrhované pěně
Důvodem je příliš silné sklo a nezkušenost v lakování.
Celkem mi to zabralo čtyřikrát hodinku práce. Druhé křídlo opravím určitě stejně. Na výstavu ani na závody to nepůjde a lítá to jak fík. A vovo tom to je…
Naposledy upravil
zelkar dne ned 12.05.2019 10:23, celkově upraveno 1