Dnes jsem narazil na chybějící díru v přepážce trupu. Vrtačka se tam žádná nevešla, ani hřídel od Dremely. Tak jsem vymyslel jednoduchý prodloužení vrtáku na cca 30 cm. Na nastavení jsem použil 3 mm vypichovací drát ze skláren ale stačí i svářecí. Jako spojka stačí sériová spojka kabelů. Existuje asi v 6 průměrech. Do nich se dá vrták a prodloužení zamáčknout, zalepit nebo zapájet a dá se to udělat minimálně šmajdací během pár minut.

Vrtaky sa bezne predlzuju, ale robi sa to inak. Do tela vrtaka sa navrta v sustruhu mensim vrtakom diera do ktorej sa vlozi predlzovacia cast a a tieto casti sa spajkuju natvrdo.

Pánové, ta vypichovačka se neohne, je to tvrdej matroš, takže ohnutí nehrozí. Ale ten svářák či jinej drát a ještě ho vyhřát na bláto tvrdým pájením, to je na následování pokusů Veky.
Těma vypichovačkama se při výrobě křišťálových lustrových ověsů propichují díry do křišťálu pro drátový závěsy. Ohřátím se křišťál uvede do takovýho polokašovitýho stavu jako třeba vidíte u foukačů skla.

Ake vyhriatie na blato, ked telov vrtaka je blato/stopka/, nie je kalene, inak by si do neho nenavrtal dieru. Volakedy sa tela vacsich vrtakov aj bezne sustruzili na mensi priemer, aby sa zmestili do tych malych skucovadiel soc vrtaciek. Ono takto predlzeny vrtak treba nasledne vediet aj pouzit.!
A takto predlzene vrtaky ako ja uvadzam zasadne pouzivam na vrtanie hlbsich dier, ked uz nestaci samotny vrtak . Taketo vrtanie mi naozaj nemoze plesnut po hlave, ale riziko, ze sa zasekne vrtak nakoniec v diere tam je.

A nebude to spíše tím, že klasické vrtáky bývají kalené jen povrchově, myslím pár setin?

Nejsem si jistý, ale hodně tvrdý materiál když už ne slavné radeco, tak i zalomené závitníky jsou hodně tvrdý matroš.