Vážení, zkoušel jste někdo vyrobit rozměrově stejný polystyrénový křídlo s potahem 2 mm balzou a přesně to samý s potahem 0,8 mm dýhou Abachi? Zajímalo by mě, jak to vychází váhově. Většina lidí tvrdí, že balza vyjde podstatně lehčí, ovšem odzkoušený to má málokdo.
Takže mě nezajímají nějaký dohady ale reálná zkušenost lidí, kteří to mají odzkoušený, třeba z nějaký polosériový výroby jednoho typu křídla.
Díky
Jirka

Jirko netuším , k čemu to potřebuješ vědět . Ve finále totiž hodně záleží na tom, čím budeš lepit,jestli budeš vakuovat,
jaká bude povrchová úprava (balza saje víc) . Nejlepší je si udělat vlastní vzorky s kompletním postupem .
Váha , kterou ti někdo řekne může v tvém postupu činnosti znamenat dost odlišný údaj od tvého výsledku.
Navíc váha dřeva taky není neměnný údaj.A průměrné měrné váhy dřev předpokládám snadno dohledáš.

Hele je holý fakt, že v době rozmachu RCEK kategorie se balsou potažený Magic od Reicharda dal hravě udělat k 500g minimu zatímco Leoš Svoboda se u podobně velkého modelu s dýhou pohyboval nad 600g.
Takže ano, s balsou se dá dostat na menší hmotnosti, to není žádná teorie. S Leošem Svobodou jsem debatoval jedno nestandardní křídlo a také mi potvrdil, že to s balsou lehčí je a že dýhu užívá z trochu jiných důvodů, tohle na diskusi asi opravdu není.

Jinak ale platí to, co psal dudaj, přesné stanovení je na delší debatu, záleží na poměru tlouštěk, na způsobu lepení, povrchové úpravě atd.
Mimochodem co vím, tak zmíněný Reichard balsu na PS lepí kombinací purexu a kontaktního lepidla ve spreji, zatímco Leoš klasicky vakuuje epoxy - i tady je rozdíl.

Navíc není balza jako balza - i v rámci ní jsou značné rozdíly v hmotnosti.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Dobře, jde mi vlastně jen o to, zda bude rozdíl na váze nějak zásadní. Křídlo Z-XII, 2.4m, střed 510 mm, konec 190mm. Trochu jsem to počítal a balzák mě vychází suchej, pokud vyjde těžiště na 7,5 - 7,75 kg. Jde mi o to, aby dýhovej nebyl o půl kila těžší.
Takže tlošťky jsem psal, balza kolem 120g, Soundal 66 roztahanej pravítkem "do sucha" a druhá strana postříkaná pičifukem vodou, vakuování. Polyš, žebra pro trubku, nábežka stojna a vylepení křidýlek neuvažovat, v obou případech by bylo stejný. Dýha i balza před lepením protažená na egalizáku 320-kou pásem, takže zcela hladká a netřeba po nalepení brousit. Finál Solartex jedný barvy, na něm imatrikulace a nic dalšího, prostě jak byly Z-XII-ky vyvedený.
Jirka

Stavěl jsem RC-A spaláka a křídla o R-1700mm, u trupu kořen 380mm, potah balsa-1,5mm, lepení Purex Standart, zátěž na šablony cca 80kg na půlku křídla a model vyšel lehčí o 750g, než podobný s dýhou. Jen už nevím, jaký rozdíl dělala pouze křídla. Počítám cca půlku.

Balza bude učitě lehčí.
Na materiálu cca 30-50%
Podle toho co použiješ za konkrétní typy dřeva
Dýha běžně okolo 500-700kg na kubík
Balza cca 120kg na kubík
Zase u balzy musíš použít větší tloušťku materiálu.

Většina lidí dýhu používá kůli velkému formátu. Z balzy musíš slepit plachtu.

_________________
www.havelaircraft.cz
info@havelaircraft.cz
Facebook- Havelaircraft

Dýhovej potah z nebroušený 0,8 mě vychází 1,24kg (zvážen vzorek), z 2 mm balzy 120g 0,85kg (výpočtem) . To je nějakejch 400 gramů a na plošným zatížení letadla s plochou přes 2m2 téměř zanedbatelný rozdíl. Udělám to z dýhy, kór když mám zásobu.
Jirka

Navíc balza čím lehčí tím víc je ochotná se nacucat lepidlem a musel bys to penetrovat lakem...

_________________
jyrry.webnode.cz

Proč? Když nastěrkuješ 66-kou polyš, stáhneš ho "do skorosucha" a narosíš balzu, tak je lepidla stále stejně jako u dýhy. Vím, většina to dělá opačně, ale když jsem tohle vrstvení zkoušel, tak i s tak málo lepidlem jsem musel sem tam někde loupat venkovní jádro polyše, protože se 66-ka procucala. Byl jsem línej hledat igelit.
Ale už jsem rozhodnut pro dýhu.
Jirka

Krom toho dýha je o dost pevnější, než balsa, jak na otlak, tak na vryp. Slepení plachty balzy má taky svoje specifika, spoj prkének je tvrdší, při broušení může vzniknout různá tloušťka potahu. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych po vakuování nemusel povrch brousit. Používám na potah jen dýhu a lepím za vakua epoxy L160(285) + mezi dýhu a PS jádro skelnou tkaninu. Takto je křídlo odolné i na krut. Jen Soudalem je křídlo měkké, dělal jsem vzorky. Lisovat mezi dvě desky, vakuovat...

Na zmáčknutí nepomohlo ani přelaminovat 80-tkou sklem.

Váha se dá ušetřit ale taky výběrem menší tloušťky dýhy, místo 1,2 použít třeba 0,8(0,6)mm. Nebo vypustit dýhu i balsu a na XPS navakuovat přímo sklo... mě tak váha klesla cca o 40%.


ZZ

_________________
www.rckozmodrom.com

Nojo, ale ty porovnáváš soutěžní "brus" s polomaketou létající rychlostí slimáka a "žiletku" s profilem tlustým přes 50 mm. V 80-tých letech jsme taky lepili křídla na F3D epoxydem (polyš, balza, potah 30-ka sklo). Po několika "výbuších křídel" jsem přešel na LA-tmel, což bylo trvale "gumový" kontaktní lepidlo a od tý doby výbuch žádnej. Křídla v zatáčkách mávala ale nikdy nevybuchla. Tím LA-tmelem byla křídla potažená hned, stačilo stáhnout přes noc do negativních polyšů a druhej den se laminoval povrch. To křídlo mělo rozpětí kolem 1,3m, tloušťku u trupu 22 mm a na konci 16 mm. Pyloňák vážil 2,2-2,3kg a kolik g dokázal v zatáčce na 1. pylonu udělat při náletový rychlosti 240km/h jak se tenkrát lítalo, už nevím.

Nevím, co tím myslíš...

Dýhu mám 0,8 mm. Ale s tím laminováním skla přímo na polyš, no nevím... Když jsem kdysi dělali tyhle pokusy, tak aby mělo křídlo pevnost srovnatelnou s pevností polyš, 2 mm balza a třicítka sklo s 110BG15, tak muselo být vrstvení 100-60-30 a to bylo vždy těžší, než s potahem balzou. Proto tuhle technologii tenkrát nikdo nepoužíval. Ale nevylučuju, že se od tý doby něco nezměnilo, třeba lepší epoxyd kterýho stačí podstatně míň.
Jirka

Dělám modely už jenom z XPS . Přetmelím lehce naředěným šlehaným tmelem a dvě vrstvy 50 skla - každou zvlášť a jemně přebrousit .
Cena materiálu pár korun, vyfrézuji tak, aby materiálu XPS nebylo zbytečně moc .