Ačkoli snad už nejsem zcela začátečník, chtěl bych se zeptat zkušenějších kolegů - modelářů:

Ale nejdřív základní podmínky:
- rekreační motorový model, tedy nikoliv akrobat
- všechny řídicí plochy nastaveny do neutrálu, přesněji - ruce nejsou na knyplech

U svých modelů se snažím model seřídit tak, že je-li plyn přibližně v půli, tak model nestoupá ani neklesá, tedy udržuje výšku.

Uberu-li plyn na rozumnou míru, tak model mírně klesá, přidám-li, tak mírně stoupá.

Ano - vím, lze to ovlivnit sklonem motoru a taky mixem plynu do výškovky tak, že se model v poměrně širokém rozsahu rychlostí chová neutrálně.

Ale ...

Přesto jsem se setkal s tím, že někteří modeláři musí neustále tahat za výškovku, jinak by model klesal. Možná při plném plynu tolik neklesá, ale jinak jo.

Setkal jsem se s tím i v simulátorech, kdy některé modely jsou nastaveny tak, že dělají přesně to samé a některé létají tak, jak jsem to popsal v úvodu - tedy více-méně udržují výšku.

Jak to má být správně?

Děkuji.

Správně je to tak, jak ti to vyhovuje ..... na to, na co se ptáš není "pravidlo", resp. jen to jedno co jsem napsal na začátku...
Jak píšeš o tom klesání, tak se trimuje akrobat, zjednodušeně řečeno, nastoupat, stáhnout motor, po kouli dolů a trimovat tak, aby to letělo rovně dolů bez zásahů do řízení....pak na plný plyn nahoru a seřizovat sklon motoru tak, aby to jelo nahoru bez zásahů do řízení.....
... a když pak s takto seřízeným modelem letíš rovně a pustíš řízení, tak klesá, resp. aby letěl v horizontu, musíš trošku táhnout....
Už se tím netrap a létej tak, aby to byl relax ...
ahoj J.

Nastavuji tak, aby model i při plném plynu nestoupal. Jednak je příjemnější natáhnout, než potlačovat pro dodržení letové hladiny a za druhé lépe se mi drží model v letové hladině po ukončení zatáčky. Neumím si představit, že bych dělal nízký rychlý průlet s modelem nad zemí a musel pro držení výšky potlačovat. Asi bych ho velmi rychle uzemnil .

Čistokrevný akrobat se soumĕrným profilem a mající seřízení "vše v nule" pri kormidlech v neutrálu nepoletí bez ztráty výšky při jakémkoli plynu, protože křídlo se soumĕrným profilem nebude při nulovém úhlu ná bĕhu vyvozovat žádny vztlak. A to platí obecnĕ.
Naproti tomu při nesoumĕrném profilu u "neakrobata" vždy bude určitý vztlak i při nulovém úhlu nábĕhu, dokonce i při mírnĕ záporném, takže tam bude významná souvislost mezi tahem motoru a rychlosti letu a vztlakem (kvadratická). Ale zobecnit to nelze, je to velmi závislé od konkrétního profilu a úhlů zeřízení ploch a motoru.

Jinak já trimuji akrobata tak, aby v kolmém stupavém nebo střemhlavém letu letĕl po přímce, ve vodorovném letu pochopitelnĕ musím mírnĕ tahat, na zadech tlačit. Pokud bych ho seřidil tak, že vodorovnĕ poletí s výškovkou v neutrálu, tak na zadech bude silnĕ klesat a v kolmém letu nepoleti rovnĕ. Takže u akrobata neni vyhnutí, musi se v normálu vždy trochu tahat a na zadech trochu tlačit aby letĕl rovnĕ. Míra toho taháni/tlačení taky dost závisi od polohy tĕžištĕ, při přední centráži se musi víc a naopak.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Jestli trošku můžu. U nesouměrných profilů sohlasím z výše uvedeným. Je to opravdu na modelu a pilotovi, jak mu to vyhovuje. U souměrného mám éro seřízeno tak, že od určitého plynu pokračuje éro vždy v posledním jakémkoliv udaném směru. A to i ve vodorovném. Pokud ne, tak je něco špatně. (motor, seřízení, těžiště, nebo je éro zkroucené) Pravda je, že je příjemnější ve vodorovném letu mírně tahat a na zádech mírně tlačit, ale toho dosáhnu malým posunutím těžiště v před.

Ale ano, můžeš , zde se může vyjádřit opravdu každý.

Nicméně s posledním si dovolím trochu nesouhlasit.

Ano, je pravda, akrobat se soumĕrným profilem musí být seřízen tak, aby s kormidly v neutrálu pokud možno co nejdéle pokračoval v udaném směru. A já si správnost takového seřízení kontroluji právĕ v kolmém stoupavém nebo střemhlavém letu - nesmí s kormidly v nule nikam uhýbat. Z hlediska seřízeni draku je víc určujíci ten střemhlavy let, ale se staženým plynem, aby vektor tahu motoru nemĕl na smĕr letu vliv. Pokud střemhlavě leti rovnĕ, ale nahoru po vrtuli uhýba, tak se to musí korigovat vychýlením osy motoru, nebo korekcí stranové a výškové polohy těžištĕ (například dovážením konce křídla). Takhle seřízený model je pak opravdu dostatečnĕ neutrální.
Jenže fyzika nepustí a 100% neutralita by mohla beze zbytku platit pouze v beztížném stavu. Zemská gravitace je totiž všudypřítomná "sfiňa" a letouny ji musí překonávat vztlakem svých nosných ploch, tedy především křídel, častečnĕ trupem, v nĕkterých koncepcích i VOP.
No a pokud mají křídla soumĕrný profil, tak pří nulovém úhlu nábĕhu mají vztlak Cy=0. To je prostě fakt a lze to vidět z poláry jakéhokoli takového profilu. Je to křivka s levým vrcholem v nulovém úhlu ná bĕhu, kde je pouze čelni odpor Cx>0 a je soumĕrna podle osy X. Například je vidĕt zde https://www.airspace.cz/akademie_letect ... h-profilu/ .
Nejlepši akrobatické profily mají často ten vrchol poláry plochý a nevyrazny, takže v dost velkém rozsahu úhlů ná běhu se sice vyraznĕ mĕní součinitel vztlaku Cy, ale siučinitel odporu Cx jen minimálnĕ (koukám, že on to tam má označeno Cl pro vztlak a Cd pro odpor, ale na tom nezáleží jak si to označíme, podstata je stejná). Celý článek je zde https://www.airspace.cz/akademie_letect ... ch-krivek/ kde je vidĕt i porovnání polár různých soumĕrných profilů, jakož i vztlakové a momentové charakteristiky, protože z poláry neni dostatečnĕ zřejmy úhel nábĕhu, vystupuje pouze jako skrytý parametr.
Každopádnĕ však stále platí to, že aby se takovy letoun, akrobat, udržel ve vodorovném letu, tak musí letĕt pod mírným kladným úhlem nábĕhu, tedy v normálu mírnĕ natažen, na zádech potlačen, jinak jeho dráha bude zaručenĕ dříve nebo pozdĕji klesat k zemi. Faktem aleje a to mnohé trochu plete, že to natažení/potlačení stačí opravdu jen minimální, jelikož akrobatické modely maji pomĕrnĕ male plošné zatíženi a velmi silný mktor, který svým vektorem tahu svou vertikálni složkou taky přispívá k překonání jeho tíže (tohle je patrné zejména v nožovém letu, kde vztlak trupu vĕtšinou nestačí a vodorovný let probíha ve velmi natažené poloze, kterou obstarává vychylené kormidlo SOP, tedy smĕrovka, v této poloze zastupujíci funkci výškovky).
Takže u jakéhokoli akrobatu to bez natažení/potlačení prostĕ nejde ať si to pilot uvĕdomuje, nebo ne.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Můžeš to říct krátce. Správně seřízený akrobat letí jako oštěp - po balistické křivce, vrženým směrem. Kormidly lze trajektorii modifikovat, motorem urychlit.

Krásně řečeno zdzd

Každý má na zalétání akrobata a následné létání své metody, jen nemůžu souhlasit, že je vždy při vodorovném letu nutné tahat, či tlačit. Fyziku nepopírám, ale jde to. Létám F3A a RCA od r. 96 a pár f3áček jsem i postavil, ale možná že je to ještě málo. Přít se ale nebudu.

Ta fyzika, ktora nepusti je v tom, ze ak mas sumerny profil, sumernu vyskovku, vsetko v nule (ziadne momenty od profilov kridla, vyskovky a uhlu nastavenia) a eroplan ma normalne lietat, potrebuje nejaku zasobu statickej stability a ta je vyjadrenim toho kolko je tazisko pred neutralnym bodom, takze ak to stabilne lieta, je tazisko celkom iste pred neutralnym bodom a tym padom vznika v rovine klopivy moment otacajuci cumak dole => aby to letelo rovno treba natiahnut (v normale)

... jedine ze by sa tazisko posunulo dozadu az na neutralny bod, co ale nebude asi uplne najlepsi napad pokial clovek nie je uplne v obraze