Omyl!!! Představ si, že křídlo (ve směru letu) rozřežeš na tenké plátky, každý takový plátek ponese x-tinu (x je počet plátků) hmotnosti letadla. Ohybový moment bude, viz výše, bude rameno (vzdálenost středu tlouštky plátku) x ten kousek hmotnosti, resp. síly z přetížení. Bohužel všechna skripta, přesto, že byla vydána komanči, tak vzorečky v nich i tak platí, už skončila bůhví kde. Teď už to v mé pameti je přesunuto hodně hluboko a také přepsáno mnoha jinými informacemi. Ty bys to musel přepočítat na ten koncový bod.
Já bych vzal samotné křídlo, bez trupu spojené tou spojkou. Klidně bych to položil na opěradlo židle a pak bych na každou polovinu dal závaží, popis viz výše. Proč vymýšlet nějakou konstrukci?

_________________
Hitec Aurora 9X

Podle mě se vylomí ty trubky z křídel když nebudou zasazené do trupu či nějaké náhrady

Ne, všechno drží spojka. Ty zámky, co jsou na kořenech křídla, jsou tam pro ustavení vůči sobě a trupu.

_________________
Hitec Aurora 9X

Tak o tom nejsem přesvědčen, moje křídla u Alphy jsou zasazena do trupu cca3 cm každé a to v pevném sevření samotného trupu takže dle mě trup bere do sebe jistou část pnutí křídla

Ano, jsou vsazená, ale jen proto, aby bylo křídlo spojené s trupem, nic víc, nic míň. Vezmi si parasol, teď nemyslím ten proti dešti, ale hornoplošník s křídlem nadsazeným nad trupem na vzpěrách. Vzpěry jsou tam jen proto, aby to bylo spojené s trupem. Pokud bys vzal své křídlo a nadsadil ho nad trup, také to poletí. Nebo si prohlédni tzv. krkaté modely, jedná se hlavně o historiky. Zase všechno zatížení nese křídlo a jeho spojka, ten krk slouží pouze pro spojení s trupem. Ten trup za něj v podstatě visí pod křídlem. Většina z nich ani nemá další vzpěry. Vezmi si své křídlo, dej tam spojku, zapni zámky a zkus ho ohnout přes koleno. Všechno ponese spojka, zámky budou jen držet fazonu. Trup je jen spojnice s ocasními plochami, držák na táhla ke kormidlům a krabička na uložení baterek, přijímače, příp. dalšího vybavení, a v případě motorového modelu také na uložení motoru s vrtulí (u jednomotoráků).

Nebo ještě jinak, zkus hodit do luftu model nejdriv se spojkou a pak bez spojky. Schválně, v jaké variantě se to zlomí, a nezapomeň při létání pořádně tahat za kniply.

_________________
Hitec Aurora 9X

MKfly s tou skříní neuvažoval vůbec špatně. Pokud si pevně "vetkne" křídlo a zatíží jej, zátěž bych dal před konec trubky (nosníku křídla) bez ohledu na to, kde má správně být. Zátěž takovou, aby zaznamenal mírný průhyb křídla. Když pak bude z křídla postupně pod stejným zatížením povytahovat spojku, jejíž délka se mu nezdá, jednoduše pozná, zda má význam a jak velký. Na kompletním křídle mezi židlemi by se to bez zkracování spojky blbě porovnávalo.
Nevidím důvod ke skoro destrukčním zkouškám továrního výrobku, nebo výpočtům, které stejně nebude s čím porovnat.

_________________
Rozdíl mezi chlapcem a mužem je pouze v ceně jeho hraček.

Zjednodušeně by to šlo třeba takhle nějak dle mého), aby střed byl dobře upevněný a neovlivňovalo to pak měření a dále dobře uchycení konec, aby se to nevyrvalo. Proto jsem psal o celém křídle, které by se položilo bud na nějakou hranu a zatěžovalo na obou stranách stejně, nebo, jak mě teď navedl kuta33, chytit třeba jen polovinu. Osobně bych upřednostnil celé křídlo (mě se nevešlo prostorově), které by se zatížilo a tím to stabilizovalo. Ale za sebe (a opět), já bych se na to vykašlal.

_________________
Hitec Aurora 9X

Samozřejmě Pavle že je to všechno zbytečné a u továrního modelu obzvlášť jak již jsem psal dříve jenže když si dám otázku proč tak mám rád odpověď proto.Zkusil jsem do dvou desek poliše vlepit laminátovku 3mm jednu polovinu jsem položíl na stůl a zatížil a na druhé polovině zátěž postupně posunoval ke kraji a jak jsem předpokládal již včera tyčka se po chvilce vylomila pak jsem vsadil desku do přesného výřezu poliškvádru (jako do trupu)a ejhle deska se nevylomila.Takže usazení křídla v trupu bude asi mít svůj význam pevnosti.To samé jsem vyzkoušel se starýma křídlama z hornoplochu které jsem zafixoval nejprve klasicky dle šířky trupu a zatížil střed a za kraje zvedl a došlo jen k průhybu od trupu ke koncům ale když jsem zafixoval pouze uzounký spoj křídel tak průhyb nastal už od samotného středu s náznakem vylamování výstuhy u spoje obou křídel. Nechci tím deklarovat že tvoje výzkumem podložené parametry jsou nepravdivé, naopak ale stále mě něco přesvědčuje že tyhle moje amatérské pokusy něco vypovídají. To ale zase jen tak aby řeč nestála,pro změnu dnes hodně fučí tak počkám zdali se odpoledne dá s něčím poletovat

Udělal jsem "svůj" test. Upevnil jsem spojku na stůl a nasunul křídlo. Zámky byly opřeny o stůl jen z toho důvodu, aby se křídlo kolem spojky neotočilo a závaží mi nespadlo na nohu . Do jeho poloviny (křídla) jsem dal závaží, které samo o sobě značně překračuje hmotnost kompletního modelu, byť je to zatížení statické, tak síla by mohla odpovídat síle vzniklé při rovnoměrné utažené zatáčce. Spojka má prům. 5,5 mm (setiny zanedbávám) a je zasunutá do hloubky 140 mm. Při jejím vysunutí zbruba o třetinu, tedy v křídle bylo nějakých 90 mm, křídlo zatížení sneslo, byť byl vidět větší průhyb. Třetí "měření" bylo se zasunutím spojky je na 40 mm a to už bylo zřejmé, že by nemuselo vydržet. Při pokládání zátěže se začaly ozývat takové divné zvuky, tak jsem dál nepokračoval. Zřejmě by došlo k destrukci zapěněné trubky a následně vylomení s materiálem křídla. Z pokusu jsem udělal pár fotek, aby bylo zřejmé, jak jsem postupoval. Trup, ani nic tomu podobného, jsem nepotřeboval.
Na první fotce je uchycení křídla na stůl, spojka zasunutá v plné délce, druhá fotka je závaží (kompletní model přitom má něco kolem 700 g), třetí je test se zatížením (není moc ostrá, sorry) a na poslední fotce je detaily zobrazující velikost vysunutí spojky při poslední pokusu. Ten váleček na spojce je vlastně střed.
Protože s tím modelem chci ještě létat, tak jsem nešel do destruktivního zatížení. Jinak v křídle je zapěněna trubka v délce 480 mm, ta vede prakticky k začátku zvedajícího se oblouku. Test je replikovatelný, takže si kdokoliv může výsledek ověřit. Pokud by se v mém případě něco vylamovalo, byla by to trubka z křídla, protože tam vznikal na kráítké páce spojky už značný ohybový moment. Při plném zasunutí se zatížení více rozloží do celé její délky.

_________________
Hitec Aurora 9X

I já již provedl první improvizované měření na půdě. Tedy hodně improvizovaně, chyběla mi alespoň jedna pořádná truhlářská svěrka ale výsledky s přijatelnou přesností reprodukovatelné byly. Jak už jsem psal, moje spojka křídla je trubka s vnějším průměrem 7.5 mm a celkovou délkou 80cm. V křídlech jsou pro ni v plné délce, tedy v každém 40cm, zalisované další, tentokrát tenkostěnné uhlíkové trubky.
Jako zátěž jsem použil keramickou hlínu, nejdříve asi 1,1kg a v druhé sadě měření pak 1,5kg. což je pro celé křídlo už 3kg a 4 až 5násobek hmotnosti modelu. Střed umístění zátěže byl přibližně nad servem křidélka a průhyb křídla jsem měřil 3cm od konce křidélka směrem k uchu.
A teď výsledky měření: pro zátěž 1.1kg a plně zasunutou spojku byl počáteční průhyb křídla 5.5cm, při povytažení spojky o 10cm se zvětšil na 5.6cm,
při 20cm byl 5,8cm a při spojce povytažené o 25cm nakonec 5,9cm .
Takže pokud by byla spojka poloviční, průhyb křídla by se zvětšil o 3mm a pokud by ze spojky zbylo jen 30cm průhyb by se zvětšil o 4mm což je mírně přes 7%.
Při zátěži 1,5kg byl počáteční průhyb 7cm. pro 10cm povytaženou spojku se nezměnil, pro o 20cm povytaženou vzrostl na 7,5cm (tj o 6,7%) a odvaha mě opustila znovu na 25cm ale průhyb se zastavil na těch 7,5cm. Tady už do toho vstoupila nejspíš i jistá chyba měření.
Když to prozatím shrnu, pokud z té mé spojky zbude jen 30cm (37,5%) zvýší se prohnutí křídla max asi o 7% a ušetřím tím kolem 24g které můžu využít jinde, třeba na zpevnění spodku trupu

Pro jistotu ještě jedna fotka uchycení křídla kdyby se někdo pídil jak široká byla ta modrá "podložka" imitující trup.

Tož kucí, pěkně sme si pohráli, teď vyčistit zoubky a hajdy na kutě, ať jsme zejtra čilí do práce .
Zajímavé! Jsou to v podstatě klony, tedy jacísi bratranci a každý to má trochu jinak! Tvůj model je papírově lehčí, přesto má bytelnější spojku. Bylo by zajímavé udělat slet těchto "bratranců" a porovnat rozdíly. Tím myslím samozřejmě i Bety 1400 a další z této početné a rozvětvené rodiny.

P.S. Já trup vlastně neimitoval, podle mě to drží hlavně ta spojka. Trup je z bublin a v místě vetknutí křídla není nijak zesílen či zpevněn. Pravda, jen jsem si ověřil tvrzení o spojce a vliv posunutí a změnu velikosti průhybu jsem sledoval jen Očkinkvou metodou, tedy bez jakéhokoliv měření a měřidel.

_________________
Hitec Aurora 9X

No já mít tu tvojí "titěrnou" spojku křídla , tak bych to vůbec nezačal řešit

P.S. já tam tu podložku dal hlavně proto abych tu spojku kromě ohybu ještě nadměrně nezatížil střihem ke kterému, pokud je křídlo v celku, vůbec nedochází.

Střihu by h se v tomto případě nebál. Zatížení jsi vnesl v podstatě náhradním způsobem bodově, místo skutečného rozloženého po rozpětí, takže to bylo hlavně o ohybu, než o střihu. A i kdybys to zatížení rozložit, tak se domnívám, že ten střih by z celkového namáhání dělal řádově několik procent, takže zanedbatelné.

_________________
Hitec Aurora 9X

No kdybych nevyvrtal tu díru pro spojku o 0,5 mm větším vrtákem do kusu střešní latě ale velmi přesně do kusu železa, asi bych se toho střihu v místě uchycení trochu bát začal. Ale kolik procent z ohybového napětí by to bylo, si netroufám ani odhadnou. Je to jen taková selská úvaha pro sichr