Dřív jsem nově postavené modely nejprve zalétal bez stabilizace (nebo s vypnutou stabilizací) a až pak jsem začal model používat s aktivní stabilizací. Teď to dělám jinak:
Nově postavený model "nasucho" pečlivě seřídím, vyvážím ..... Důkladně zkontroluji, zda má stabilizace ty správné reakce. Její účinnost nastavím trimrama tak do půlky až dvou třetin, Master Gain - potenciometr na vysílači nastavím do tří čtvrtin. Nastavím modelu startovní postoj. Vypínačem na vysílači aktivuji stabilizaci v režimu Hold. Odstartuji s modelem. Např. si jej sám hodím. Naberu potřebnou výšku, vypnu stabilizaci a trimuji. Pokud je třeba něco seřídit, posunout těžiště o pod., zapnu stabilizaci, přistanu a seřídím.
Proč to tak dělám dokazuje i video Libora Kolmana: https://www.youtube.com/watch?v=BhlQGZiZ6pg Model neskončil havárií jen proto, že Libor je zkušený a dobrý pilot. Pokud by však byl hned při prvním letu model vybaven stabilizací, tak by nejančil tak, jak je to vidět na videu.
Já se teda nestydím, ani za stabilizaci - mám přijímač Gr-12 3xG - ani za to že jsem si ji pořídil hlavně ze zvědavosti a na hraní. Dneska jsem to zase zkoušel a zase jsem nic nepozoroval A serva se hýbou když to zapnu a zamávám tím, neboj
Ač začáteční samouk který zvolil pro zjednodušení učení létání jen malinko nastavenou výškovku jsem si taky nejdříve projel možnosti stabilizace a ač moc elektronice nerozumím tak její funkci jsem pochopil okamžitě a proto jsem si dovolil pro všechny odpůrce i uživatele kteří ještě tyto stránky nenavštívily tuto adresu z Yutube kde o tom je snad úplně všechno- How to set the stabilizing devices rc aircraft
Nemyslím, že by se mněl kdokoliv stydět, ať ten co stabilizaci nepoužívá, nebo ten co ji používá. Je to taky o stylu létání, tedy o lidském temperamentu. Taky o tom, co pilot od stabilizace očekává a reálných možnostech toho-kterého stabilizačního zařízení.
Obecně bych řekl, že čím míň plynu a čím míň páčkování, tím víc je vidět účinky stabilizace. Takové to dynamické sportovní létání samo o sobě účinky stabilizace zamaskuje, nehledě na to, že pokud má stabilizace dynamické řízení účinnosti, tak tato skvělá funkce snižuje stabilizační účinek tím víc, čím víc je vychýlena páka řízení.
Ale abych jen nechválil: stabilizace sama o sobě může být za určitých okolností přímým důvodem havárie modelu. Uvedu příklad, který se skutečně stal. Pilot, jenž nebyl zvyklý létat se stabilizací, odstartoval s větším motorizovaným větroněm. Stabilizace byla zapnutá v režimu Hold. Po dosažení nevelké výšky, pilot ubral plyn s předpokladem, že model přestane stoupat, pomalu sklopí příď a pak bude spořádaně klouzat. Jenže ouvej. Stabilizace v režimu Hold "zamkla" polohu modelu v poloze: stoupámí pod úhlem cca 15 stupňů. A jelikož pilot pákou výškovky nepohnul, ale pákou plynu jo, tak postupné sklápění přídě modelu mělo za následek, že stabilizace výškovku stále více přitahovala. Jak to skončilo, není potřeba dlouze rozepisovat. Ale zdůrazňuji, že pilotovi, jenž je na daný letový stabilizátor zvyklý, by se to nestalo.
Registrován: 3.11.2011 Příspěvky: 592 Bydliště: Česká republika
dratek píše:
...Ač moc elektronice nerozumím tak její funkci jsem pochopil okamžitě a proto jsem si dovolil pro všechny odpůrce..
Takze mate dojem, ze ti, co nedoporucuji stabilizaci pri nacviku zakladnich pilotnich dovednosti tak cini proto, ze nepochopili jeji funkci? Myslim, ze se hluboce mylite.
Možná že jsem svůj příspěvek trochu nešťastně formuloval,zkusím trochu poopravit,nešel jsem do stabilizace proto,protože by mě nebavila a hlavně proto že jsem si stavěl učební letadla za 30-50Kč to znamená že jsem neměl absolutně žádný strach že to rozbiju.V tom je asi ten hlavní rozdíl proč někdo ze začátečníků volí stabilizaci protože má drahý model.Ono vzato je každý kupovaný model drahý ať se to tady nazývá přijatelnou cenou když může dojít k devastaci během několika sekund.Takto se sám naučit lítat jsem se rozhodl právě proto že jsem chtěl postupně nacházet řešení všech krizových situací od startu z ruky,volnýho pádu,nekontrolovatelné výkruty až po přistání a musím říct že je to škola k nezaplacení i když pořád jsem jen začátečník s letadlama za pár kaček a mnozí profici se mnou nebudou souhlasit.Do těchto obav co měl původní tazatel jsem se teoreticky lehce dostal po prvním rozbití letadla s tím rozdílem že já stabilizaci neměl a rozbil jsem 50Kč a tazatel se bez stabilizace neodvážíl vzlétnout,oba dva jsme o nic nepřišly jen já jsem měl novou zkušenost a tazatel hledá (LOGICKY)pomoc elektroniky a proto jsem někde o stránku nazpět souhlasil s postojem ČESTMÍRA k používání stabilizace protože to má pro spoustu začátečníků taky svoji LOGIKU
... já jsem měl novou zkušenost a tazatel hledá (LOGICKY) pomoc elektroniky ...
Tady je vidět že to je o přístupu. Kdo se to chce opravdu naučit, udělá něco pro to aby se to naučil. Komu stačí jen poletovat (a občas se divit proč mu to spadlo), ten poletuje bez hlubší povědomosti a střádání zkušeností, přístup má velmi povrchní a pak je logické že si přibere na pomoc berle (všemocné ???) elektroniky. Jak už tu zaznělo - příznak doby. Dřív byla cesta k modelu trnitější; kdo začínal, obvykle to okoukával na letišti nebo z časopisů, postavit model vyžadovalo jisté úsilí a tak si prošlapával cestičku od těch jednoduchých a levných modýlků. Nákup RC často obnášel několik platů. Dneska je (převážně internetová) cesta až dálnice zametená, vyleštěná a dlážděná marketingovými bláboly, nabídka je obrovská v široké škále typů a kategorií, ekonomika často obnáší jen zlomek platu a to způsobilo nebývalou dostupnost; expresivně řečeno RC model si dneska může pořídit každý kdo má do prdele dirku A kde kdo (samozřejmě jsou výjimky) chce hned něco lepšího, hned poskočit tam kam se dřív šplhalo pomalu, po stupíncích a s vynaložením jistého úsilí i hlubšího zapojení hlavy což se dnes moc nenosí, musí to jít fofrem kupředu, je přece třetí tisíciletí
Na tu trnitou cestu se také pamatuji, když jsem někdy v roce 1956 začal chodit do modelářského kroužku Svazarmu. Jenže na mě těch trnů bylo nějak hodně, bylo to moc polovojenské a tak jsem brzo skončil. Pak jsem si občas něco postavil sám (hlavně lodičky), měl jsem RC Mars, pak 4 kanál Modelu. Vrátil jsem se k letadýlkům nedávno, a to díky novým materiálům (EPP, EPO), LiPo bateriím a 2,4 GHz soupravám.
Takže z mého pohledu moderní doba přinesla výhody. A nejsem jen lítač, našel jsem staré Modelářské listy, prostudoval ovládání modelů, to nejdůležitější jsem naskenoval a dal na web, aby to pomohlo dalším začátečníkům: https://premsvo.wordpress.com/2017/02/2 ... rske-listy
Stabilizaci jsem zatím nezkoušel, když mě 1. model moc padal a pořád jsem musel lepit, tak jsem si za pár stovek postavil pomalý, lehký, velmi stabilní a mimořádně odolný EzFly trainer https://premsvo.wordpress.com/ezfly-trainer/ . Na něm jsem se naučil "páčkovat" a to pouze s jednou havárií, kdy jsem musel lepit. Předpokládám, že například Step One se bude chovat podobně. Takže i to může být cesta pro začátečníka a bez použití stabilizace.
Registrován: 18.8.2005 Příspěvky: 4945 Bydliště: Šternberk, ČR Obrázky: 0
jyrry píše:
Tady je vidět že to je o přístupu. Kdo se to chce opravdu naučit, udělá něco pro to aby se to naučil. Komu stačí jen poletovat (a občas se divit proč mu to spadlo), ten poletuje bez hlubší povědomosti...
Můj názor. Můžu ho mít. Můžete mít jiný.
A krása je právě v té různosti. Nechal bych to na každém, ať se zařídí podle toho, co mu vyhovuje.
Registrován: 23.6.2014 Příspěvky: 875 Bydliště: Žďár n. S., ČR
jyrry píše:
A kde kdo (samozřejmě jsou výjimky) chce hned něco lepšího, hned poskočit tam kam se dřív šplhalo pomalu, po stupíncích a s vynaložením jistého úsilí i hlubšího zapojení hlavy což se dnes moc nenosí, musí to jít fofrem kupředu, je přece třetí tisíciletí
A co tvé heslo "Aby mně mé záliby bavily, nemusím je brát kdovíjak vážně" ? Jen přátelské rýpnutíčko
_________________ Laguna, Daidalos, MiniCorado, F3K Edge, Fox 2300, Funtic II, Dingo, F4U Corsair, Bf 109H, Skipper...
To už se posouváme do OT, ale obraz doby je i na místě. Ale je třeba si uvědomit, že v době svazarmu měli skoro všichni času že ho mohli prodávat. Do práce na 8 hodin a podle mnoha lidí, nyní důchodců kteří vyprávěli jak to bylo lepší si tu pracovní dobu odseděli, nebo si část pracovní doby dělali něco soukromého atd... Teď si to slíznu, je mi to jasný
Dnes je doba jiná. Já jsem řemeslník OSVČ. Práci si musím zajistit, dovolenou nemám, nemocenskou nemám. I když dnes model stojí zlomek platu, tak mě od dubna do listopadu najdete v práci i v neděli. Nedivte se mi, že se nechci lepit s balzovým modelem. Lepil jsem papírový modely z ABC když jsem byl kluk. Ale Teď to prostě nejde.
_________________ Mavic pro, Funtic 2, Venus 3d pro, Funcub 1400, Flite test mini Arrow, Eachine Fury Wing, ASW 28.
Dneska je (převážně internetová) cesta až dálnice zametená, vyleštěná a dlážděná marketingovými bláboly
Svatá pravda. Do RC světa tak kromě modelářů přibyli i lítači (mezi které se řadím i já). Lze být modelář, co nelítá, ale nelze být lítač bez základních znalostí, jinak to peněženku pěkně zabolí. Sám se počítám mezi lítače a než jsem se rozkoukal, málem jsem naletěl zlatokopům prodávajícím RTF sety. Následující video už dle mého skromného názoru hraničí s popíráním reality: https://www.youtube.com/watch?v=7QLa9f9PFbY A spousta lidí, co mají dost peněz, než aby se obtěžovali dvakrát měřit, než řežou, často naletí na to, že vypláznou pár litrů, dostanou všechno co potřebují a do pěti minut (bez záletu!) letí. To je jako prodat někomu auto s tvrzením, že nepotřebuje autoškolu a řidičák...
... Tady je vidět že to je o přístupu. Kdo se to chce opravdu naučit, udělá něco pro to aby se to naučil. Komu stačí jen poletovat (a občas se divit proč mu to spadlo), ten poletuje bez hlubší povědomosti...
Jyrry, já se s tvými názory na 99% ztotožňuji, ale tohle je asi to jedno procento, kdy to vidím jinak.
Modelařím desítky let, nějak se orientuju i v aerodynamické teorii, věřím, že má pilotáž nepatří mezi ty úplně nejhorší. A přesto používám letový stabilizátor. Né že bych nedokázal srovnat model, s nímž zacloumal poryv větru. Jenže já chci řídit model tak, aby se pohyby modelu podřizovaly mé vůli - pohybům mých prstů a ne abych se já podřizoval vůli větru, konkrétně: aby se pohyby mých prstů podřizovaly vůli větru.
Vždyť i pilot modelu bez stabilizace v průběhu letu neustále funguje jako manuální letový stabilizátor. Příklad: pokud poryv větru naklonil model levým křídlem dolů, pilot zareaguje a aby jej vrátil do původní (požadované) polohy, pohne knyplem křidélek vpravo. Letový stabilizátor dělá to samé: pokud poryv větru naklonil model levým křídlem dolů, stabilizace zareaguje a aby jej vrátila do původní (požadované) polohy, pohne servy křidélek. Jenže ... Udělá to mnohem rychleji a přesněji.
Zatímco pilot zareaguje během 0.5 až 0,7 vteřiny, tak letový stabilizátor to zařídí v průběhu milisekund, takže maximální zpoždění cca 20 milisekund má na svědomí spíše servo.
Zatímco pilot pohne knyplem tak nějak přibližně, někdy víc než by mněl, někdy míň než by mněl, tak letový stabilizátor stanoví správnou výchylku serva přesně.
Krom toho, pilot začne model srovnávat až když vidí, že model není v požadované poloze. Stabilizace srovná model ještě dřív, než by si pilot vůbec všiml, že se něco děje. Takže pilot ani neví, že stabilizace maká, ale ona opravdu maká.
Výsledkem je elegantní uhlazený letový projev modelu, který já osobně preferuji.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru