V-tail

[walter2]

Jsem zacatacnik a pri prohlizeni modelu jsem narazil na V-tail. Nenasmerovali byste me, kde se da docist o porovnani V-tail s klasickym usporadanim do T nebo do X? Jake to ma vyhody nevyhody apod.?

Selskym rozumem V-tail nahrazuje smerovkuu i vyskovku, ale myslim, ze to musi mit vzdy i side-effect. Pri nahrazeni smerovky by obe plochy na motylku mely byt vychylovany doprava nebo doleva. Zaroven se jedna ploach ae vychyluje nahoru a druha dolu. Tudiz spolecne s tim, ze se zataci, tak se plochy "pretahuji" o to, zda se potlaci nebo pritahne. Nejak mi proste selskym rozumem nevychazi, proc je V-tail tak oblibeny?

Je to o usetreni hmostnosti?
V-tail mi pripada neskladny pokud se tedy nemontuje kazda plocha na trup zvlast.

Z klasickych vetronu se treba pri priblizeni na pristani pri potrebe naklesat vyslapla smerovka a letelo se nejakou chvili "sejdrem".
To si nedokazu treba s V-tail vubec predstavit, jak se pak mixuje soucasny zasah do "smerovky" a do "vyskovky".

Ve foru jsejm nasel spoustu dotazu, jak naprogramovat vysilacky, ale me zajima spise aerodynamika. Diky vsem zkusenym ...

[Bizon]

Ve skutečnosti to není až tak složité. Je to jen skládání sil z fyziky. Když síly rozdělíš na vodorovnou a svislou osu, tak u výškovky se síly na vodorovné ose odečtou a výsledek je jen síla nahoru-dolu, což je přesně to co má výškovka dělat. A směrovka podobně, síly v ose výškovky se odečtou a zůstane jen síla ve vodorovné ose...

[Azy]

návod jak na to

[Peca]

Motýlkové ocasní plochy mají nejmenší váhu a nejmenší odpor
Já je mám na elektře a nemůžu si stěžovat.Při řízení okamžitá reakce.
Na nevýhody jsem nějak nenarazil

[Azy]

je to asi tak tejden co se to tu řešilo

[walter2]

... Je to jen skládání sil z fyziky. Když síly rozdělíš na vodorovnou a svislou osu ...

TO dava smysl, ale pak mi pripada Vtail jako nevyhodny, protoze se vzdy zbytecne odecitaji 2 sily jdouci proti sobe.

U klasickeho usporadani do T nebo X se toto nedeje. V cem je tedy lepsi V-tail?

[walter2]

návod jak na to ...

Diky za tip. Ve foru jsem pred zaslani dotazu hledal. Nasel jsem ale pouze temata tykajici se programovani vysilace nebo mechanickych dotazu na uchyceni. Ani na druhy pokus jsem nenasel rozumnou kombinaci vyhledavacich kriterii spojeni V-tail a dalšího klíčového slova, která by mě nasměrovala.

[Azy]

já to snad někde najdu sám .-) řešily se tu různý tvary ocasních ploch a jejich aerodinamický vlastnosti, výhody a nevýhody ... je to tejden maximálně dva, no víc než věcíc to nebude

[were]

To uz se tu resilo mockrat. A je to celkem jednouche, podle vzorecku od dr. Drely se daji jednoduse prepocitat klasicke plochy na motyla a naopak, tak aby oboje mely stejnou ucinnost, a to jak prio funkci smerovka tak pri funkci vyskovka.
Z toho vyplyva ze ucinnost je u obou stejna, na rizeni jako takovem to neni poznat. V cem je rozdil je je vlastnostech, motyl ma mensi celni odpor v primem letu a hodi se tedy na pouziti u modelu kde je dulezita rychlost - napr. F3B a F3F, zaroven ma ale vetsi odpor pri zataceni - to kvuli tomu ze u motyla plocha kormidla neni kolma na rovinu na kterou ma pusobit, takze pro zachovani stejne ucinnosti se ji musi vyklopit vic, neni tedy vhodna pro vetrone kde se hodne toci, jako je F3J - tam uz take moda motylu ustoupila a zase se vic pouziva klasika.

Nekdo tu psal ze motylkove plochy maji mensi vahu, s tim bych tak uplne nesouhlasil, protoze podre Drelova vzorecku je plocha motyla proste souctem plochy smerovky a vyskovky, takze v hmotnosti moc rozdil nebude

Pro zajimavost tady jsou vzorecky pro prepocet (plocha motyla a uhel ktere plochy musi svirat)
http://www.charlesriverrc.org/articles/ ... sizing.htm

Jinak vlastnosti motyla jeste ovlivnuje prave uhel obou ploch, pro nektere typy modelu je vhodnejsi kdyz je uhel mensi (napr termicky vetron), pro jine je zase vhodnejsi uhel rozevrenejsi (napr. svahak)

Jinak Dreluv vzorec samozrejme nezohlednuje detailni problematiku jako je obtekaní ocasních ploch u korene, kde se u motyla navzajem vic ovlivnuji apod.

Jinak to co tu pisu samozrejme ber spis jen jako takove orientacni body jak se divat na rozdil mezi klasikou a motylem nez jako na nejake axiomy

[walter2]

... A je to celkem jednouche, podle vzorecku od dr. Drely se daji jednoduse prepocitat klasicke plochy na motyla a naopak, tak aby oboje mely stejnou ucinnost, a to jak prio funkci smerovka tak pri funkci vyskovka.

Diky moc za nasmerovani.
Snad někomu dalšímu pomůže i odkaz http://en.wikipedia.org/wiki/V-tail.

Jako jednu z nevyhod uvadi: "The V-tail arrangement also places greater stress on the rear fuselage when pitching and yawing."

To dava smysl,protoze prostym skladanim sil vychazi, ze vyrovnani protichudnych sil do obou motylkovych ploch bude generovat sily do uchyceni techto ploch.

[lastfever]

no s tim odporem opatrne. ten odpor bude stejny. ale ktery je mensi a kuli tomu se to dela na velkych letadlech. to je indukovany odpor. Kazdopadne nejlepsi usporadani u mdelu se mi jevi T. protoze kdyz pristavas na neupravene plose, tak mas mensi sanci zniceni vyskovky jako napriklad L-13 a L-23, taky ma vyskovku do T. Jinak tam to bylo kuli pristanim do pole, aby se to tak nenicilo

[Azy]

jevi T. protoze kdyz pristavas na neupravene plose, tak mas mensi sanci zniceni vyskovky jako napriklad L-13 a L-23, taky ma vyskovku do T. Jinak tam to bylo kuli pristanim do pole, aby se to tak nenicilo

tak tohle ja taky zajímavá teorie

[Luzr]

no s tim odporem opatrne. ten odpor bude stejny. ale ktery je mensi a kuli tomu se to dela na velkych letadlech. to je indukovany odpor. Kazdopadne nejlepsi usporadani u mdelu se mi jevi T. protoze kdyz pristavas na neupravene plose, tak mas mensi sanci zniceni vyskovky jako napriklad L-13 a L-23, taky ma vyskovku do T. Jinak tam to bylo kuli pristanim do pole, aby se to tak nenicilo

Zase T me nevyhodu, aspon u velkych letadel, ze pri pretazeni (stall) je sance ze vyskovka se dostane do turbulence hlavniho kridla a letadlo je komplet neovladatelne

Co se tyce pristavani, myslim ze V ma v tomto ohledu podobne vlastnosti....

[Abu]

Ale Tcko je na modelu zase bezkonkurencne nejtezsi (pokud ma neco vydrzet), staci se zamyslet nad zatizenim SOP, hlavne v miste jejiho prechodu do trupu.

walter - ano, s tim namahanim trupu u Vcka je to pravda, jsou tam vetsi "kroutici" sily. Ale nedavno jsem se docetl, ze u modelu to neni tak moc problem, protoze trup modelu musi byt dimenzovan, aby prezil "modelarske pristani" a to je casto mnohem vetsi rana nez to co tam pusobi za letu (to plati i pro dimenzovani toho Tcka)

Ja mam (mel jsem) 3 modely s Tckem, 3 s Vckem a 2 vetrone s klasickym krizem. Mym favoritem je V (tzn dalsi 2.5m termicky ero bude s V )

[lubo1]

...

Ak môžem svoje skúsenosti......
Letové vlastnosti pri lete v zátačke:
V tail - najobratnejšie, ale blbo sa s tým správne lieta zátačka....
T- veľmi stabilné a pohodové
Klasika - Zátačky sa lietajú príjemne, je to menej stabilné ako T a je to zraniteľné pri pristáti.
X najzložitejšie na výrobu, ale veľká variabilita nastavenia úhlu zoradenia - nastavíš optimálne aj pre klz v bezvetrí / termike /vetre a pri tom zachovávaš minimálny odpor výškovky.....
P.S. Kto neverí - nech si skúsi