Velmi zajímavé!!! Bylo by možné doplnit nějaké konkrétnější údaje? Třeba, kolik vychází plošná hmotnost kusu křídla.


Udělal jsem pár experimentu ve sliceru:
Když vezmu klasiku, jak je navrženo od 3Dlab, tak se dostanu na hmotnost 29,76 g.
Když nastavím slicer, aby ignoroval žebra a výztuhy, tak se dostanu na obrys povrchu, který má 23,66 g. Z toho my vychází, že výztuhy mají 6,1 g.
Přidám výplň gyroid 5% a jsem na celkové hmotnosti 51,63 g, tedy výztuhy za 27,97 g.
Přepnu na výplň plástev 4%, celková hmotnost 51,96 g, tedy výztuhy za 28,3 g.

Část křídla má plochu 4,55dm2. Tedy plošná hmotnost 6,5g/dm2 nebo 11,4g/dm2.

Je jasné, že je vytisk s výplní mnohem pevnější, ale je taky 175 % hmotnosti. Stojí ta hmotnost za to? Mě zatím letadlo drží.

Zeptám se obráceně.

Na 1dm2 ušetříš 5g hmotnosti - plošného zatížení.
U modelu řekněme o plošném zatížení 40 g/dm2 poznáš za letu, jestli má plošné zatížení 40, nebo 45 g/dm2 ?
Já se přiznám, že to nepoznám na letových vlastnostech. Ale na vzhledu modelu to posoudím.

Ono s trupem to asi udělá víc, ale osobně radši šetřím na velikosti baterek.

Je to vždy o preferencích.

Ale jedna nezanedbatelná výhoda výplní ze sliceru je. Model mohu velikostně upravit dle libosti.

smazán .........

Je lepší olaminovat tenkým sklem. Lépe se zacelí povrch a je to méně pracné. Ale má to smysl u velkých letadel.
Já to hlavně dělal u LW ASA, ale to je pevnostně docela mizerný materiál proti LW PLA.
U LW PLA stačí napustit voďákem.

Tohle je velmi zajímavé.

Ušetřená hmotnost cca 5g/dm2 je jen pro plochu křídla. To předpokládá že trup a ostatní části budou stejně hmotné, tedy stejnou technologií.

Rozdíl v plošném zatížení je poznatelný obtížně. Zatížení je v rychlosti pod odmocninou. Ale nárůst hmotnosti bude prostě na výkonech modelu znát.

Psalo se o podobných hmotnostech. Jak toho dosáhnout? Tenčí stěna? Tenčí tryska?

Moje zkušenost je taková, že se letadlo nedá dimenzovat na ránu. Zároveň "co se ještě nezlomilo, je předimenzované".



Taky jsem zvažoval povrch něčím natřít a zpevnit. Natření nitrolakem vede na pokroucení dílu. Klasika... Koupil jsem pixlu SOKRATa na podlahy, ale zatím nevyzkoušel.
Ten povrch na F16 je parádní.

smazán .........

Tome psal jsem, že trup s tím může zamíchat.

Používám na povrchy váleček a
https://www.hornbach.cz/p/barevny-lak-h ... k/8735655/

Tak tři vrstvy. Ono se to hodně seschne.
Tmelím šlehaným tmelem jen větší díry.

Tak tím barvím klasické 3D tisknuté modely. Něco stříkám, něco štětec. Obé bez problému.

Jinak žádné povrchy, laminování, broušení a podobné prostocviky nedělám. Tisknu jak to je a povrchovku nijak extra neřeším.

Za mě má ten 3D tisk nepřekonatelnou výhodu právě v tom, že nepotřebuje brousit, lakovat, laminovat, smrdět a bordelit.

Éro slepím za večer v kuchyni na stole a není co řešit.

Víš, já už vyzkoušel mnoho věcí, včetně pouhého napuštění epoxidem.
Nic nenatírám. To je velmi pracné.
Jednoduše vezmu molitanový váleček a položím 50tku sklo. Převálečkuju epoxidem a nechám ztvrdnout. Přesahy potom odstraním smirglem.

Až budeš mít chuť, tak si to zkus. Dáš mi za pravdu.

Tvrdost často není výhodou. Tvrdé povrchy snadněji poškrábeš. Jde o snadnou opravitelnost, odolnost povrchu a snadnost provedení.
Nikdy se nesnažím o dokonalost, ale aby model vypadal slušně ze dvou metrů.

Ale jak říkám, poslední olaminovaný byl Albik, který jsem rozmlátil. Dotiskl jsem , opravil a epoxid už nepoužil. Rozdíl mezi původními a novými díly není.

smazán .........

Ale já přesně vím o čem mluvíš. Cokoli naválečkuješ epoxidem penetruješ.
Epoxid je hmota která pomalu tuhne a zatéká do pórů jako olej.
Prostě nic není potřeba zatírat.
LW PLA pro účely modelů letadel je velmi pevný materiál. Mohutným napuštěním výrazně těžkne, což není žádoucí.
Epoxid nezpevní díl. Epoxid sám o sobě je poměrně křehký materiál, hlavně pokud vyplní nějakou jemnou strukturu. Ani se
ideálně nespojí s plastem jako třeba se skelnou tkaninou. Takže kombinace těchto materiálů nezvýší pevnost, ale pouze tvrdost povrchu a hmotnost dílu.
Určitě by bylo zajímavé porovnat , jestli se nezvýší teplotní odolnost. To jsem jako jediné netestoval.
To je totiž jediná zásadní nevýhoda LW PLA.

Každopádně LW materiály se používají pro svou nízkou hmotnost, která je docílena napěněnými otevřenými póry.
Pokud je napustíš důkladně epoxidem, tuto přednost ztrácíš.

Nehodlám se vám do toho už moc míchat, ale i když jsem toho ještě nijak mnoho nezkusil, ledaccos jsem nastudoval. No a podle tohoto videa


Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz
to opravdu vypadá, že se napenetrováním epoxidem díl spevní. Mně osobně to i smysl dává.

Resin není epoxid . My se dohadujem o epoxidu.

Dost smrdí a asi bude i dost toxický, ale nemám zkušenost, to by musel říct někdo, kdo s ním pracuje.

A ještě bych podotknul, že na videu testuje pružnost a ne pevnost. To by to musel v testu zlomit a porovnat výsledné síly při zlomení, nebo porušení povrchu.

Spodní tlaková vlákna napuštěním ztratí pružnost a tím zabrání průhybu. Ale okamžik kdy to praskne může být teoreticky stejná síla.
Ale ten resin asi bude lepší jak epoxid. O tom nepochybuji.

Ale jen bych podotnul, že olaminovat sklem budou pevnosti skutečně někde úplně jinde a pracnost toho kousku, jak to dělal šílená, proti tomu jak laminuji já.

Mno... přijde mi to poněkud jako placebo, asi tak stejný jako kolem "uhlíkem/sklem plněnejch" filamentů. Když do toho vmísí práškový uhlík či sklo, má to vyšší tvrdost, ale pevnost bude na stejný úrovni, možná i nižší. Opravdu fungují jen nasekaná vlákna, co se mísí do plastů ve vstřikolisech, tam to očekávané výsledky má.
třeba tady https://www.techplasty.cz/material/poly ... ymi-vlakny

_________________
jyrry.cbcnet.cz