Dobrej reaktivní bastlič

[Celeron]

Pro ty, co uměj rusky:
https://www.youtube.com/watch?v=dYFYZ-g7fzA
https://www.youtube.com/watch?v=HhyG4u5Hcg8
https://www.youtube.com/watch?v=jlYdP4A46Mo

[milode]

Rusky neumim.

[Lark]

Ono to ani není tolik potřeba. Je to z auťákového turba a zbytek co dům dal.

[bitovod]

Čistokrevný technoporno... Způsob, kterým tu turbínu staví, je neskutečný - s ničím se nemazlí, tady to uřízne, tady to navaří, támhle kus ulomí a navaří ho jinam... Neuveřitelný. Sice mu ze začátku haprovalo rozstřikování paliva, ale nakonec to zvládal a jestli jsem viděl dobře, přes 60k otáček a 15 kg tahu, to zase není úplně k zahození.

[Joba]

Čistokrevný technoporno... Způsob, kterým tu turbínu staví, je neskutečný - s ničím se nemazlí, tady to uřízne, tady to navaří, támhle kus ulomí a navaří ho jinam... Neuveřitelný. Sice mu ze začátku haprovalo rozstřikování paliva, ale nakonec to zvládal a jestli jsem viděl dobře, přes 60k otáček a 15 kg tahu, to zase není úplně k zahození.

Skôr 1,5kg/60tis. a 5,3kg/90tis. čo nie je bohvie čo

[VTjr]

Rusky neumim.

A to je opravdu škoda. 40 let se v ČSSR učila Ruština už od 4. třídy ZDŠ a výsledek téměř žádný. No a generace, které se dostaly do školy až po listopadové revoluci už neumej ani azbuku. A ta starší už mnohé zapomněla (pokud to vůbec uměla).
Přitom Ruština je dnes pro Internet velmi užitečná. Ne na čtení putinovských konspiračních webů, ale například na Wikipedii je většina hesel zpracována i v ruštině a často jsou v této mutaci nejobsažnejší. Prostě Rusové rádi publikují. Taky na ruském webu se dá najít lecos, co jinde není, protože oni si s ochranou duševního vlastníctví moc hlavu nelámou, podobně jako Číňané.
I když tohle asi mnozí budou kritizovat, ale musíme si uvědomit, že ochrana autorských práv do značné míry brzdí rozvoj vzdělanosti a pokroku a ještě takových 150 let dozadu tady nebyla, ale svět fungoval a dobře. Predstavme si, kdyby si někdo kdysi patentoval kolo, tak to bychom ještě asi dodnes jezdili na saních. Nebo PC se rozšířila tak masove právě proto, že IBM si je jaksi zapomněla patentovat. Naopak mnoho lepších konstrukcí se nerošířilo právě kvůli přehnané patentové ochraně, třeba diskety IO-ZIP se nestaly standartem ačkoli ním být mohly.

Naposledy upravil VTjr dne pát 21.09.2018 2:32, celkově upraveno 1

[VTjr]

Pro ty, co uměj rusky:
https://www.youtube.com/watch?v=dYFYZ-g7fzA
https://www.youtube.com/watch?v=HhyG4u5Hcg8
https://www.youtube.com/watch?v=jlYdP4A46Mo

Takže, já rusky umím, díky za ty linky.
Obhajobou znalosti Ruštiny jsem dost odbočil , tak teď trochu k tématu.
Celeron asi při prohlížení mnou doporučených videí ohledně prvních sovětských proudových stíhaček narazil i na upoutávky těchto videí. Já jsem si je taky všiml, a je to fakt zajímavé. Pro mne je to o to zajímavější, že cca před 20 lety jsme s mým nebohým kamarádem Mirem Horeckým (mj. on vyráběl vlastní motory MIHO 6,5cm3 pro čluny FSR) taky uvažovali o podobném využití automobilového turba na stavbu malého proudového motoru. Ale na rozdíl od autora videa, my jsme bohužel zůstali jen u toho uvažování a k realizaci nikdy nedošlo. A asi bylo víc takových, co dostali nezávisle podobný nápad. Takže teď koukám jak jsem asi mohl postupovat, kdybych se na to odhodlal.
Dnes to ale asi nemá moc velký praktický smysl a když, tak jen pro zábavu.

[Celeron]

U rusáků podloudně seženeš na turbíny matroše, o kterých by se ti u nás ani ve snu nezdálo. Vysokoteplotní oceli, titan, beriliový bronzi, nelámou si hlavu s galvanováním chromem, kadmiem. Některý speciální matroše co dělaj ani jinde ve světě neznaj. Jen vědět kde a kam zajet. Všude bordel, když se něco nenajde, tak si s tím obvikle nedělaj těžkou hlavu. Aspoň to tak bylo v 80-tých letech, při jejich naturelu se to asi moc nezměnilo.

[VTjr]

Ale zmĕnilo.
V 80. letech bylo "všechno všech" takže z toho => bordel. Dnes jsou mnohé ty kdysi státní podniky v soukromých rukou a to mi vĕř, že ti Putinovi "silovici" si ten "bordel" uhlídají. A ve firmách, které si normální podnikatelé (neputinoci, vĕř, že i tací tam jsou), tak tam prostĕ bordel není.
Ale je pravda, že v té velké zemi "je spousta vĕcí, které koupit lze!"
Minimálnĕ hodnĕ toho mají lidé v soukromý zásobách vzniklých ještĕ z toho bordelu a internetové bazoše se hemží vším možným. Pro našince je však problém to dostat sem. Ostatnĕ to byl problém vžycky. Jenže před sametovou revolucí tu byla ruská vojska, mnoho našich studentú tam, i nejací ruští zde, taky se jezdilo tam na služebky, z vysokých škol na letní zahraniční praxe, takže se vžy nějaký způsob tu vĕc sem doručit, našel. Mnohem tĕžší to bylo tam v tehdejší sovĕtské nedostatkové ekonomice koupit/sehnat. Taky tehdy přes Žilinu jezdily 2 vlaky do Moskvy denně (a dva zpĕt, pochopitelnĕ) z Prahy a z Bratislavy/Vídnĕ a k tomu ještĕ jeden vlak jezdil z Prahy do Moskvy přes Hradec a Polsko (ten ale přes Žilinu samozřejmĕ nejel). Takže existovala i taková možnost se prostĕ domluvit s pruvodčím nĕjakého vagonu (ti pašovali ve velkém, ale ač se to zdá neuvěřitelné, byl na nĕ docela spoleh). Dnes nejede vlak ani jeden, jen jednou týdnĕ pár vagónů z Bratislavy/Vídně přes Katovice, Brest do Moskvy postupnĕ připojované k různým vlakům. Komunikace s RF klesla možná na 1/100 nebo ještĕ míň. Takže když výjimečnĕ nĕco koupím na bazoši ruského modelářského fóra (přes kamarády v Moskvĕ) tak pak čekám půl roku i rok, než to dostanu sem. Ale objevil jsem kanál přes jednoho modeláře v Rize, ten umí sehnat spoustu vĕcí a obyčejnou poštou to mám doma do 3 dnů (je to vrámci EU) a on má jakési možnosti dopravy z/do RF, mnohem větší než my.

[petrcorrado]

Hmm, tak já třeba o těch problémech s přepravou věcí do Ruska nevím, takže modely posílám bezproblémů poštou. Chodí to i obráceně samozřejmě.

[VTjr]

A co celnice?
Mé zkušenosti s ruskou poštou jsou spíš hrůzozostrašné, ale možná mám prostě smůlu a Vy štěstí.

[VTjr]

Skôr 1,5kg/60tis. a 5,3kg/90tis. čo nie je bohvie čo

Na to, že to vyrobil na kolene, dosiahol spoľahlivý chod a vyniesol ním do vzduchu 17kg model, je to naozaj dosť. Neviem či si pozeral to video až do konca, teda aj to ako staval model, ako s ním lietal najprv s EDF, potom už s týmto motorom. V samom závere však sám autor sám konštatuje, že ako pokus to bolo síce vydarené, že úloha bola splnená, ale do budúcna do toho modelu plánuje zakúpiť fabrický motor s ťahom až 18 kp.
No a keď vidím v akých podmienkach to vyrábal, ale pritom aké mal stroje a nástroje, tak sa musím pred jeho šikovnosťou skloniť. Veď problémom nie je len to "zhlobiť" ale ešte predtým treba mať solídne znalosti z termodynamiky, mechaniky, technológií obrábania atď. A mnohé veci treba aj dopredu vypočítať, aby celá snaha nesmerovala rovno do slepej uličky.