Člověče by ses divil, al udělat reverz není zas taková sranda... Buď turbína úplně na ruby, nebo jiná převodovka a vzhledem k šetření nákladů na servis ( co možná nejvíce shodných dílů) to nebude ono... Například ATR72 má obě vrtule stejné...

A třeba C-160 taky nemá reverz.

Ale aby nebylo že jsem proti tomu, tak třeba A400M má 2+2

Ale na C130 taky šetřili...

OK.
Je to tak, ako píšeš.

Na druhú stranu: C-130 je koncepčne 65 rokov stará.

A400M je oproti nej mladica so všetkými svojimi "kyprými prednosťami".
A jej konštruktéri uznali, že tie komplikácie s reverzom stoja za prínos, ktorý protibežne-protibežné vrtule majú.

Takže asi ten prínos nebude zanedbateľný. Inak by to urobili ako tí ostatní. A všetci by to mali jednoduchšie: konštruktér, výrobca, prevádzkovateľ, servis, logistika .....

Asi som niečo prehliadol, no aké sú teda nevýhody protibežných vrtúľ u modeloch? Ja som doteraz počul len o "teoretických" výhodách. To, že v praxi aj rovnakobežné fungujú dobre nerozporujem.

myslím že u modelu to poznáš hlavně při krizovce, modelová situace: jdeš na přistání na minimálce, z nějakého důvodu musíš opakovat (vběhne ti někdo do dráhy) tak dáš najednou plný plyn. Reakční moment vrtulí zcela spolehlivě pohne s letadlem na stranu a model spadne po křídle, pokud budeš mít L+P vrtuli, tak se reakční moment vyruší a nemělo by to udělat nic, opět ale jen teorie

Z praxe - dávám na "plyn" zpomalení kanálu, tak 2-3 sec, samozřejmě jen u výkonnějších pohonů; u těch malých ten reakční moment není takový aby to éro převrátil.

_________________
jyrry.cbcnet.cz

Obecně - chtělo by to pár dvoumotoráků postavit a létat s nimi, asi tak 10 a více, neb teorie jsou šedé, ale košatý je strom života

_________________
jyrry.cbcnet.cz

Časem se to snad dovím, právě jsem ji začal tvořit.

Absolútne drvivá väčšina lietadiel (a aj modelov) je pri pohľade zhora (a aj zdola) symetrická podľa pozdĺžnej osi.
Myslím, že je každému jasné prečo.

Preto, ak to nie je nejaký veľký problém, je dobré zachovať tú symetriu aj z pohľadu pohonu.

A u elektropohonu to (na rozdiel od skutočných lietadiel a modelov so spaľovákmi) naozaj problém nie je.

Ak vynecháme možné (väčšie či menšie) problémy pri zháňaní protibežných vrtúľ potrebných parametrov (priemer, stúpanie, počet (a tvar) listov, materiál, ...) tu ŽIADNY iný problém nie je.
Ak niekto nejaký pozná, nech ho tu prosím uvedie.

Preto naozaj nevidím žiadny dôvod, prečo u elektro-modelov protibežné vrtule nepoužívať (ak nebazírujem na maketovosti a pod.).

Pokial ma dvojmotor ten isty vykon ako jednomotor, tak ma povecsinou 2 mensie vrtule. Ak su mensie, tak pri zachovani rozumnej funkcie vrtule pri rovnakom L/D (stupanie na priemer) ma mensie stupanie, ak ma mat vrtula prislusny vykon (polovicu povodneho) pri mensom stupani a rovnakej rychlosti, zakonite sa bude tocit rychlejsie, ak sa toci rychlejsie, tak pri rovnakom vykone ma mensi moment, ak ma mensi moment, tak aj ten reakcny moment (je ten isty) bude mensi, takze u dvojmotora ten reakcny moment je mensi ... tym skorej ze dvoj a viacmotoraky su relativne tazkopadnejsie stroje a maju mensi pomer vykon/velkost (vykon / zortvacna hmota a tym skorej zotrvacny moment)

inak este tu mame gyro and P efekty, ale tie su tiez mensie (malinko) ako na jednej vrtuli

a ci od seba alebo proti sebe - to je otazka, pokial je motor v pol kridle, kde plocha kridla prud "spacifikuje" a na vyskovku uz ide iba zbytkovy uplav ktory pri pridani ma tendenciu natiahnut, tak vrtule k sebe, pokial je motor na konci kridla kde uz ho kridlo nestabilizuje, tak opacne, aby tocil proti smeru virov na konci kridiel.

takže myslíte třeba u Barona G58 3,2m zachovat předlohu a udělat obě vrtule stejně běžné?

Zdá sa, že niektorí ani nepochopili moju otázku. Ak to teda zhrniem. Protibežné vrtule sa kúpiť dajú a nemajú žiadnu nevýhodu oproti rovmnakobežným. Rovnakobežné síce tiež v praxi fungujú, ale určite majú aspoň teoretické nedostatky. Tak sa teda pýtam, prečo to neurobiť poriadne, t. j. protibežné?

Ja to chápem, ale pýtal som sa na nevýhody protibežných a nie stejnobežných.