VTjr, ještě k těm výkresům. Nevím jak v jiných firmách, ale třeba v automobilkách se už kompletně vše konstuuje v CADu, bez výkresů a výkresy se používají opravdu jen výjimečně pro díly, které se dělají na konvenčních strojích. To že si konstruktéři dnes už nelámou hlavu s nějakými normami pro kótování je ale běžné. Vetšina se ale dělá na CNC a tam jsou ty výkresy opravdu zbytečné, protože třeba i pro ten laser bude někdo dělat program podle CAD, ve kterém je přece ta poloha gravírování jasně daná a je spíš věcí technologa aby navrhl sled operací tak, aby bylo ustavení kusu jednoznačné. Nedovedu si moc představit výrobce, kde by konstrukce, technologie a výroba nespolupracovali a konstruktér musí výrobní možnosti znát a ctít, nebo se dohodnout. Pokud si ale někdo zadá konstrukci externí firmě bez přesného definování způsobu a možností výroby, tak je to neomluvitelná neschopnost zadavatele.

To VTjr, naposledy jsem vážně kreslil na VŠ, ve fabrice jsem byl technolog, tam jsem toho už moc nenakreslil. Pak jsem z určitých (po pravdě finančních) důvodu zběhl a s kreslením tak ale byl prakticky konec. Teď kreslím, spíše v rámci úprav překresluju, výkresy modelů pro kroužek, něco i pro sebe. Jednak už nemám klasické prkno s pantografem, jen spárovku, kreslím už je tenkými fixami 0,3 0,5 a 0,7 mm) a za pomoci pravítek a trojúhelníků, žádný příložník, nic podobného. A že jsem vyšel ze cviku, to je znát. Ne, že by se podle toho nedalo stavět, dá, ale kdybych to ukázal profesorovi z průmky na technické kreslení, tak by mě hnal svinským krokem. Brčka doma ještě mám, tuš bych také našel. Ale nejsem si jistý, že by to výrazně zvedlo kvalitu. Mám kreslící program - SketchUp, ale zatím jsem se s tím pořádně nenaučil pracovat.

_________________
Hitec Aurora 9X

aaa, pán je, tedy byl, kolega
Nám utekl i poslední konstruktér z nástrojárny, tak někdy kreslím svářecí i jiné přípravky sám a dost ty správné zásady technického kreslení zanedbávám... Ale hlavně že tomu nástrojaři rozumí.

_________________
jyrry.webnode.cz

Pokud tomu rozumí, tak to nebude tak špatné.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Hele, my si asi nerozumíme.
Nebavme se o technice kreslení (tedy o umění pracovat s trubičkovým perem a tuší, případne pokročilejšími pomůckami), ale o schopnosti doslova "načmárat" srozumitelný výkres. Tedy třeba i rukou, a jen tužkou. Ono totiž i takový náčrt udělaný zkušeným technikem/strojařem, kde přitom nemusí být pomalu ani jedna čára rovná, může být pro praktika řemeslníka mnohem srozumitelnější, než vybarvičkovaný tiskárnový výstup z CADu, kde ale bude spousta nesmyslností a technologických hovadin. To mám na mysli já!

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Ono v některých CADech bývá i problém přesné zásady kreslení a kótování dodržet, nebo je to zbytečně pracné a vyžadovalo by to třeba spoustu řezů a detailů. Podstatné je, aby ten výkres byl jednoznačný a kótovaný i s ohledem na postup výroby. Taková praxe a zkušenosti se dají získat jedině spoluprací a vzájemnou domluvou všech zainteresovaných na výrobním procesu, což někdy nefunguje.

No, pocaď souhlasím bez výhrad.

Tady se už ale mýlíš, poloha přesně dána většinou není. Optika je v tomto dost problematická, stačí malé vychýlení nějakých zrcadel a už je to pár desetin mm nebo i celých mm vedle. Tedy tvar gravíru je přesný, ale jeho poloha se musí při každém seřízení mašiny přímo ručně dostavit.

Ale to bohužel bývá dost často.
Kolikrát slovenský výrobce dělá pro německého zadavatele se slovenským i německým konstruktérem, přičemž kooperuje i s českými i slovenskými výrobními firmami. Navíc většinou konstruktéři/strojaři o laserových technologiích nemají ani páru a vcelku zákonitě požadují nesmysly. To mi ani tak nevadí, to se vydiskutuje, horší je, když není nikdo, kdo by si troufl rozhodnout jak to nakonec má být. Já si ten motív, co se má laserem vypálit většinou sám překreslím ale musím mít jednoznačnou informaci o poloze vůči vztažnému bodu. Pak to dovedu umístit s přesností cca na 0,02mm. Jenže když mi někdo přinese 2 kalené ocelové válečky, abych mu vyrobil matrici/patrici pro lisování reliéfního motívu do tenkého Al plechu a pošle mi k tomu jen ten motív, přičemž celou technologii, tedy hloubky, přídavky, úhly, aby to ten plech nestříhalo, ale tvarovalo, jsem musel já "elektrotechnik" vymýšlet sám. A nakonec i s velmi dobrým výsledkem. Čekal bych však, že tohle za mne navrhne konstruktér/technolog. Kdepak???

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

V pravidlech a podle těch se na Mistrovství světa opravdu létá je to popsáno. Létá se na 14kol a 3škrtání. Z úcty k divákům, minulosti a vlastně už pro zábavu se létá ještě semifinále a finále. Ale to už je jen zábava a někdy i o ceny. Ale není to už součást Mistrovství světa. Dokonce se z takového závodu nepočítá ani světový rekord.

Trojúhelník pylonů má rozměry 180x180x40metrů tedy čistá dráha 4km. Dovedu si představit, že se to dá odlétat na letové dráze 4,5-5km.

Já se omlouvám za otravování:oops: , ale je fakt snadnější se zeptat, než to někde hledat a číst, navíc v cizím jazyce.
No ani nevím, jestli bych se o tomto tam dočetl, když je to jen jakýsi tradiční bonus.

Tak podle toho mi vychází teoretická rychlost někde v rozmezí 260 - 300km/h. Ve skutečnosti asi ještě víc, protože ta dráha je nepochybně delší než teoretická. Fakt slušné!
Opravdu si však nedovedu představit, kolik dráhy navíc se zaletí za ty pylony.
Jak je to dnes vlastně se signalizací u toho 3. pylonu? Je tam člověk jako kdysi, anebo je to už na nějaké technice?
No člověk, co když je ten signalizátor moula a mává pozdě? A to už se neodvažuji spekulovat, že třeba může i někomu nadržovat. Stáva se to?
A máš tam i svého kontrolného pomocníka, mávače, anebo je to zakázáno (vím, že kdysi určitě nebylo)? Predpokládám ale, že ty přední pylony si uhlídáš sám.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Nevím, kolik F3D lítaj nyní. Před 35 lety, kdy se lítalo těsně pod 80 sekund jsme měřili rychlost na rovný bázi a naladěná brněnská 6,5 GRRT dokázala s mojí polomaketou P51 Red Baron 273 km/h. Ale motor vydržel tak 1-2 závody.
Od tý doby se těžce změnily modely, motory, styl letu a lítaj se časy skoro o třetinu kratší. Ale skutečná dráha letu je asi delší než dřív, při takovým kvaltu se už asi moc přesně nejkratší možnou dráhu lítat nedá.
To VTjr: za mě ještě pilot nechodil na spojnici zadních pylonů. Ale už tenkrát se na mávače u jedničky kašlalo. Když si přidáš součet reakčních dob mávače, mechanika, pilota, tak by jsi dost zalítával. Pár lidí lítalo na počítání nacvičený z tréningu. Prostě 1, 2, 3, prsk křidýlka, vejškovka a zpátky to samý. Akorát si nějak nedovedu představit tu otočku když jseš na spojnici dvojky a trojky a ono to prohučí pár metrů od tebe. Na startovní čáře to takovej adrenalin nebyl.

To asi ještě nebyly s ABC výbrusem? Co na nich odcházelo nejčastěji, pokud se můžu zeptat.
Tipuji, že pyloňáky s elektromotory mají nespornou výhodu i v tom, že ty motory asi vydrží mnohem víc než i ty nejlepší spalováky. Občas se v nich vymění ložiska, ale jinak jsou v podstatě věčné, pokud se příliš nepřetěžují. Nebo se pletu?

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

To už byly ABC, protekčně jsi ho mohl získat už někdy kolem 1979 - 80 stejně jako laděný roury.
Co na Brnech odcházelo? Co let, to svíčka a když se potkala s kanálama tak asi tušíš. Bylo to tím zastavovacím ochuzením zaskřípnutím palivový hadičky. Já jsem měl trysku do difuzéru a chcípal jsem přechlastáním z natlakovaný nádrže, to svíčka snášela mnohem líp, tak 5 letů.
Hlavní problém životnosti byl že vložky ABC měly slabou stěnu (původně ocel) a v horní úvrati se nafukovaly a ztrácely kuželovitost a zhoršovala se ovalita. Pokud byl píst z matroše od Mahle, tak byl dobrej. Jenže na to nebyly devizy a tak se používala náhražka z pístoviny z Hradeckýho Almetu a ty nedržely tvar a měly míň křemíku.
Dál pokud se píst moc ohřál a uvolnil se pístní čep, tak se začal točit a matroš pístu začal ten kalenej čep "obrábět".
Občas prdla ojnice, nebo se raflo spodní ojniční oko a protočilo se v ojnici a ta pak za chvilku praskla.
Taky byl problém s karterem. GRRT se dělala z odlitku GF (přední sání) a samostatnýho ložiskovýho domku. No a ten byl do karteru nasunutý a sešroubovamý čtyřma šroubkama M3. Za pár letů se to nasunutí do sebe vymlátilo a začalo to šmírovat. Prokázalo se, že se karter při těch výkonech, na který nebyla původní 6,5-ka stavěná, se prohejbá. Později ho začali v Brně dělat vcelku s patkama vzadu a i v předu, když bylo pořádný lože, tak se prohýbání eliminovalo.
Dál se taky prohejbala klikovka a to tak, že uprostřed mezi ložiskama se směrem nahoru dřela o domek. Prostě ten tlak od pístu ohnul klikovku za zadním ložiskem dolů a to se projevilo opakem mezi ložiskama. Klikovky ale nepraskaly ale odcházely ojniční čepy pokud se rafla ojnice. Ložiska se kupodivu nesypala, jen opotřebení. Víš co bylo divný? Kvalita ložisek, nejhorší ZKL, střed SKF a nejlepší byly kupodivu CCCP.
Ta spotřeba motorů mě donutila s tím v roce 1987 praštit a po plyšáku bylo spousta jinejch časovejch "vytížeností"

To máš pravdu, nejhorší, když pak ještě chybí terminologie a nemůžeš se ani domluvit. Pro zasmání, na maturitě jsme měli navrhnout pojezdové kolo nějakého portálového jeřábu, včetně osy. Výpočty - fajn, nějaká domácí čísla nám vyšla (hausnumera) a tak jdeme kreslit. Spousta z nás zapomnělo na mazací otvor pro štauferku. Jeden kolega však nikoliv, ten to dovedl k dokonalosti. Jen mu nastal problém při výrobě, ten jeho otvor byl pěkně podle rádiusu ohnutý o 90st., ještě to okótoval. No a pak s takovým materiálem něco v praxi dělej .

_________________
Hitec Aurora 9X

Asi byly původně určeny pro kosmický výzkum, nebo leteckou výrobu.

Jj, bez dobrého sponzoringu to asi nejde.
Mí kamarádi co tady jezdili čluny FSR taky nakonec skončili pro neskutečnou spotřebu motorů a tím pádem i peněz. Třeba nebohý Miro Horecký, skvělý motorář, dokonce začal vyrábět speciální motory MIHO (6,5cm3), ale nakonec s nimi nedosáhl očekávaných výsledků, tak s tím praštil i s celým FSR a akorát pak už jen odléval hliníkové vrtule. To je spotřebák a jedině na tom šlo jakž-takž vydělat.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Nejlepší byly CCCP, protože v tehdejším východním bloku byla jedna jediná pořádná ložiskárna - Kujbyšev (současná Samara) http://en.spzgroup.ru/
Přičemž celá (!) její zbrojní část byla vybavená těma nejlepšíma dosažitelnýma mašinama z západu - včetně brusek od Bryanta. Prostě když pro zbrojní výrobu jsou třeba pořádný ložiska, tak mašiny od vrahů z Wolstrýtu, nesmrdí
Jinak zbytek z CCCP (z ostatních ložiskáren) byla minimálně stejná tragedie jako třeba z RSR (tam je mj. v současnosti Koyo).