Lze se na celou věc dívat (očima prvních uživatelů) a to analogie šroub matice závity
vrtuli (nakonec i lodní šroub) považujeme za šroub a okolní prostředí za matici z nepevné hmoty.

Rotující vrtule - šroub zařezávající se prostředí vyvolá akci proud vzduchu
a reakcí, která každé akci vždy přísluší, je pohyb poháněného objektu.
Pokud pohybující se objekt má křídla tak složky vztlaku a odporu jsou dány proudem obtékajícího prostředí.

U velkých křídel jen relativně malá část je v místě kde se k obtékajícímu proudění přidá i proud od vrtule.
Naproti tomu vhodným umístěním řídících ploch (SOP a VOP) lze přispět k jejich lepšímu účinku.
Typicky letadla na nízkých rychlostech ve vzduchu při popojíždění i při letu.
Plavidla, vozidla a vznášedla s pohonem vzdušnou vrtulí.
U plavidel s lodním šroubem jsou kormidla v jeho proudu. Někdy využit i pro vhánění vody do vodního chlazení.

Poučka: Nápisem dopředu. Platí, ale jen za předpokladu, že výrobce úzus dodržuje.
U čínských odnoží to může být problém. Např. zásuvka/zástrčka kdy se neřídí tvarem pinů ale tvarem pouzdra
A nejsou to vždy jen čínští výrobci co dokáží modeláře zmást. Raboesch 15.10.2015 změnil metodiku
určování R a L, a to tak, že ty co byly před 2015 L jsou po 2015 R a obráceně.
RCFógli - Snad budoucí pára - page 27, ne březen 27, 2016 9:04 pm
http://www.rcfogli.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1530&start=390

A jestliže český prodejce Raboesch reagoval až po 1.7.2019 tak
4 roky byli ve výhodě modeláři kteří na model potřebovali pár R + L
Smysl lodních šroubů - konvence a rozlišování pravých a levých šroubů Raboesch
http://www.litomysky.cz/para/sroubpl.htm

V podstate súhlas. Platný hlavne pre ťažné usporiadanie pohonu.

Prúd vzduchu za vrtuľou (umiestnenou na predku trupu) sa "motá" viac-menej okolo trupu a pritom sa otáča a navyše je dosť zvírený vrtuľou.

.........................................

U tlačného usporiadania ide prúd vzduchu okolo krídiel "hladký" - nezvírený. A netočí sa (nemá prečo).

Keďže je pred vrtuľou podtlak, tak aj mierne vzdialené prúdnice vzduchu sú pred vrtuľou vťahované akoby do osi vrtule.

Výsledkom je, že tlačná vrtuľa vyvoláva pohyb vzduchu - aj tých prúdnic, ktoré obtekali nosné plochy aj ďalej od trupu, ako by zodpovedalo priemeru vrtule. Takže nosné plochy sú vplyvom vrtule u tohto usporiadania obtekané na percentuálne väčšej ploche ako u ťažného usporiadania pohonu.

Ten môj predchádzajúci obrázok (teraz na konci komentára) to jasne dokazuje!

Ale mám aj ďalší:

Pretože nás to samotných zaujímalo, tak sme to zmerali. Čo? No predsa prúdenie vzduchu PRED a ZA vrtuľou.
Aby sme boli štýloví, použili sme model EasyStar.
Vonné tyčinky sme nemali a tak sme na hrot pištoľovej spájkovačky namotali trochu vaty a namočili do nafty.
Po zapnutí spájkovačky začal z vaty vychádzať biely dym.

Aby bol biely dym viditeľný na bielom krídle EasyStara, jedno krídlo sme obliekli do nejakej tmavej látky.
Výsledkom je toto video, zobrazujúce prúdenie PRED vrtuľou:


Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz
Samozrejme nás zaujímalo aj prúdenie vzduchu za vrtuľou.
Jednofarebnú tmavú predložku - na zakrytie bieleho trupu, sme nemali, tak sme použili najvhodnejšiu akú sme mali, aby ju prúd vzduchu neodniesol.
Prúdenie ZA vrtuľou vyzerá takto:


Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz

Je nepopierateľné, že charakter prúdenia PRED a ZA vrtuľou je diametrálne odlišný.

_________________
Realistické RC modely - http://rcmodely.cevaro.sk

Já se hrozně omlouvám, ale víte, že ten model stojí na zemi a neletí? A tak je to leteckým modelářům k ničemu. Respektive je to natolik rozdílné, že je to k ničemu.

To je jako ve škole...
On se větný rozbor dobře známkuje, tak ho budeme učit. Je sice dětem skoro na nic, ale dobře se známkuje.

Ano je jasné že s vektorem rychlosti bude temto pokus, velice pěkné udělaný a názorný méně vyznamny, protože se tah srovná s rychlostí proudiciho vzduchu. Nicméně v nízkých rychlostech je pořád u této konfigurace vidět, že nasavana masa vzduchu je nepoškozena a může účinné a
bezproblémove generovat vztlak na křídle. Naopak ale zavini chaos v řízení, jelikož ty turbulentni proudy od blízké vrtule mění charakter a účinnost výškovky a směrovky. Charakter bych uprednostnil, účinnost se ofukovanim blízkého motoru naopak zlepší.
Mě se ten test hodně líbí, člověk si z něho něco vzít může a pochopí, proč se mu při přistání ero v takové konfiguraci krapet popohnane motorem chová jinak. Raději ho nechám doklouzat a dojdu si pro něho. I když tam byla nulová rychlost. Pořád lepší nez ten Bernoulli.

Už som sa začal tešiť, že vieme ako to je a naraz vidím, že nevieme.

Ale snažím sa čítať medzi tvojimi riadkami a vychádza mi toto:

- keby to bolo tak (ako na tých videách), tvoja reakcia by prinajmenšom pripúšťala, že by to tak mohlo byť.

- keby si vôbec nevedel, či to tak je, tak by si buď vôbec nereagoval, alebo by tvoja reakcia nebola tak striktne odmietavá.

- z toho vyplýva, že máš určitú, dosť konkrétnu predstavu, ako to v skutočnosti je.

No a keďže si skúsený modelár, teoreticky i prakticky veľmi dobre "podkutý" a na tomto fóre si najvyššia autorita, poď príkladom a ukáž, napíš, zobraz ako to vlastne je.

Ďakujem za všetkých, ktorých to zaujíma.

...............................................................

Poznámka: HONZIK22 už to začal naznačovať a ja s ním takmer úplne súhlasím.

Dynamicky to nelze doma udelat leda s ofukovanim modelu v nízko či vysokorychlostnim tunelu. Pak by to bylo vidět jak se charakteristiky proudění mění se zvýšenou rychlosti letu až tam kde vrtule již nestíhá a může se s ní stát generátor.

Áno, je to tak ako píšeš.
Aby som predišiel svojmu zabanovaniu, tak tu rýchlo uvediem obrázok, ktorý znázorňuje ako by (podľa mňa) vyzeralo to prúdenie, keby sa vrtuľa točila, ale nebola v doprednom pohybe.
Nakreslil som len okrajové prúdnice (červené čiary), tie čierne čiary medzi nimi neplatia.
Skrátka to vyzerá ako doširoka rozovretý vejár:


Keď sa vrtuľa dopredne pohybuje, tak prúdnice sú inak prehnuté (zdôraznil som jednu z nich modrou čiarou):


Že tento obrázok znázorňuje situáciu prúdenia cez točiacu sa vrtuľu v doprednom pohybe (v tomto prípade smerom hore), dokazuje aj text pod obrázkom: Slipstream formed by a vertical climbing rotor.

....................................

Keby sa tá vrtuľa pohybovala rýchlosťou, ktorá zodpovedá Vpitch (pán Lněnička zvykol napísať: rychlost v režimu mlýnku), tak by nemala žiadny ťah, pred ňou by nebol žiadny podtlak, za ňou žiadny pretlak a prúdnice by nemali dôvod sa zbiehať alebo rozbiehať ako na predchádzajúcich obrázkoch. Ale v takom režime mi je vrtuľa nanič!

Takže v normálnom režime, keď má ťah, tak normálna podštvorcová vrtuľa svoj ťah má najväčší keď model stojí a so vzrastajúcou rýchlosťou ťah klesá podľa nejakej (kvazi-oblúkovej) krivky až v "stave mlýnku" bude nulový.

A ak má vrtuľa ťah, tak to znamená, že pred ňou je podtlak a za ňou pretlak. Tieto dve sily ju ženú vpred.

A ak je pred vrtuľou podtlak, tak to znamená, že prúdnice pred ňou sa budú zbiehať tým viac, čím väčší je podtlak a ten je tým väčší, čím pomalší je dopredný pohyb vrtule (modelu).

Pri rýchlosti Vpitch sa zbiehať nebudú.

Mám změřeno/spočteno, že když pyloňák letí cca 300km/h, tak vrtule má skluz cca 3-4%. Potřebný tah na protlačení modelu touto rychlostí je asi značný, ale kolik, to jsem nikdy nedopočítal (příliš mnoho neznámých s extrémním vlivem na výsledek) ani nezměřil. Ale jednou jsem vyndal trup z okna auta při 120km/h a síla značná (pocitově).

Obecně si myslím, že jiný model poletí s podobným skluzem vrtule.

Opakovaně zde píšu, že běh vrtule u stojícího modelu je velmi nezajímavý, je to jen informace, zda se model rozjede a jak rychle. S letem to nemá nic společného a je to jen matení začátečníků.

Ale pohodlně se to měří a dobře se o tom točí videa. Tak se se měří, natáčí se videa a je o čem psát a na co koukat. S letem to nemá nic společného a je to jen matení začátečníků. (schválně podruhé)

Tedy když vím, že je něco 25x jinak (skluz 4% a skluz 100% na stojícím modelu), tak mě to prostě nezajímá. Nedá se z toho nic extrapolovat. Profil vrtule má úhel náběhu hluboko ponořen v odtržené oblasti. Podívej se z boku na vrtuli, když stojí. Dal bys takový úhel náběhu na letadlo? Je to zcela mimo.

pro mne, ze starší generace . .
Tomáši skluzem myslíš úhel náběhu profilu vrtule ve ° při dopředné rychlosti éra . . pardon pyloňáku - asi 81 m/s ??
Ta procenta mne matou . .
tak vrtule má skluz cca 3-4%.
asynchronní vrtuli neznám . . ale beru, že profil nesymetrický, řekněme s rovnou spodní stranou má
kladný součinitel vztlaku i při úhlu náběhu menším jak 0° . . .
Leon

Skluzem vrtule myslím, rozdíl mezi teoreticky vyřezaným závitem, který podle svého stoupání udělá vrtule ve vzduchu a skutečností. Vyjádřeno v procentech.

Dám příklad:
Mám vrtuli se stoupáním 10cm (4palců) a změřím letové otáčky 15000 ot/min. Převedeno na metry a sekundy mám 0,1metru a 250otáček za sekundu. Teoreticky tedy vrtule vyřeže ve vzduchu za 1sekundu 250závitů po 0,1metru. Tedy se teoreticky prořezává vzduchem rychlostí 25m/s.

Já jsem pitotovou trubicí nebo jiným senzorem rychlosti naměřil rychlost modelu 24m/s.

Rozdíl v rychlostech je tedy 1m/s. Přepočtu na procenta 1/25 a mám skluz 4%.


Pro stojící model je to snadnější. Naměřím otáčky na zemi 15000 ot/min. Okem odhadnu rychlost pohybu modelu na 0m/s. Rozdíl je tedy 25m/s. Přepočtu na procenta 25/25 a mám skluz 100%.


Opraven překlep 10cm = 4palce. Měl jsem tak 5, ale přepočetl jsem to na 4, vycházela lepší čísla. Sorry. Jinak je počítáno v jednotkách evropských.

D 10 palce 0,254 m reduktor 1 : R R= 1
s 5 palce 0,127 m
rpm 15000 ot/min motor
n 250,00 ot/sec za reduktorem
31,75 m/sec postup za 1 ot/sec stoupání vrtule/R * otáčky redukované
0,60 m obvod vrtule na D0,75 obvod jedné ot vrtule na 3/4 průměru D0,75
149,54 m/sec obvodová rychlost na D0,75 m/sec
H 12,0 ° úhel stoupání listu v D0,75 geometrické stoupání/obvod v 0,75 prům
Hef 9,1 ° úhel postupu vrtule efektivní stoupání rychl letu/obv rychlost
H - Hef 2,9 ° úhel náběhu skutečný vzdušný RYCH.poměr γ =V/n.D 0,38
V 24 m/sec letová rychlost v horizontu, či ve stoupání

No, to je OK 3° úhel náběhu . . dovolil jsem si dosadit jen průměr vrtule 10 palců . . a reduktor nastaven na 1 : 1
Trochu se vytratila přehlednost z xls tabulky . . .
Leon

Zde: "v té ukázce model stojí na zemi a neletí" ="ve skutečnosti model nestojí, ale letí" = "dynamické hodnocení"

STATICKÉ versus DYNAMICKÉ hodnocení se týká nejen modelů, ale i vrtulí na motorových modelech

A že tento fakt byl předmětem diskuze už před mnoha léty dokládá následující článek z historie modelářství.
Kde: pan Sylva Šíbl (statické hodnocení tahu vrtule) - oponentem tehdy byl autor článku pan Luboš Koutný
" ... pokud bychom ještě startovali ze země, pak bych vám věřil, vy na tom svém aparátě totiž měříte
jen statický tah. Ovšem my ten model hážeme a on letí svou rychlostí asi 10m/s. Aby to měření mělo smysl,
pak ještě potřebujete velký ventilátor, který vám tu vrtuli bude patřičně ofukovat...
... Pak již nic nebránilo tomu, aby mi Sylva udělal vrtule dle mého výkresu a ty byly opravdu dobré...."
2. 5. 2013 / Z historieZakladatelé brněnské modelařiny – Zdeněk Husička
https://sam78.cz/2013/05/02/zakladatele-brnenske-modelariny-zdenek-husicka/

Jde o to, že na zemi před vrtulí bude rozšiřijící se kužel sání.
Za letu ne - téměř zmizí a jak moc můžem jen odhadovat.
A jak píše Tomáš, není smysluplné se tím zabývat.
Vliv na letové vlastnosti to má nepozorovatelné.

Ouvej, ouvej. Chyba lávky.

Alebo lepšie povedané: chyba logiky.



To, že sa model nepohybuje, ešte neznamená, že sa nepohybuje vzduch okolo neho. V našom prípade okolo vrtule, okolo listov vrtule, okolo profilu vrtule.

Dôkaz je jednoduchý: položte model na zem, zaistite ho aby sa nehýbal a rozbehnite motor. Dajte ruku za vrtuľu (alebo aj pred ňu, veľký rozdiel to nebude) a čo zistíte. Vašu ruku ofukuje celkom slušný víchor (podľa toho, koľko plynu ste dali).

Ale veď načo to tu píšem, veď to miorovo video to jasne ukazuje: model je nehybný na zemi, ale prúdnice sa hýbu. A celkom svižne.

Ak si niekto myslí, že u podštvorcovej vrtule bude u stojaceho modelu sklz vrtuľových listov v desiatkach precent (nedajbože blížiaci sa stovke), tak sa dosť významne mýli!