Na zimu jsem si pořídil polomaketu mého oblíbeného letadla Fokkera D.VII od tchajwanských Super Flying Model… no nekupte to, když má firma takový název! Rozpětí 1200mm, váha cca 1800, balza, překližka a Oracover/Solartex (4S/3300mAh). Pořídil jsem už potaženou ARF a upravil si ji podle svého. To mj. obnášelo výměnu části potahu, kabinu, chladič, motorový kryty, ostruha …. prostě takový blbinky co mě bavilo dělat a z polomakety dělaly “třičtvrtěmaketu”. Lítá to fantasitcky, kameru vozí, akrobačku zvládá, sexy vypadá, ale má to háček. Jednou z těch mých změn bylo posunutí podvozku na správné místo podle originálu – proti vzpěrám.
A to je zdroj mého trápení a můj dotaz na zkušenější piloty prvoválečných eroplánů. Jak se s tím dá proboha přistát, abych nešel pokaždý na nos?! Co naplat, že podvozek vypadá krásně realisticky, když každý přistání končím na zádech
Už mě to tak deptá (a poškozuje letadlo), že to asi předělám zpátky a nemaketově posunu někam víc dopředu. Nemáte někdo podobnou zkušenost? Díky za tipy.
? ... jinak jsem ten podvozek o víkendu přesunul na původní místo, zbývá mi jen na letišti vychytat sklon minikřídla mezi koly. Fokker se teď sice nepřevrátí ani v mokré oranici, ale jak říkal Werich: JE TO VÓŠKLIVÝ 