Posunul jsem se v rozlétání Hybridu 3.0 a pokračuji tím v tomto technickém vlákně:
Vyrobil jsem si jednoduchou dočasnou hrazdu upravující rozteč úchytů na předepsanou hodnotu (píšou 17-23 cm, já jsem někde uprostřed tohoto údaje) a v neděli dopoledne jsem podnikl další pokusy o vzlet. Nebudu popisovat jak jsem si při prvním zvednutí vrchlíku nad hlavu nechal ho spadnout na sebe a jak jsem tam dřepěl na louce zamotaný ve šňůrách, to byl trapas
. Takže délku řidiček už mám odladěnou (v mém případě cca 1,5 cm nad úvodní hodnotu uvedenou v návodu) a při posledním třetím startu jsem už vychytal i potřebnou razanci, též výchylky jsem se domníval, že jsou optimální. Protože hned první let byl velice pohodový, tak jsem si snížil expa a zároveň zvýšil výchylky tak, aby zatáčení ve výšce na malém poloměru se dalo provést s výrazně menší výchylkou páky. to se mi ale vymstilo při posledním třetím letu, kdy jsem po x-tém pohodovém průletu v přízemní výšce přidal plyn a otočil model o 180 stupňů k sobě, přičemž vrchlík v této rotaci pokračoval do helikoptéry a opět následoval pád jako při úplně prvním pokusu o vzlet před těmi cca 10 dny. Takže výchylky mám už zase pokorně menší, budu si na to dávat větší pozor a uvidím. Otloukat takhle krosnu s pilotem mě mrzí, jak rychle stvořit účelovou gondolu a používat jí s tímhle vrchlíkem ale zatím nevím, jen mi to docela nedává spát.
Ještě se pokusím popsat dojmy z vrchlíku a taky ho srovnat s dosavadním single skinem Flair 4.5:
- U Flairu se občas setkávám s plápolajícím uchem, u Hybridu jsem za ty tři lety při spořádaném řízení nepozoroval jediné zborcení nebo deformaci vrchlíku.
- U Flairu si mohu dovolit mnohé a vždy mě podrží, Hybrid mě při zatočení na malém poloměru a menší rychlosti ztrestá helikoptérou (nabízí se přece jen zase vyzkoušet jestli širší rozteč úchytů či dokonce vysloveně široká pro Flair by toto nezmírnila).
- Flair se startuje s menší razancí a jsem schopný s pilotem dost často přistát na nohy hezky bez převrácení, Hybrid se startuje s větší razancí (není problém, jen je potřeba si to trochu natrénovat), ale takhle pěkně ho vybrzdit nedokážu ani s mými poměrně obřími výchylkami rukou v dolní poloze (příště budu trénovat vybržďování o 1-2 metry nad zemí výše než u Flairu), je z toho přinejlepším odskok a polokotoul do boku.
- Rozdílná klouzavost tam poznat je, laicky odhadem uvedu srovnání, že pokud Flair naklouže z nějaké výšky cca 100 metrů, tak Hybrid naklouže cca 150 metrů, což jsem si vždy uvědomil když jsem si říkal, že to klouže nějak neobvykle dlouho.
- Rychlost obou vrchlíků rozdílná je, zároveň to není nic dramatického, usuzuju tak proto, že i s Hybridem jsem měl dojem, že pilot na krosně letí rozumně realisticky pomalu (teď mě napadá, jestli moje náchylnosti k helikoptérám nesouvisejí s podvědomou snahou létat s krosnou vždy podobně pomalu). Zároveň je to asi ta přece jen vyšší rychlost kluzu, co mi zatím dělá problém při přistání.
- Pronikavost proti větru je u Hybridu opravdu větší, nějak zvlášť silně ale zrovna nefoukalo.
- V každém ze třech letů jsem vyzkoušel na krosnu naložit jinou zátěž, bylo to ale spíš tím že zrovna foukalo víc nebo míň. Samozřejmě že víc naložená krosna víc seděla ve vzduchu. A taky měla v kluzu znatelně vyšší opadání (to byl případ druhého letu a proto jsem na třetí vzlet volil zátěž malou a třeba i proto se pak zřítil? musím příště vysledovat)
- Bude zajímavé zjistit svoje pocity z létání až si zase na krosnu namontuju Flair
- Na podivný design Hybridu jsem si už docela zvykl a přestal jsem se tím zabývat.
- Je taky docela možné, že všechny ty mnou pozorované rozdíly jsou ovlivněny tím, že jsem si toho o vlastnostech Hybridu napřed hodně přečetl a hlavně jsem si ho pak za hodně eur do vlastnictví koupil...
- Přílohy
-
-
-
-