Neni 40A regulator na tento pohon malo?

Je to na 4s! 55A krátkodobě vydrží.

Tak tady jsem čekal podle toho všeho předešlého trošku sofistikovanější řešení, než napájet vodiče od motoru na tu žlutou origo kabeláž:-) Já už předělávám sestavu motor/regl do Infinity po čtvrté...furt se mi to nelíbí:-)

Corado má ještě jeden aspekt , který není doceněný. Dá se s tím lítat naprosto všude. Dneska jsem ho švihnul do auta a po rychlém vyléčení zákazníkovi mašiny to u silnice prostě hodil. Hodinka v termice potěší

Opravdu není nic více nutné, tady to zbytečně komplikuješ ... a současně je to to nejlehčí možné a to potřebuju. Proto také regl dál od motoru jak to jen jde, aby nevadil nandávání baterie.

A že se s ním dá létat všude? No právě proto to stavím, jinak bych to nechtěl.

Nic ve zlém. Jen mi to tak přišlo.
Serva a zadek trupu je famózní práce, vše čistě uklizené..srovnané na nejmenší možný prostor.
A k tomu kontrastuje ta sestava motor/regl/čidlo Ty kabely z motoru,šli v pohodě napájet přímo na regl (např).
Čidlo je tak malé,že by jsi ho určitě při tvém technickém nadání taky někam uklidil...

Motor měl krátké vývody na to, aby byl regl tam, kde jsem jo chtěl mít. Komplikuji si jen to, co má smysl komplikovat. Pod kabinou bude vzduchoprázdno, tak proč to komplikovat? Všechno bude jen na oboustrankách, snadné, rychlé a vyměnitelné řešení. Tohle není tvoje MiniCorado, které je lehké na čumák a pod kabinu máš problém se vlézt.

No teď to nabere trochu spád, na nic se nečeká. Nejdříve jsem dal dva kousky oboustranné pěnovky 2 mm na regulátor a přilípnul ho na dříve označené místo. Pak jsem stejnou pěnovkou chytil na bok i UnisesE. Sedí to naprosto přesně, protože kabeláž na tyto polohy byla už předem rozměřena. Pak jsem ještě jemným šmirglem přejel hrany otvoru kabiny a hlavně spodek přední matky křídla, aby baterie hladce vcházela dovnitř i ven. Pak jsem zkusil zastrčit baterii na své budoucí místo.

Je krásně vidět, že pod kabinou je prázdno. Následně jsem se ujistil o vhodné poloze silových kabelů, aby nepřekážely baterii. Na místo styku kabelů s trupem jsem posunul smršťovačky a následně je sesmrštil. Pak jsem opatrně nanesl střední CA v tenkém proužku na smršťovačku a přilípnul správným hmatem na své místo, musí to být napoprvé, ale šlo to hladce. Také jsem zkrátil kabel od BECu klasickým způsobem posunutého pájení a smršťovačku v místě pájení jsem současně použil jako úchyt stejným způsobem, jako u silových kabelů. Průchod pro baterii je volný, řešení snadné a rychlé.

Originální kabel UnisensE je taková jak to říct … prostě jsem ho nepoužil a udělal vlastní kabel přesné délky z ploché 4-linky. Na jedné straně je 4-násobný servokonektor, na druhé jsou pak dva, klasický a jednonásobný konektor, opět s připravenou smršťovačkou pro lepení do trupu na své místo. Tím je hotová elektroinstalace.

A nevíte jak to dopadlo s tím seznamem zájemců z Mojehobby ?

_________________
KMX, Edge RCF, Veloxity, MC, DF
DS-14

V horku poklesla intenzita motivace, je třeba trochu polevit a dělat i jiné věci, třeba létat. Nakonec jsem přece jen něco udělal na křídle. Pustil jsem se do té nejhorší věci, je to taková ta práce pokus omyl a navíc musí být jeden extra opatrný a přesný. Frézuje se, furt málo, furt málo a pak hned zase už moc, však to znáte ... Jde o usazení páky křidélka. Rozhodl jsem se vést táhlo křídlem, ta origo krytka je prostě hnusná. I když jsem to Michalovi dříve říkal, asi na to zapomněl a zalaminoval mi matky pro táhla tažená venkem. To nakonec způsobilo více problémů, než jsem chtěl. Jednak je to první vada na kráse, že se musí odfrézovat ty bobky, pod kterými jsou někde ty matky a pak tam prostě chybí barva. To jsem vyřešil tím, že jsem to překryl autofólii co možná nejpodobnější barvy. Současně jsem také odfrézoval první iteraci průchozího otvoru křídlem a zářezy jak do křídla, tak do klapky. Byla to opravdu první iterace, touhle blbostí jsem strávil více než hodinu postupného odfrézovávání ...

Mnohem větší průser je, že jsem začal frézovat otvor pro páku v místě, kde jsem si myslel, že těsně minu matku. Bohužel chyba lávky, vyjde to přesně do ní, takže jsem musel dlouze, pomalu a opatrně profrézovávat skrze matku. Je to nepříjemné hlavně v tom, že úhel páky musí být odlišný od úhlu páky klapky, která směřuje dále a níže z ní. Páka křidélka musí mít otvor v páce jen mírně předsazený před konec křidélka a mírně výše, než je průběh profilu, aby se mechanicky dosáhlo mírně větší výchylky nahoru než dolů, což je potřeba. Nakonec tedy páka vyjde více do křidélka pod ostřejším úhlem, takže se musí hodně ukrátit. Na obrázku je poslední iterace, kdy už se to zdá být poladěno. Stal se mi ale jeden průser, jak jsem odfrézovával matku, smeklo se mi to a projel jsem křidélko skrz, to mne fest nasralo a řekl jsem si, že si dám nějakou dobu pokoj, už toho bylo moc. Mezitím vymyslím, jak to opravit, mám totiž bázi té červené barvy, která je na křidélku v místě té díry skrz. Na fotce je asi finální zářez do křidélka, do křídla se to finalizuje, až to bude napákované.

Výtej v klubu. Taky se mi to jednou na mojem Coradu povedlo. Nic tragického.
Rozdělej tu barvu v epoxidu . Ze strany potahu dej pásku a z druhé strany to zalej. Není to ani vidět.

To jsem udělal, vidět to bohužel je, ten RAL zase tolik neseděl...

Pomalu postupuju dál, druhou stranu s dírou skrz zatím neřeším, jen jsem to zalil epoxidem, až bude čas, tak se k tomu vrátím. Začal jsem opatrně dělat i druhou křidélkovou páku, tentokrát s vědomím, že kvůli matce se to může rychle zvrtnout. A taky že jo, tentokrát se při dofrézovávání ona matka úplně vylomila z trupu i z kusem masa. Naštěstí druhá strana křidélka je nedotčená. Co k tomu dodat? Mělo to výhodu, v křidélku byl kráter jak do řiti, tak jsem si mohl s polohou páky dělat, co jsem chtěl. Po asi hodině znovu rozhodování, měření a trochy počítání, kam s pákou, jsem našel správné místo, zalepil ji a křidélko běhá skvěle. Podle této páky jsem zalepil i tu původní, provrtanou skrz. Následuje postup, jak to udělat, proč to tak dělat, bude teprve následovat. Nejdříve je nutné ukrátit páku křidélka na správnou délku, něco více než půlka původní, neukracovat více, ať to má za co držet. Ti, kteří to už dělali přede mnou, lepili páku tak, že prostrčili tyčku o průměru díry v páce, o tuto tyčku to opřeli a zalepili, většinou přímo nad osou otáčení křidélka. Výsledkem je to, že rozsah pohybu křidélka je symetrický a páka křidélka je nejmenší možná, takže se nevyužije celá dráha serva, ale jen její část, méně než polovina pro doporučené výchylky a to není dobře. Navíc, aby šel zasunout hříbek čepu, musí se ho půlka odbrousit. Výhodou je, že je to celé maximálně zapuštěné, je to minimálně mimo profil křídla a tak minimálně viditelné, ale to je tak jediná opravdová výhoda. Chtěl jsem delší rameno páky křidélka, ať se využívá větší rozsah pohybu serva a ať je výchylka nahoru větší než dolů, což je potřeba v režimu brzd a i jako mechanická diferenciace. Prakticky to znamenalo nasunutí bowdenových trubiček 2 mm na použitou tyčku, což posunulo otvor v páce dál od osy otáčení křidélka a současně dopředu pro potřebnou diferenciaci. Pokud se to přežene, bude to více viditelné a bude se muset profrézovat delší zářez do křídla, tohle byl kompromis. Průměr trubičky 2 mm také zajistí, že čep zajede na své místo lehce, protože hříbek má průměr právě 2 mm.