Jako je fakt, že RES (ERES) se zažitými zvyklostmi dost hýbe. Jednak je na soutěžích dominantní počet modelů stavěných opravdu soutěžícím, 80% úplně jistě, možná spíš 90%, ARF je jen pár výjimek (a to ještě statistiku v poslední době mírně zkresluje DEX, který se zatím jinak než ARF koupit nedá, tak ho v této formě mají i lidé, kteří by jinak asi stavěli). A za druhé je tam na zvyklosti RC modelů neskutečný počet juniorů, třeba na poslední soutěži asi před týdnem jich dokonce bylo tolik, že létali dvě samostatné skupiny a nemuseli se ani míchat se seniory. A jinde v Evropě je to dost podobné.

Jinak ale Guchar přesně trefil jeden problém s modelařením mládeže, na který jsem narazil ve svém mládí i já a je to s ním v podstatě úplně stejné dnes jako před lety. Tím je to, že děti sice třeba i slušně modelaří, ale pokud nemají mimořádnou kliku na místo, kde bydlí, tak je může odradit závislost na dospělých při létání, dostat se na plochu pro létání je bez auta často problém. Na venkově či okrajích měst to ještě občas jde, ale dostat se někam z centra většího města je minimálně náročné a občas až nemožné. Sám jsem si tímto před lety prošel a jeden z důvodů, proč jsem v jistém věku odsunul modelařinu dost do pozadí bylo právě toto - už jsem zkrátka došel k příliš vysoké úrovni (a větším modelům), že mi možnosti kus od bydliště nestačily, ale dostat se někam dále jsem příliš možnost neměl.

I když tedy občas trochu může pomoci technický pokrok, jak DAF zmiňuje, že si netroufnou na dané ploše vlekat A3, tak tohle hodně posune RC determalizátor. Možnost volňáska sundat "na vyžádání" v optimální fázi zatáčky je neskutečná změna, která umožňuje trénovat i na méně vhodné ploše, přitom to nestojí nijak moc peněz, stačí "čínské komponenty" doslova za pár korun, viz třeba popis ve vlákně NumberONE. Mít tohle ve zmíněné době, tak jsem možná modelařinu omezit zdaleka tolik nemusel.

Když chci kluky učit nějaká pravidla, podle kterých by se měli řídit, tak bych je sám neměl porušovat. S létáním v prostoru města je opravdu problém (a nejen kvůli nějakým předpisům). Šlo by to třeba v parcích, ale... Ale tam se venčí psi, děti, důchodci a sportovci, takže ani toho vhodného volného prostoru nemusí být moc. Nehledě na možný přístup některých nevrlých občanů - prudičů, kterým vadí absolutně všechno. Vyprávět by mohli třeba chlapi z Lipenců (byť to není uprostřed města), ale i dalších modelářských lokalit. Jeden známý mi vyprávěl, jak se jich snaží pomalu, ale jistě zbavit tamější starosta (metoda jako se zákazem čuďáckých aut, on to nezakáže, ale zřídí tam něco, co bude bránit modelářskému provozu, ačkoliv je plocha jinak poměrně daleko od obydlí).

_________________
Hitec Aurora 9X

Ta poznámka o RC deteru byla míněna obecně na malé plochy kdekoli, že je park v centru města problém je jasné...
Já třeba s RC modely létám na jedné ploše, kde problémy nejsou, ale ta pohoda platí pro RC dobře ovládané, s volným modelem by to byl děsný problém (minimálně riziko poškození) už jen při mírném větru. Ale při možnosti "kopnout kdykoli" to najednou celkem jde, takže jsem si v pohodě doladil, co jsem potřeboval

Já docela zvažuji, že bych pro prcka volnáska upravil na rc jako letadlo řízené magnetem, na kabině pidi servo a na páce pidisměrovka, jako ovládání RC zvažuji Flysky I6 kde 6 kanál --potenciometr bych kuchnul a zapojil přez prodlužku--kabel učitel žák prckovi na pultík, kde by tu jednu páku s možností pohybu pouze vlevo--vpravo mohl držet obouruč. Na klasické vysílačce je si myslím pro malé prcky toho k hýbání a přepínaní hodně a nezvládnou se soustředit pouze na jeden ovládací prvek. Další co si myslím, že tím propojením kabelem nebude mít strach, že je vše pouze na něm. Zatím pouze teoretizuji, ale zkusím to, maximálně to bude zbytečná práce.

Zkoušel jsem to přez RC autíčko, plyn zvládá, přepínání přepínačem dopředu dozadu zvládá, ale řídit musím já a nejede přez to vlak, jakmile se mu snažím předat i řízení, myslím že se toho bojí že v tom nebudu s ním a vysílačku mi vrátí že už jezdit nechce.

Dobrý večer přeji ve spolek,
téma jsem jen prolétl. Tak kdybych psal něco nevhodného tak se na mne nezlobte.
Stavebnice dodáváme (mimo ČR) pro kluby a kroužky do Německa, Slovinska, Litvy, Slovenska a Francie.
(ne do všech klubů  jen do několika klubů v každé zemi ) Tak mám docela přehled.
Němci mají speciální program pro to, aby dostali děti k technice a je štědře dotován.
(Zajímavost – házela mají jen do rozpětí 500 mm.) Ty jsou asi nejdál. Využijí úplně vše proto, aby děti zaujali.
Slovinsko – tradice kluzáky A1 a A3 , tam je to docela přísné, ale funguje jim to (řekl bych že jsou navázani na tradice).
Litva - hojně podporované. Podle toho kolik a jakých stavebnic nakoupili po celé Evropě mají dostatek prostředků pro svoji činnost.
Francie trochu jim kulhají finance ale jsou to srdcaři, hledají cestu.
Zkrátím to Všichni mají ale jedno společné.
Veškeré aktivity vytvářejí tak, aby to byla hlavně zábava.
To znamená, že v první fázi výuky lepí modely ze stavebnic a neřeší jestli je model slepený technicky správně.
Některé éra co jsem viděl vypadali opravdu hrozně (a to jim ještě hodně lichotím) , ale děcka měli úsměv na tváři a bylo vidět, že je to baví.
V průměru mají vedoucí na starost tak 7-10 dětí na jednoho dospělého.
Nikoho netrápí, že s třeba s házeli létají kolem 10 vteřin. Nelétají na výkony.
Když létali s našim Puppim lety kolem 45 vteřin byly u vytržení .
Že prý jim to málem ulétlo byl to pro ně slušný adrenalin.
Důležité je, že většina kroužků funguje při škole. Spíše než jako kroužek jako nepovinný předmět.
Vedoucí kroužku je zaměstnanec školy (učitel) se všemi výhodami.
(to už jsem tu řešil před deseti lety) Děti se do „kroužku“ neodkládají, ale vybírají. (jako do houslí) atd. atd.
Bylo by to na hodiny a hodiny. Komunikuji s nimi a sleduji je již několik let.
V ČR bych vyzdvihl práci pana Fixnera z Chrudimi. Dětí chodí odhadem +/- 20 kluků.
Mají vytvořenou koncepci a dokázali si vydupat pro svoji činnost i nějakou tu slušnou kačku.
Pominu li házedla, začínají naší stavebnicí Adam. Hlavně proto, že je téměř nezničitelný.
Jak při lepení tak při létání.
I to největší kopyto dokáže v první fázi vyrobit v reálném čase něco co obstojně létá.
Trend nepotahovaných celobalsových modelů je znát po celé Evropě.
Potáhnout model papírem nezvládá v Evropě mnohý vedoucí. Jak to potahování má potom naučit děcka .
P. Fixner dokáže se svými dětmi s Adamem zalétat korektní soutěž A3 s letovými časy kolem jedné minuty.
Mezi tím co létají a opravují a upravují Adama, lepí složitější stavebnici (Šohaje). Šlape jim to (opět by to bylo na hodiny).
Respektive vše co vím a co znám, co jsem za ty roky vypozoroval by bylo na hodiny diskuze.
Pokusím se to nějak shrnout do nějakého stručného konceptu. Musím o tom popřemýšlet.
Osou toho všeho (po celé Evropě) je ale zábava.
Ne přesnost a kvalita lepení.
Ne výkony v soutěžích.
Hlavně žádné stresy, že se něco přilepilo jinak než má, nebo že je to nakřivo, že „nenalétal“ atd.

Jinak - létá se kde to jde. S menšími modely převážně na školních hřištích.
Proto mají naše A3 možnost instalace RC (proto aby se s nimi na tu plochu vešli).
Musíme se holt přizpůsobit místním podmínkám.
To co jsem tu napsal se týká úplných začátečníků.
Je samozřejmé, že ti co už jsou trochu dále mohou lepit a soutěžit v RES a podobně.
Tam už moje zkušenosti tolik nesahají.
Jako pokročilý model (místo starších Šohajů), jsme na podnět klubů (hlavně z ciziny) navrhli modernějšího Rookiho.
(Vím, že RESky jsou lepší, ale více jsou poptávány menší éra.)
Mini Rooki vznikl již jen tak mimochodem. Příspěvek jsem napsal spíše pro inspiraci.
Přeji hezký zbytek večera
RH

Rozdíl mezi domácí a kroužkovým modelářem je, dle mého, hlavně v časových možnostech. Pokud lepím doma, pracuju podle možností. Např. vyřezávám díly a jedu, třeba 2 - 3 hodiny, dokud to nedodělám, nebo mě to přestane bavit (nebo se unavím). Pak zase třeba lepím a to je třeba práce na několik minut, nebo málo desítek minut, a pak jdu od toho a nechám to schnout. Na kroužku toho musíme (tedy rád bych) stihnout za jednu schůzku víc. Práci se snažím rozdělit tak, aby kluci mohli pracovat na různých částech modelu, aby to "odsejpalo". Ale ne vždy to vyjde. Myslím, že by kluci měli za tě kroužkový rok něco dokončit a poslat do luftu a také by měli za tu dobu udělatnějaký pokrok. Přeci jen patříme k těm dražším kroužkům.

_________________
Hitec Aurora 9X

Ad komentář p. Hiesboka - musím říct, že ten trend návratu k "Jedelsky" mi docela dává smysl... V dávné historii (míněna 80tá léta) to bylo i u nás známé díky modelům od Graupnera (A1 Junior a UHU), ale třeba i větší "jednokanál" Susi 2 od firmy Wik, ale pak to hodně zmizelo, asi kvůli tehdy náročné výrobě či kdoví proč. S nástupem CNC je to ale asi trochu jinak a funguje to přitom slušně, u volných modelů bez diskuse, u RC minimálně za klidu a jednoduchost stavby je opravdu zajímavá.
Jeden dotaz (právě při vzpomínce na Susi 2 - viz https://outerzone.co.uk/plan_details.asp?ID=11663 ) - neuvažujete i o něčem trochu větším v Jedelsky konceptu? Určitě by šlo nyní debatované RCHS 1,5m (to ostatně právě Susi byla), ale podle mne dost možná i dvoumetrovka, což by bylo právě to jinde zmíněné zatím chybějící fakt "ultrajednoduché RES"...

DAF, nezlob se na mě, ale hodně práce a dlouho skoro žádná zábava, cítím, že to děti potřebují obráceně. Hiesbok má pravdu a ve světě to chápou.
Taky jsem to před 60 lety zažil. Šmrdlání žeber a špějlí, byla hrozná nuda a přitom v mé mysli bylo éro a lítání.
Taky jsem toho za půl roku nechal a vrátil se k tomu až těsně před důchodem, protože to v mé duši celou tu dobu bylo a začal jsem hotovou stavebnicí. Sám jsem se po mnoha nezdarech naučil solidně létat a teprve pak jsem dostal chuť vymýšlet a stavět.

Zatím jsem s pár kluky ve škole lepil a osazoval nějaké EPP modýlky. Adam vypadá jako skvělá volba, rád bych to s nimi zkusil. Na Vašem webu ale "není skladem" Je šance, že zase bude?

_________________
Laguna, Daidalos, MiniCorado, F3K Edge, Fox 2300, Funtic II, Dingo, F4U Corsair, Bf 109H, Skipper...

Suzina v mejch kdysi dětskejch očí nejlepší co bych si mohl přát mimo Dany, Toma, Liona, Sapera, Juniora.
Prostorový trup--tak už to bylo pořádný ero, pruhledná kabina jako u skutečného větroně--jen si tam dát panáčka a křídla co nebyla děravá po prvním přistání na strništi nebo do keře na mezi, letově tak akorát že to neuletělo moc daleko nebo definitivně tak se dalo obejít bez časovače nebo nějakého doutnáku na výškovku.

Měl ho kámoš, já měl Toma, to bylo na prd, pořád jsem lepil díry v potahu, pak mi udělal táta liona s polyš křídlem tak to už bylo provozovatelný i na strništi, létalo to určitě lépe než suzina ale kdyby mi koupil táta Suzinu tak bych byl asi tehdy nejštastnější, ani ten Lion s polyš křídlem nebyl takovej nerozbitnej vozembouch jako ta Suzina.

Jag42, za tu schůzku toho moc nestihnou (jednak neumí, jednak pracují pomalu, také část prostě prokecají), to zaprvé. Za další, podívej se na ceny stavebnic, musí udělat rozpočet tak, abych pořídil co nejvic stavebnic a dalšího materiálu a přitom jsem nezruinoval rodinný rozpočet. Kroužek stojí kluky skoro 4 tis. na rok a ještě je k tomu dotace. Není také možné, aby z každé schůzky nosili pokaždé model složitosti Vosy. Musí být také vidět určitý posun ve náročnosti konstrukcí. Kluci začátečníci si prakticky z druhé schůzky nesou jednoduchý modýlek, z druhé proto, že to musí také uschnout a také s nimi stavím draky. Stavebnice můžu objednávat až po zahájení roku, dřív ne. Je to na hlavu, ale je to tak. Jinak modely s Jedelského profilem nejsou špatné, ale určitě si takové křídlo nevyrobíme sami a pokud to kluky fakt chytne a dostanou se k modelům s konstrukčním křídlem, nebudou to umět potáhnout. Vyzkoušet si to ale můžou třeba na házedlech a následně na nějaké A3 apod. Neříkám, že to dělám dobře, snažím se i formou kompromisů dosáhnou určitého maxima možného.
A ještě poznámku, klukům se snažím pomáhat a práci ji ulehčit. Třeba tím, že jim pomůžu s povrchovou úpravou - oni udělají jen jednu nebo dvě vrstvy laku, ty další udělám já. Ale oni se musí naučit i to. Jsou zvyklí to napatlat tlustou vrstvou, což je špatně. Dělám i další věci, bylo by to na dlouho. A těm nejvíce pokročilým třeba pomáhám s tebou kritizovanou výrobou žeber. Udělám šablony, oni připraví přířezy a já to vybrousím. Oni a,e vidí, jak se to dělá.
Závěr, létání ano, ale už to zde také padlo, ne vždy se mi podaří přesvědčit rodiče, aby s kluky přišli. Většinou to vyjde, ale měl jsem kluky, kteří se dostali už ke stavbě RC modelů, ale domluvit termín, kdy by přišli na výuku, nepřekonatelné. I na hromadné akce, které pořádáme se spřáteleným kroužkem, se určitá část nedostaví. A není to vždy pro nějakou chorobu, termíny dáváme s velkým předstihem.

_________________
Hitec Aurora 9X

Systém Jedelský je náročný hlavně na množství spotřebovaného materiálu, jeho ceně a dostupnosti.
https://www.pelikandaniel.com/?sec=product&id=145003
https://www.pelikandaniel.com/?sec=product&id=144983
Poslední dva roky je to opravdu boj. Na materiál do výroby čekám klidně i tři měsíce.
Susi jsem řešil s Pichlerem , bohužel kvůli ceně materiálu a jeho požadavkům na cenu se to nedalo realizovat.
Vetší modely v tomto systému zatím realizovat proto nebudeme.
Máme Rudyho.


To je model kategorie A1 (létá jako volňásek se vším co k tomu patří) s tím že ho lze osadit rádiem pro volný let a případně motorem.
Jako kluzák s RC se vejdu pohodlně do 250g. S motorem je už těžší.
Vyzkoušela ho celkem úspěšně řada kroužků. Profil je nově spočítaný , takže s původní Jedelským nemá nic společného.
Je štíhlí a má výbornou pronikavost proti větru.
Zapadá mi tedy lépe do mé koncepce než o trošku větší modely .


Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz
Co je na tomto systému křídel supr je to. Že v kroužku zpracuji jakékoliv zbytky (trosky, nedodělky ) na cokoli dalšího.
Je to úžasně recyklovatelné.

Adam a kupa dalších modelů není skladem právě kuli materiálu do výroby.
Šetřím si ho pro stavebnice do kroužků. V ČR je velký problém o cokoliv si říci (kroužky).
Ze zahraničí mi napíšou potřebuju to a to a já jim odpovím do kdy jim to vyrobím.
Když je požadavek na nový model , pošlu návrh , ten upravíme podle požadavků a za dva tři měsíce už s ním kluby létají přesně s tím co potřebují.
Ta komunikace funguje dobře.
U nás je to poměrně složitější.

Ale pokud napíšete moji „dušince“ (moji paní) co potřebujete z toho co není skladem tak snad do cca týdne dostanete vše co potřebujete.
Je to nekutečné děvče, a věřím tomu, že vám do balíčku přidá i něco hezkého pro potěšení.
Pro kluky z kroužku třeba gravíruje jména na brousítka (aby se o ně neprali) atd. Je to úžasná žena.
Tak neváhejte a pište .

Jinak bych chtěl ještě napsat, že jakákoliv snaha o pozvednutí modelčiny mezi dětmi je velká zásluha.
I proto jsem chtěl pro vedoucí modelářských kroužků status učitele. (se vším co ktomu patří, tedy i s platem, prázdninami atd.)
Každý vyhází ze svých zkušeností z toho co umí a co zažil. Proto nelze říkat, že je něco dobře nebo že je to špatně.
Každý pracuje s tím co má k dispozici. Zaplať pánbů za každého človíčka co se do práce v kroužku pustí. Je potřeba se sjednotit a vytrvat.
Pokud bude rozumná koncepce (noty) která praci s dětmi sjednotí bude to supr. (pracuji na tom , uvidíme jak to stihnu)
Už jenom proto, že to třeba dokáže zlevnit stavebnice. Větší sériovka je vždy levnější než kusová výroba.
Viz. naše Gino RC jsme dokázali takto dostat do kroužků za 375 Kč

Je toho hodně co by se dalo dělat . Mám to v hlavě připravené, jen toho času je pomálu.
přeji hezký den
rh

Nechci, aby to vypadalo jako reklama, ale se stavebnicemi kolegy Hiesböka máme jen dobré zkušenosti. Kolega ze spřáteleného kroužky začíná Montýrkem a jemu podobnými modely, pak přechází na složitější jako Master. Já jsem pro kluky vytvořil vlastní modýlek (dva) a pak pokračujeme Masterem a HPH 304S, už lehce konstrukční. Kluci se přitom učí číst plánky a práci s díly, ale i s nářadím a lepidly, dokonce i potahovat, o lacích a lakování ani nehovořím (už jsem psal výše). Díly jsou očíslované, stejně jako plánek, takže při troše pozornosti to nejde zkazit - tzv. bombenfestundidiotensicher. Snažím se, aby to kluci zpracovali nějak slušně, ale samozřejmě toleruju, že to není dokonalé. Důležité je, aby to dali dohromady a nějak to létalo. Není důležité, aby, aspoň ty začátečnické modely měly supervýkony, stačí, když budou rozumně létat. K výkonným modelům se kluci musí propracovat.

_________________
Hitec Aurora 9X

Já vedu kroužek lodních modelářů. Děcka začnou stavět na podzim a první lodičku mají hotovou na jaře před závodama... A světe div se, vydrží to. Někteří ji staví i dva roky...
Pravda, stane se, že to někdo zabalí po půl roce, ale tam v naprosté většině jde o to, že jej lodě naprosto nebaví, má jiné zajmy a pod. Prostě jen to zkusil.

Mám pocit, že se až moc snažíme děckám ustupovat, ulehčovat jim co jde, starat se o "zábavu"... Ale copak není zábavou vlastní modelařina?

Jeden čas se mi v kroužku rozmohl nešvar "mě to nejde..." a tak jsem skákal od jednoho k druhému, ukazoval, předváděl... a pak jsem si všimnul, že vlastně tím "mě to nejde" a následným ukazováním si to vlastně nechají vyrobit někým jiným - mnou... Tak jsem přešel na režim - poprvé ukážu a podruhé už odpovím jen "to máš blbý, že Ti to nejde...." a ejhe, najednou to začalo jít.

Pokud se bude moc ustupovat, nebudou muset něco sami řešit, překonávat, tak k modelařině nezískají vztah a bude to jen "zábava" která je dneska baví a zítra je bude bavit něco jiného. A i kdyby ne, tak když pak mimo kroužek narazí na problém, tak se na něm zastaví a dopadne to stejně.

Pročítám to až teď. Takže:
ještě bych neházel flintu do žita. Zkusil bych se s vedením DDM dohodnout na nějakém provizoriu i za cenu ústupků. Proč? Protože:
- pokud kroužek jednou skončí už se bude těžce obnovovat
- občas přijde propad zájmu. Jeden rok jich mám pár, druhý je narváno. No a letos se to sešlo ještě s krizí, inflací a strašením jak bude zle a asi se rodiče pobáli ceny za kroužek.
- pokud tam bude aspoň jeden, může natáhnout další děcka ze třídy/školy, kamarády.
- dej vědět ve firmě, kde pracuješ. Já mám v kroužku vždy někoho od spolupracovníků. Reklama osobním kontaktem je nejlepší. (Dítě nechodí k někomu "cizímu" ale k někomu koho znají.

- a hlavně, když zjistíš, že máš víc volného času, nebude se Ti chtít o něj zase přijít.