Konstrukce z EPP a minikombat Warhawk (19/1/01) psáno pro RC Modely Před dvěma lety mě David vzal s sebou na svah zalétat si kombat. Trvalo mi jenom krátkou chvíli rozhodnout se jestli se po deseti letech vrátím k modelařině. Když si vzpomenu na kupu letadel, které jsem ve svých modelářských začátcích měl, mohl bych si dnes otevřít bazar. Bohužel většina z nich přispěla ke globálnímu oteplení. Extrudovaný polypropylén neboli EPP, z něhož se staví kombaty, je materiál z kterého sice nepostavíte výkonný brus F3B nebo akrobata s rozpětím 3 m, ale dobře létající a z dálky i dobře vypadající éro, které můžete snad jenom ztratit. Zničit ho může např. Tatra s pískem, hladový pitbul, povětrnostní podmínky působící přibližně 1000 let atd. Mně osobně dal možnost trochu experimentovat. Tento materiál zatím není volně na trhu. V prodeji jsou pouze kombaty Tomahawk, Stinger a Tornádo. Ty první dva jmenované v současné době, vzhledem ke kremaci nové provozovny Velkomu, budou (podle nepotvrzených informací) znovu v prodeji v nejbližší době. Moje první úprava byla motorizace Tomahawka 1 motorem VM 2027/28, dík kterému se Tomahawk změnil v svižně létajícího nerozbitného akrobata. Stejný motor, upravená křídla ze Stingera a zbytky z výroby trupu z téhož, daly dohromady delty o rozpětí 78 cm a délce 70 cm s dvojitým šípem a dvěma směrovkami na zvednutí adrenalinu v krvi. Pro úplnost - používám RC vybavení standardní velikosti a energii dodávají baterie 8x 500 mAh, 8x 700 mAh nebo 8x1000 mAh. Sedmistovky jsou asi nejlepší. Zkonstruovat letadlo klasické koncepce, které dobře létá, je pěkné a dá si lecos líbit, není jednoduché, ale mě vždy lákalo dostat do vzduchu něco jiného. Ze zbytků jsem postavil kachnu se záporným šípem nosných ploch a kladným šípem kachních ploch. V rámci zkoušek letových vlastností jsem spojil ovládání předních ploch s elevony, což se ukázalo jako velmi zajímavé. K pohonu jsem použil nejdřív dmychadlo na hřbetě trupu. V součastné době ho zabudovávám do centroplánu a o konečné fázi napíšu v některém z dalších čísel. Jak se blížila zima, začal jsem přemýšlet o něčem z EPP do haly . Ten nápad rozhodně není jenom můj, už na minulém ročníku Slow-flyeru jsme o něm mluvili s Davidem Kyjovským a Vencou Jankem. Zatímco David někdy začátkem léta postavil ze starého Tomahawka krásně létajícího ParkManiaka na 280tku, já jsem se pokusil o éro na motor POT 02A a baterie 110 mAh, které by létalo i v tělocvičně. Nejdříve jsem použil konce křídel starého Tomahawka 1. Bylo z toho samokřidélko o rozpětí 60 cm, u kterého jsem hmotnost řešil vyřezáním EPP jakoby mezi žebry a potažením Oracoverem. To nepřineslo kýžený výsledek, protože se profil asi částečně zkroutil a ztratil své vlastnosti. Letělo to sice v hale na Model hobby, ale žádný zvláštní zážitek to nebyl. Také použitá kombinace pohonu nebyla ideální. Teď to má na hraní moje mladší dcera (ani ona to ještě nezvládla zničit). Požádal jsem Vencu, který mi přinesl výřezky z EPP řezané nad horní částí profilu, silné 8 mm. Bohužel se zrovna řezaly Stingery, tak jsem musel profil upravit. Ze spodní strany nalepením zesílení asi do jedné třetiny vznikl podivný Jedelského autostabilní "profil". S rozpětím 78 cm, hloubkou u kořene 24 cm a na konci 14 cm to konečně začalo docela létat. Je pravda, že možná na zádech o trochu lépe. Velkým posunem u tohoto prototypu bylo použití motoru POT 02, který je v tlačné konfiguraci správně osazen tažnou vrtulí GWS EP0947 zkrácenou na 20 cm a dvěma sériově spojenými bateriemi Li-Ion 700 mAh 3,6 V z mob. telefonů. Doba letu při plném plynu byla cca 30 min. Bohužel ani tento slepenec mně nepřipadl úplně dokonalý. Vrátil jsem se k ověřenému Tomahawku 2, z jehož konců jsem nakonec slepil a přímo na soutěži slowflyerů v tělocvičně v Žernosecké zalétal tento minikombat, kterému pracovně říkám Warhawk. Hned tam se mi s ním povedlo vylétat 2. místo v Junior Pylon Race Cupu. Špatně vyvážený byl poněkud divočejší, (pak že se nehodí reflexy mutanta získané kombatěním), ale zvládl výkrut, přemet i let na zádech. Je to možná ta správná cesta ke splnění snu o halovém kombatu, ale to ještě nevím jistě, protože existují pouze 2 kusy. Už jsme se s Vencou několikrát navzájem sestřelili, ale jestli je to ono, na to je ještě brzy. Zatím to odnesla páka na servu a vrtule. Snad na novém ročníku Slowflyeru se nás sejde víc a uvidíme. Tam by už měly být, doufejme, i první stavebnice na prodej. Prototyp Warhawka má tyto parametry: rozpětí 76 cm, hloubku u kořene 22 cm, na konci 15 cm, elevony 5x27 cm, směrovky z coroplastu. RC vybavení: 2x picoservo C-141, přijímač Rex 5 plus, baterie Li-Ion 700 mAh, regulátor JETI JES050 motor POT 02, vrtule GWS 9x4,7 palců zkrácená na 200 mm. Všechno vybavení se vejde do křídla jako u Tomahawka, motor má domeček z EPP a drží v něm třením, což má výhodu v tom, že vrtule se při kontaktu většinou nezlomí, ale vyhne motor, který pak lehce vrátíme do původní polohy. Přední část je bohatě zpevněna skelnou páskou (musel jsem dovažovat). Těžiště je 12 cm od špičky. Prototyp váží 145 g a nalétal zatím cca 3 hod, přičemž nejdelší let byl asi 40 min, z toho 25 min akrobacie. Boris Guič
|
|
Copyright Rcmania 2000