na hlavní stránku

 

Jak létá Jumbo Tomahawk (23/5/00)

Ondra Eremiáš si nechal na zakázku vyříznout ve Velkomu dvakrát většího Tomahawka z EPP. Protože se podobnými věcmi občas i živí (viz jeho RC vzducholoď na koncertě Daniela Hůlky), chce ho používat jako létající platformu pro filmování a podobné neplechy. Dnes byl den D, byli jsme obra zalétat na Vidouli.


rozložený Jumbo a jeho mladší bratři

Rozpětí má 2400 mm, hmotnost 3,2 kg. V tom je RC systém se čtyřmi servy, střídavý 700 W motor Aveox s regulátorem, 12 článků 2000 mAh, extra přijímačové baterky (5 článků snad až 3 Ah, bude se z nich napájet videosystém) a hromada skelné pásky a izolepy. Vnější panely jsou nasunuty na uhlíkových trubkách, v křídle jsou bytelné smrkové nosníky. 

Tak to Ondra sestavil a já to hodil. Nejprve mi musel slíbit, že nezapne motor předčasně - z motoru jde strach, při běhu má zvuk mírně utlumené sirény. Ondra si raději ovládání motoru dal na jeden z posuvných potenciometrů na svém vysílači, kniplem se motor dá omylem spustit snadněji. Když si představím ty následky ... brrrr.
Model se stojícím modelem se nehází nijak snadno, hmotnost je znát. Ale ze svahu to nebyl žádný velký problém. Letělo to nádherně, majestátně a se zapnutým motorem to stoupalo pod úhlem asi 60°. Vyřádili jsme se; když se trochu zvedl vítr, model krásně hobloval svah. Také jsme točili termiku a zkoušeli rychlé průlety. Model si pěkně uchovává energii - rozjezd, průlet a následné nastoupání do skoro stejné výšky. Masivní elevony jsou zřejmě při vyšší rychlosti značně aerodynamicky namáhány, protože po pořádném rozjetí přestával model reagovat na řízení křidélky (asi to neutáhlo servo). To bylo také příčinou havárie, kdy éro na rychlosti najednou přestalo poslouchat a zaseklo se do pole pod svahem. Bilance: jedna zlomená uhlíková spojovací trubka, jinak vše v pořádku. EPP je prostě úžasná hmota - kdyby byl model z něčeho jiného, moc by z něj nezbylo. Trubka byla dost dlouhá, takže se dala použít její delší polovina (no tak, poloviny jsou přeci stejné..;) a létali jsme vesele dál, až do tmy. Po celou dobu zalétávání jsem měl jedinou myšlenku: já to chci taky!

Příště vyzkoušíme chování modelu s 1 - 2 kg zátěží; mělo by se ukázat, kolik toho vlastně uveze. Bude to chtít vyměnit serva za silnější, jinak jsem si jist, že to bude paráda. Na rovině se ovšem bude muset startovat s pomocí nějakého katapultu, protože rychlost vrhu takto těžkého modelu není dostatečně vysoká.


Ondra a jeho nový stroj


Pozn.: po konzultaci s praotcem všech samokřídel, Liborem Malákem, se kloním k trochu jinému vysvětlení snížené ovladatelnosti modelu při vyšší rychlosti, a to vysvětlení se jmenuje reverzace křidélek. EPP křídlo modelu nemá dost velkou tuhost v kroucení a Ondra navíc nepoužil diagonální výztuhy ze skelné pásky. A také servo křidélek je posunuto dost daleko ke konci křídla, tzn. na místo, kde je křídlo o dost poddajnější než u kořene. Reverzace křidélek funguje takto: aerodynamické síly na křidélko se přenášejí na táhlo ovládání, které je zase spojeno se servem, které je v křídle. Není-li křídlo dost tuhé v kroucení, tyto síly kroutí křídlem (např. při křidélku vychýleném nahoru se křídlo kroutí do pozitivu). Křídlo se kroutí proti smyslu výchylky křidélek a tak snižuje, nebo dokonce otáčí jejich účinek.
Omlouvám se za kostrbaté vysvětlení a děkuji Liborovi.

David

 

Copyright Rcmania 2000