EPP kombat Tornádo (Telink) (10/2/00)
Jarda Řešátko mi daroval jeden z prvních kousků stavebnice Tornáda (známé také jako Guma 2), což je poslední model z dlouhé evoluční řady samokřídel, vzniklých v libeňském modelářském klubu. Na vývoji se podíleli, jestli tomu dobře rozumím, hlavně Jarda a Libor Malák, známý propagátor a tvůrce samokřídel.
Ve stavebnici jsou pěkné, čistě opracované díly z EPP, polystyrenové
elevony včetně negativních zbytků po jejich řezání, smrkové lišty do křídla,
táhla řízení, vidličky, páky kormidel atd., kousek laminátové folie,
coroplastové směrovky a návod (doufám, že jsem na nic nezapomněl). Je třeba
si doplnit skelnou pásku, sprej 3M77, lepidla, potahovací materiál (já zůstávám
věrný izolepám) a samozřejmě RC soupravu.
Přiznám se, že jsem nedodržel doslova návod, ale použil některé své osvědčené
postupy. Křídlo má negativní vzepětí a první věc, kterou jsem se neodvážil
udělat podle návodu, bylo zaříznutí dosedacích ploch polovin křídla do
úhlu daného vzepětím. Bylo mi totiž jasné, že se mi to asi nepovede dost
čistě a že budu mít problémy s jejich slepením. Ošidil jsem to tedy tak,
že jsem křídlo (do kterého jsem nejprve zalepil lištu nosníku a zadlabal
serva) slepil vteřinovým lepidlem (CA) natupo bez vzepětí, a vzepětí
mu vnutil dodatečně a zafixoval dvojicí smrkových lišt, zalepených také
hustým CA.. Vzhledem k pružnosti EPP to prošlo beztrestně.
Poté jsem vydloubal otvory pro baterky (tvrdé pětistovky Sanyo, nabíjím 2A
v autě cestou na plac) a přijímač (Hitec HFS 04MI, serva standardní).
když dloubu EPP, nevím kdy přestat...
fixace vzepětí
Další kroky, jako lehký nástřik 3M77, polepení exponovaných míst skelnou páskou, potažení izolepou byly už rutinou shodnou s ostatními EPP modely. Novinkou pro mne ale byla stavba elevonů - polystyrenové díly se cik-cak polepí skelnou páskou, aby se zvětšila jejich torzní tuhost, a navrch se potáhnou izolepou nebo jak je kdo zvyklý. Páky kormidel se k takto vytvořeným elevonům přišroubují přes destičky z laminátové folie, které pomáhají rozvést tlak do poměrně měkkého povrchu.
řezání úkosu elevonu (nic lepšího mě nenapadlo)
"osklený" elevon v negativním lůžku
Z polystyrenových elevonů jsem měl po celou dobu stavby smíšené
pocity - jednak se mi zdálo, že nebudou dost hezké (ale vždycky jsem si připomněl,
že je to kombat - tedy spíš sportovní pomůcka než model), a pak jsem si
nebyl jist, jestli budou mít dostatečnou tuhost v kroucení a odolnost v boji.
Po zalétání se zdá, že tyto obavy byly liché - elevony jsou docela tuhé a
nevypadají až tak zle - po pár bitvách se uvidí, co v nich je. Je
pravdou, že balzové na mém Boomerangu se zase při přistání metodou
"hvězda" lámaly a ty polystyrenové budou houževnatější (na koncích
budou asi mít časem trochu "oslí uši", což jsem u někoho viděl).
V rozporu s návodem jsem vedl táhla od serv k pákám kormidel spodem (pod křídlem).
Důvodem bylo to, že jsem pospíchal s dokončením modelu a trochu také chtěl
zkusit, co to udělá. Páky serv jsem zakryl plastovými výlisky od šestapůlkového
modelu Giles od Velkomu.
Těžiště mi vyšlo přesně podle návodu, hmotnost asi 520 g. Byl leden,
docela hezké nedělní odpoledne, západní vítr 5m/s, okolo nuly. Tak kam
jinam než na Velkou ohradu.
Ke svému údivu jsem zjistil, že na kopci už dvě Tornáda poletují - a jejich majitelé jsou Patrik Haleš, známý svými cestami na svah na malém motocyklu, a 14-letý Martin Benda, oba členové TGDH.
možná budu radši přistávat na záda
Oba se tvářili, že jen tak poletují. Odhodil jsem model do
dokonalého, laminárního proudění a on začal létat skoro jako motorák. Než
jsem si stačil vyzkoušet všechny letové režimy, Martin to nevydržel a
elegantním a záludným manévrem zaťal své Tornádo do mého. Samozřejmě
jsem spadl, zatímco on vesele letěl dál. Jeho agrese ve mně vybudila všechnu
bojovnost a tak jsem ho začal honit, díky čemuž jsem si rychle osahal
co všechno Tornádo umí. Není toho málo, myslím si, že je to velmi dobrý
a obratný model. Na zádech se chová dobře, při prudkém přitažení sice
také občas spadne do vývrtky, ale i v tomto směru si nechá líbit více než
většina ostatních modelů. Když se zároveň hodně tahá a točí, spadnou
"tam" všechna křídla, která jsem kdy řídil. Je to asi tím, že
elevon na vnitřní polovině křídle se zvedne natolik, že ji začne brzdit a
letadlo se roztočí. Tím se dále sníží rychlost obtékání na vnitřní
polovině křídla atd... ale to je prostě vlastnost takovýchto samokřídel.
Než jsem Martinovi oplatil sestřel, stačil mě poslat k zemi ještě jednou.
Oba jsme si tedy užili lezení po rozbláceném prudkém svahu pro letadlo.
lednová idylka
Sezóna se blíží a já rozhodně chci mít vždy alespoň dvě letuschopná letadla (není nic smutnějšího než koukat, jak do sebe ostatní vesele řežou a já už nemám s čím). Jedním z nich asi bude Tornádo.